Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Český pilot se stal záložním astronautem ESA
Jan Herzig Vytisknout článek

Český pilot se stal záložním astronautem ESA

Noví astronauti ESA
Autor: ESA

Evropská kosmická agentura po dlouhých 13 letech uspořádala nový nábor astronautů do svých řad. Úplně poprvé se do něj mohli přihlásit i Češi, poslední totiž proběhl těsně před naším vstupem do ESA. Celkově se sešlo přes 22 000 přihlášek, z čehož bylo v šestikolovém výběru vybráno 17 nejlepších uchazečů. Noví astronauti byli slavnostně představeni ve středu v Paříži a je mezi nimi i jeden Čech. V budoucnosti se podívají na Mezinárodní vesmírnou stanici, čínskou stanici Tiangong, lunární stanici Gateway a možná i na samotný povrch Měsíce.

Poslední výběr začal roku 2008 a vybraní astronauti byli představení o rok později. Tehdy byla vybrána šestičlenná skupina, Thomas Pesquet z Francie, Timothy Peake z Velké Británie, Andreas Mogensen z Dánska, Alexander Gerst z Německa a Samantha Cristoforettiová a Luca Parmitano z Itálie.  Později se k nim ještě přidal Němec Matthias Maurer. Většina z nich má již přitom za sebou dvě půlroční mise na ISS, pouze Peake a Maurer mají jen jednu a Mogensen jen jednu týdenní, na dlouhodobý pobyt se Dán vydá až příští rok. Každopádně však již tento oddíl má něco za sebou a v následujících letech bude příležitostí pro Evropany jen přibývat. To vedlo k vyhlášení nového náboru, do kterého se přihlásilo i 202 Čechů, 165 mužů a 37 žen.

Snímek z představení nových astronautů Autor: Eric Lalmand/Belga Mag/AFP/Getty Images
Snímek z představení nových astronautů
Autor: Eric Lalmand/Belga Mag/AFP/Getty Images
Možnost podání přihlášek skončila loni 18. června. Poté začal náročný výběr. První fáze spočívala v hodnocení motivačních dopisů. Do druhé fáze se již dostalo jen kolem 1 400 uchazečů, z nichž bylo 16 Čechů. Ta probíhala v Hamburku a tvořila ji série testů zaměřená na psychomotorické schopnosti, konkrétně například na prostorovou orientaci nebo audiovizuální paměť. Třetí kolo zkoumalo schopnost kandidátů spolupracovat za daných podmínek v týmu. Čtvrté tvořily týdenní lékařské testy. Dvě závěrečné fáze byly koncipovány jako pohovory s vybranou komisí i samotným generálním ředitelem ESA, Josefem Aschbacherem.

Všemi těmito koly nakonec prošlo jen 17 kandidátů. Z nich 5 se stane tzv. kariérními astronauty. To znamená, že zanedlouho zahájí výcvik a na plný úvazek se stanou astronauty. Jeden byl vybrán jako parastronaut a zbylých 11 bude zařazeno do oddílu záložních astronautů, tj. budou i nadále pokračovat ve svých zaměstnáních, ale jednou za rok postoupí týdenní výcvik a ve chvíli, kdy bude potřeba zastoupit profesionálního astronauta, nebo se naskytne například nějaká kratší mise, která například bude svým zaměřením odpovídat specializaci jednoho z nich, bude nějaký z rezervních astronautů povolán.

Aleš Svoboda na oficiální fotografii ESA Autor: ESA
Aleš Svoboda na oficiální fotografii ESA
Autor: ESA
Neuvěřitelné se stalo realitou a jedním z 11 nových záložníků je i Čech. Stal se jím 36 letý vojenský pilot Aleš Svoboda. Pochází z Brna a již od dětských let toužil stát se astronautem. Na Univerzitě Pardubice a Univerzitě obrany získal magisterský titul, na druhé jmenované později i doktorát se zaměřením na letecké a raketové technologie. Také se účastnil Mezinárodní školy pro důstojníky letek na Letecké univerzitě Vzdušných sil USA v Alabamě. Základní výcvik v armádě zahájil roku 2005, dokončil ho o tři roky později, kdy se stal pilotem. Má i výcvik seskoků padákem a nouzového přežití. V roce 2016 absolvoval ve Švédsku výcvik pro létání s Gripeny. Následně se účastnil mnoha mezinárodních misí, například v Estonsku.V současné době pracuje jako zbraňový a taktický důstojník 211. taktické letky v Čáslavi. Celkově má nalétáno přes 1 500 letových hodin.

Kariérními astronauty se stali Sophie Adenot z Francie, Pablo Álvarez Fernández ze Španělska, Rosemary Coogan z Velké Británie, Raphaël Liégeois z Belgie a Marco Alain Sieber ze Švýcarska. Poprvé byl také vybrán jeden astronaut s fyzickým postižením, nazýván také jako parastronaut, kterým se stal John McFall z Velké Británie. Mezi záložníky vedle Aleše Svobody patří i Meganne Christian z Velké Británie, Anthea Comellini z Itálie, Sara García Alonso ze Španělska, Andrea Patassa z Itálie, Carmen Possnig z Rakouska, Arnaud Prost z Francie, Amelie Schoenenwald z Německa, Slawosz Uznański z Polska, Marcus Wandt ze Švédska a Nicola Winter z Německa.

Od chvíle, kdy se v kosmické lodi Sojuz vydal v roce 1978 Vladimír Remek na stanici Saljut 6 nebyl žádný Čech blíže tomu dostat se do vesmíru. Československo mělo dva kosmonauty, druhým je Oldřich Pelčák. Ten nakonec do vesmíru neletěl a tvořil zálohu Remkovi. Díky výběru Aleše Svobody mezi záložní astronauty existuje velmi seriózní šance, že za několik let absolvuje například týdenní misi na ISS. Už jeho výběr však posunul českou kosmonautiku ohromně vpřed a dokazuje, jak vyspělý již tento obor v naší zemi je. Jedná se doopravdy o obrovskou prestiž, která zároveň poskytne inspiraci mnoha a mnoha dalším mladým lidem se zájmem o tyto obory, kteří jednou posunou ČR ještě dál.

Obrovská gratulace Aleši Svobodovi!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Rozhovor Svobody pro ČT
[2] Detailní informace o všech nových astronautech
[3] esa.int
[4] Oldřich Pelčák
[5] Vladimír Remek



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Aleš Svoboda, Evropští astronauti, Výběrové řízení, Astronaut, Evropská kosmická agentura, ESA


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »