Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Český pilot se stal záložním astronautem ESA
Jan Herzig Vytisknout článek

Český pilot se stal záložním astronautem ESA

Noví astronauti ESA
Autor: ESA

Evropská kosmická agentura po dlouhých 13 letech uspořádala nový nábor astronautů do svých řad. Úplně poprvé se do něj mohli přihlásit i Češi, poslední totiž proběhl těsně před naším vstupem do ESA. Celkově se sešlo přes 22 000 přihlášek, z čehož bylo v šestikolovém výběru vybráno 17 nejlepších uchazečů. Noví astronauti byli slavnostně představeni ve středu v Paříži a je mezi nimi i jeden Čech. V budoucnosti se podívají na Mezinárodní vesmírnou stanici, čínskou stanici Tiangong, lunární stanici Gateway a možná i na samotný povrch Měsíce.

Poslední výběr začal roku 2008 a vybraní astronauti byli představení o rok později. Tehdy byla vybrána šestičlenná skupina, Thomas Pesquet z Francie, Timothy Peake z Velké Británie, Andreas Mogensen z Dánska, Alexander Gerst z Německa a Samantha Cristoforettiová a Luca Parmitano z Itálie.  Později se k nim ještě přidal Němec Matthias Maurer. Většina z nich má již přitom za sebou dvě půlroční mise na ISS, pouze Peake a Maurer mají jen jednu a Mogensen jen jednu týdenní, na dlouhodobý pobyt se Dán vydá až příští rok. Každopádně však již tento oddíl má něco za sebou a v následujících letech bude příležitostí pro Evropany jen přibývat. To vedlo k vyhlášení nového náboru, do kterého se přihlásilo i 202 Čechů, 165 mužů a 37 žen.

Snímek z představení nových astronautů Autor: Eric Lalmand/Belga Mag/AFP/Getty Images
Snímek z představení nových astronautů
Autor: Eric Lalmand/Belga Mag/AFP/Getty Images
Možnost podání přihlášek skončila loni 18. června. Poté začal náročný výběr. První fáze spočívala v hodnocení motivačních dopisů. Do druhé fáze se již dostalo jen kolem 1 400 uchazečů, z nichž bylo 16 Čechů. Ta probíhala v Hamburku a tvořila ji série testů zaměřená na psychomotorické schopnosti, konkrétně například na prostorovou orientaci nebo audiovizuální paměť. Třetí kolo zkoumalo schopnost kandidátů spolupracovat za daných podmínek v týmu. Čtvrté tvořily týdenní lékařské testy. Dvě závěrečné fáze byly koncipovány jako pohovory s vybranou komisí i samotným generálním ředitelem ESA, Josefem Aschbacherem.

Všemi těmito koly nakonec prošlo jen 17 kandidátů. Z nich 5 se stane tzv. kariérními astronauty. To znamená, že zanedlouho zahájí výcvik a na plný úvazek se stanou astronauty. Jeden byl vybrán jako parastronaut a zbylých 11 bude zařazeno do oddílu záložních astronautů, tj. budou i nadále pokračovat ve svých zaměstnáních, ale jednou za rok postoupí týdenní výcvik a ve chvíli, kdy bude potřeba zastoupit profesionálního astronauta, nebo se naskytne například nějaká kratší mise, která například bude svým zaměřením odpovídat specializaci jednoho z nich, bude nějaký z rezervních astronautů povolán.

Aleš Svoboda na oficiální fotografii ESA Autor: ESA
Aleš Svoboda na oficiální fotografii ESA
Autor: ESA
Neuvěřitelné se stalo realitou a jedním z 11 nových záložníků je i Čech. Stal se jím 36 letý vojenský pilot Aleš Svoboda. Pochází z Brna a již od dětských let toužil stát se astronautem. Na Univerzitě Pardubice a Univerzitě obrany získal magisterský titul, na druhé jmenované později i doktorát se zaměřením na letecké a raketové technologie. Také se účastnil Mezinárodní školy pro důstojníky letek na Letecké univerzitě Vzdušných sil USA v Alabamě. Základní výcvik v armádě zahájil roku 2005, dokončil ho o tři roky později, kdy se stal pilotem. Má i výcvik seskoků padákem a nouzového přežití. V roce 2016 absolvoval ve Švédsku výcvik pro létání s Gripeny. Následně se účastnil mnoha mezinárodních misí, například v Estonsku.V současné době pracuje jako zbraňový a taktický důstojník 211. taktické letky v Čáslavi. Celkově má nalétáno přes 1 500 letových hodin.

Kariérními astronauty se stali Sophie Adenot z Francie, Pablo Álvarez Fernández ze Španělska, Rosemary Coogan z Velké Británie, Raphaël Liégeois z Belgie a Marco Alain Sieber ze Švýcarska. Poprvé byl také vybrán jeden astronaut s fyzickým postižením, nazýván také jako parastronaut, kterým se stal John McFall z Velké Británie. Mezi záložníky vedle Aleše Svobody patří i Meganne Christian z Velké Británie, Anthea Comellini z Itálie, Sara García Alonso ze Španělska, Andrea Patassa z Itálie, Carmen Possnig z Rakouska, Arnaud Prost z Francie, Amelie Schoenenwald z Německa, Slawosz Uznański z Polska, Marcus Wandt ze Švédska a Nicola Winter z Německa.

Od chvíle, kdy se v kosmické lodi Sojuz vydal v roce 1978 Vladimír Remek na stanici Saljut 6 nebyl žádný Čech blíže tomu dostat se do vesmíru. Československo mělo dva kosmonauty, druhým je Oldřich Pelčák. Ten nakonec do vesmíru neletěl a tvořil zálohu Remkovi. Díky výběru Aleše Svobody mezi záložní astronauty existuje velmi seriózní šance, že za několik let absolvuje například týdenní misi na ISS. Už jeho výběr však posunul českou kosmonautiku ohromně vpřed a dokazuje, jak vyspělý již tento obor v naší zemi je. Jedná se doopravdy o obrovskou prestiž, která zároveň poskytne inspiraci mnoha a mnoha dalším mladým lidem se zájmem o tyto obory, kteří jednou posunou ČR ještě dál.

Obrovská gratulace Aleši Svobodovi!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Rozhovor Svobody pro ČT
[2] Detailní informace o všech nových astronautech
[3] esa.int
[4] Oldřich Pelčák
[5] Vladimír Remek



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Aleš Svoboda, Evropští astronauti, Výběrové řízení, Astronaut, Evropská kosmická agentura, ESA


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »