Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  47. vesmírný týden 2022

47. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 23. listopadu 2022 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 11. do 27. 11. 2022. Měsíc bude v novu. Večer můžeme pozorovat Saturn a Jupiter a vychází pomalu i Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nad oblastí Velkých jezer v Americe se rozpadla malá planetka. Raketa SLS úspěšně vynesla kosmickou loď Orion na cestu k Měsíci v rámci bezpilotní mise Artemis I. K ISS má startovat nákladní loď Dragon na raketě Falcon 9. Před 45 lety startovala první meteorologická družice typu Meteosat a před 50 lety skončily pokusy o start sovětské měsíční rakety N-1.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 23. listopadu ve 23:57 SEČ. Nejprve tedy zdobí ranní oblohu. V pondělí 21. 11. je v konjunkci s hvězdou Spica v Panně. V úterý 22. 11. se vyhoupne jeho srpek nad obzor asi půl stupně pod hvězdou lambda v Panně.

Planety
Večer po setmění je nad jihem Saturn (0,7 mag) a nad jihovýchodem ještě výš svítí jasný Jupiter (−2,6 mag). Také Mars (−1,7 mag) vychází už večer, ale do rozumné výšky k pozorování se dostává až později a nejlepší je pozorovat jej až v druhé polovině noci, kdy vrcholí ve výšce přes 60°. V souhvězdí Berana můžeme vyhledat Uran (5,6 mag) a na hranici Ryb a Vodnáře Neptun (7,9 mag). Venuše a Merkur již opouští zorné pole koronografu SOHO a mají se tak tendenci přesunout na večerní oblohu, ale malý sklon ekliptiky vůči obzoru způsobí, že si Venuše jako večernice ještě dlouho nevšimneme (obě planety budou velmi nízko nad jihozápadem vidět před Vánoci).

Jupiter – úkazy, časy v SEČ
Datum Přechody GRS Úkazy měsíců
20. 11. 21:24 – Ganymed – konec zákrytu
  23:20 – Ganymed – zač. zatmění
21. 11. 22:05
22. 11. 17:55
23. 11. 23:45
24. 11. 19:35
25. 11. 0:34 – Io – zač. přechodu měsíce
  1:48 – Io – zač. přechodu stínu
  21:46 – Io – zač. zákrytu
  23:36 – Europa – zač. zákrytu
26. 11. 21:15 19:02–21:16 – Io – přechod měsíce
  20:16–22:32 – Io – přechod stínu
27. 11. 17:05 18:04–20:44 – Europa – přechod měsíce
  19:44 – Io – konec zatmění
  20:34–23:12 – Europa – přechod stínu
  22:18 – Ganymed – začátek zákrytu

Aktivita Slunce je nízká a skvrn na povrchu nemnoho. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Nad oblastí Velkých jezer v Americe se rozpadla malá planetka 2022 WJ1. Byla objevena několik hodin před dopadem do atmosféry a na obloze způsobila krásný úkaz – pád jasného meteoru (bolid). Jedná se teprve o šestý případ v historii, kdy se podařilo planetku objevit dříve, než se střetla se Zemí. První takový případ byl zaznamenán v roce 2008 (planetka 2008 TC3). Tu objevil spolu s dalšími dvěma podobnými Richard Kowalski. Další dvě takové planetky objevila přehlídka ATLAS a maďarský astronom Krisztián Sárneczky. Poslední objev z 19. listopadu 2022 má na kontě David Rankin z Catalina Sky Survey. Před srážkou, která nastala 19. 11. v 9:27 našeho času, pozorovalo díky systému včasného upozornění sedm observatoří. Části z rozpadlé planetky se podařilo sledovat i pozemními radary. Většina velkých meteoritů dopadla do jezera Ontario, menší by mohly být nalezeny u pobřeží.

