47. vesmírný týden 2022
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 11. do 27. 11. 2022. Měsíc bude v novu. Večer můžeme pozorovat Saturn a Jupiter a vychází pomalu i Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nad oblastí Velkých jezer v Americe se rozpadla malá planetka. Raketa SLS úspěšně vynesla kosmickou loď Orion na cestu k Měsíci v rámci bezpilotní mise Artemis I. K ISS má startovat nákladní loď Dragon na raketě Falcon 9. Před 45 lety startovala první meteorologická družice typu Meteosat a před 50 lety skončily pokusy o start sovětské měsíční rakety N-1.
Obloha
Měsíc bude v novu ve středu 23. listopadu ve 23:57 SEČ. Nejprve tedy zdobí ranní oblohu. V pondělí 21. 11. je v konjunkci s hvězdou Spica v Panně. V úterý 22. 11. se vyhoupne jeho srpek nad obzor asi půl stupně pod hvězdou lambda v Panně.
Planety
Večer po setmění je nad jihem Saturn (0,7 mag) a nad jihovýchodem ještě výš svítí jasný Jupiter (−2,6 mag). Také Mars (−1,7 mag) vychází už večer, ale do rozumné výšky k pozorování se dostává až později a nejlepší je pozorovat jej až v druhé polovině noci, kdy vrcholí ve výšce přes 60°. V souhvězdí Berana můžeme vyhledat Uran (5,6 mag) a na hranici Ryb a Vodnáře Neptun (7,9 mag). Venuše a Merkur již opouští zorné pole koronografu SOHO a mají se tak tendenci přesunout na večerní oblohu, ale malý sklon ekliptiky vůči obzoru způsobí, že si Venuše jako večernice ještě dlouho nevšimneme (obě planety budou velmi nízko nad jihozápadem vidět před Vánoci).
| Jupiter – úkazy, časy v SEČ | ||
|---|---|---|
| Datum | Přechody GRS | Úkazy měsíců |
| 20. 11. | – | 21:24 – Ganymed – konec zákrytu |
| – | 23:20 – Ganymed – zač. zatmění | |
| 21. 11. | 22:05 | – |
| 22. 11. | 17:55 | – |
| 23. 11. | 23:45 | – |
| 24. 11. | 19:35 | – |
| 25. 11. | – | 0:34 – Io – zač. přechodu měsíce |
| – | 1:48 – Io – zač. přechodu stínu | |
| – | 21:46 – Io – zač. zákrytu | |
| – | 23:36 – Europa – zač. zákrytu | |
| 26. 11. | 21:15 | 19:02–21:16 – Io – přechod měsíce |
| – | 20:16–22:32 – Io – přechod stínu | |
| 27. 11. | 17:05 | 18:04–20:44 – Europa – přechod měsíce |
| – | 19:44 – Io – konec zatmění | |
| – | 20:34–23:12 – Europa – přechod stínu | |
| – | 22:18 – Ganymed – začátek zákrytu | |
Aktivita Slunce je nízká a skvrn na povrchu nemnoho. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Nad oblastí Velkých jezer v Americe se rozpadla malá planetka 2022 WJ1. Byla objevena několik hodin před dopadem do atmosféry a na obloze způsobila krásný úkaz – pád jasného meteoru (bolid). Jedná se teprve o šestý případ v historii, kdy se podařilo planetku objevit dříve, než se střetla se Zemí. První takový případ byl zaznamenán v roce 2008 (planetka 2008 TC3). Tu objevil spolu s dalšími dvěma podobnými Richard Kowalski. Další dvě takové planetky objevila přehlídka ATLAS a maďarský astronom Krisztián Sárneczky. Poslední objev z 19. listopadu 2022 má na kontě David Rankin z Catalina Sky Survey. Před srážkou, která nastala 19. 11. v 9:27 našeho času, pozorovalo díky systému včasného upozornění sedm observatoří. Části z rozpadlé planetky se podařilo sledovat i pozemními radary. Většina velkých meteoritů dopadla do jezera Ontario, menší by mohly být nalezeny u pobřeží.
Kosmonautika
Raketa SLS úspěšně odstartovala 16. listopadu v 7:47 SEČ. Došlo tak po mírném odkladu ze začátku startovního okna v 7:04. Všechny části rakety pracovaly na výbornou. Loď Orion se tento týden dostane na protáhlou dráhu kolem Měsíce. Vše probíhá perfektně. Pouze několik cubesatů, které byly umístěny v prstenci pod lodí Orion, měly problémy, nebo se neozvaly, za což zřejmě mohou právě odklady startu rakety a nemožnost kontroly nebo dobití některých z nich. Start takto velké rakety byl každopádně unikátní podívanou a jak se ukázalo, takto velký nosič má své místo i ve světle nového vývoje znovupoužitelných nosičů SpaceX, protože tento systém je již funkční a k dispozici minimálně jako záloha k budoucí Super Heavy – Starship. Průběh mise Orionu sledujte na Kosmonautix.cz.
Na dráhu kolem Měsíce se v pondělí 14. 11. dostala CAPSTONE. Je to malá družice NASA určená k testu orbity, na níž se v budoucnu má pohybovat i stanice Gateway.
Nákladní loď Dragon na Falconu 9 má startovat 22. listopadu ve 21:54 SEČ. K ISS se chystá v rámci zásobovací mise CRS-26.
Výročí
21. listopadu 1987 (35 let) odstartoval pomocí rakety Ariane 2 západoněměcký satelit TV-SAT 1. Satelit sice dosáhl geosynchronní dráhy, ale v důsledku chybné předstartovní přípravy se nepodařilo vyklopit jeden ze dvou slunečních panelů a tím nešlo vyklopit také komunikační anténu. Tím byl satelit ztracen a převeden na bezpečnou dráhu.
23. listopadu 1977 (45 let) odstartovala na geostacionární dráhu první (západo)evropská meteorologická družice tohoto typu Meteosat 1. Na základě úspěchu tohoto původně jen vědeckého projektu vznikla v roce 1983 společnost EUMETSAT, která se podílela na později vypouštěných družicích tohto typu, počínaje Meteosatem 4 (1989). Uživatelům internetu je nejspíš dobře známý Meteosat 7 vypuštěný v roce 1997 a první Meteosat druhé generace (MSG) - Meteosat 8, vypuštěný v roce 2002. V oblasti nad Guinejským zálivem poblíž pomyslného nultého poledníku operuje vždy několik družic najednou. Letos v červnu startoval již třetí Meteosat druhé generace a tak mohou ty starší působit nad Indickým oceánem (platím pro Meteosat 6 a 7), zatímco ty nejstarší už byly vyřazeny a přesunuty na dráhu vyšší než geostacionární, kam se umisťují jako bezpečný odpad.
23. listopadu 1972 (50 let) došlo k čtvrtému neúspěšnému pokusu o vypuštění sovětské lunární rakety N-1. Sovětům se nikdy v tomto tajném programu nepodařilo raketu vypustit a tento čtvrtý let byl i jejím posledním, byť nejnadějnějším. K poškození rakety došlo až ve výšce 40 km. Předchozí pokusy skončily podstatně hůř, druhý dokonce skončil mohutnou explozí na startovní rampě.
24. listopadu 1887 (135 let) se narodil český astronom Karel Novák. Ač povoláním bankovní rada, od mládí jej bavilo pozorování oblohy. Na Smíchově si zřídil vlastní hvězdárnu a pozoroval zde hlavně planety. V rámci Klepeštovy edice „Knihovna přátel oblohy“ vydal nejprve Malý atlas hvězdné oblohy (spolu s Josefem Klepeštou) a později také Velký atlas hvězdné oblohy. V roce 1948 mu byla udělena Nušlova cena za celoživotní přínos naší astronomii.
Výhled na příští týden
- LunarX na Měsíci
- výročí: objev pulsaru Jocelyn Bellovou
- výročí: AlSat 1
- výročí: Australský WRESAT
- výročí: František Nušl
- výročí: Howard Brewington
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