Kosmonautika

Raketa SLS úspěšně odstartovala 16. listopadu v 7:47 SEČ. Došlo tak po mírném odkladu ze začátku startovního okna v 7:04. Všechny části rakety pracovaly na výbornou. Loď Orion se tento týden dostane na protáhlou dráhu kolem Měsíce. Vše probíhá perfektně. Pouze několik cubesatů, které byly umístěny v prstenci pod lodí Orion, měly problémy, nebo se neozvaly, za což zřejmě mohou právě odklady startu rakety a nemožnost kontroly nebo dobití některých z nich. Start takto velké rakety byl každopádně unikátní podívanou a jak se ukázalo, takto velký nosič má své místo i ve světle nového vývoje znovupoužitelných nosičů SpaceX, protože tento systém je již funkční a k dispozici minimálně jako záloha k budoucí Super Heavy – Starship. Průběh mise Orionu sledujte na Kosmonautix.cz.

Na dráhu kolem Měsíce se v pondělí 14. 11. dostala CAPSTONE. Je to malá družice NASA určená k testu orbity, na níž se v budoucnu má pohybovat i stanice Gateway.

Nákladní loď Dragon na Falconu 9 má startovat 22. listopadu ve 21:54 SEČ. K ISS se chystá v rámci zásobovací mise CRS-26.

Výročí

21. listopadu 1987 (35 let) odstartoval pomocí rakety Ariane 2 západoněměcký satelit TV-SAT 1. Satelit sice dosáhl geosynchronní dráhy, ale v důsledku chybné předstartovní přípravy se nepodařilo vyklopit jeden ze dvou slunečních panelů a tím nešlo vyklopit také komunikační anténu. Tím byl satelit ztracen a převeden na bezpečnou dráhu.

23. listopadu 1977 (45 let) odstartovala na geostacionární dráhu první (západo)evropská meteorologická družice tohoto typu Meteosat 1. Na základě úspěchu tohoto původně jen vědeckého projektu vznikla v roce 1983 společnost EUMETSAT, která se podílela na později vypouštěných družicích tohto typu, počínaje Meteosatem 4 (1989). Uživatelům internetu je nejspíš dobře známý Meteosat 7 vypuštěný v roce 1997 a první Meteosat druhé generace (MSG) - Meteosat 8, vypuštěný v roce 2002. V oblasti nad Guinejským zálivem poblíž pomyslného nultého poledníku operuje vždy několik družic najednou. Letos v červnu startoval již třetí Meteosat druhé generace a tak mohou ty starší působit nad Indickým oceánem (platím pro Meteosat 6 a 7), zatímco ty nejstarší už byly vyřazeny a přesunuty na dráhu vyšší než geostacionární, kam se umisťují jako bezpečný odpad.

23. listopadu 1972 (50 let) došlo k čtvrtému neúspěšnému pokusu o vypuštění sovětské lunární rakety N-1. Sovětům se nikdy v tomto tajném programu nepodařilo raketu vypustit a tento čtvrtý let byl i jejím posledním, byť nejnadějnějším. K poškození rakety došlo až ve výšce 40 km. Předchozí pokusy skončily podstatně hůř, druhý dokonce skončil mohutnou explozí na startovní rampě.

24. listopadu 1887 (135 let) se narodil český astronom Karel Novák. Ač povoláním bankovní rada, od mládí jej bavilo pozorování oblohy. Na Smíchově si zřídil vlastní hvězdárnu a pozoroval zde hlavně planety. V rámci Klepeštovy edice „Knihovna přátel oblohy“ vydal nejprve Malý atlas hvězdné oblohy (spolu s Josefem Klepeštou) a později také Velký atlas hvězdné oblohy. V roce 1948 mu byla udělena Nušlova cena za celoživotní přínos naší astronomii.

Výhled na příští týden 

  • LunarX na Měsíci
  • výročí: objev pulsaru Jocelyn Bellovou
  • výročí: AlSat 1
  • výročí: Australský WRESAT
  • výročí: František Nušl
  • výročí: Howard Brewington

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Meteosat 1, TV-SAT 1, Karel Novák, N-1, Meteosat, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »