Karel Novák

Rok narození : 1887

Rok úmrtí: 1958

Nušlova cena za rok 1948

Hvězdárna Karla Nováka na Smíchově (1918) Štěpán Kovář - (Místa astronomické vzdělanosti 1918 - 1945, ALE Praha 2000)

Díváme-li se pozorně z vyhlídkových teras Kinského zahrady, zahlédneme v malebném moři pražských střech, na smíchovské straně, kde vyúsťuje Jiráskův most, malou hranolovitou věžičku zakončenou čtyřbokým tupým jehlanem. Byla to soukromá hvězdárna bankovního rady Karla Nováka, který se o astronomii zajímal již od svého dětství. Před I. světovou válkou navštěvoval jako mimořádný posluchač astronomické přednášky na pražské univerzitě, avšak válka na čas zmařila jeho sny. Po návratu z válečné fronty se vrací ke své lásce - astronomii. V roce 1918 si vybudoval na půdě domu ve Zborovské ulici malou hvězdárnu nazývanou jeho přáteli nebeská trafika, neboť bankovní rada byl labužnickým kuřákem nejrozličnějších dýmek. Ztichlá dřevěná místnost o rozměrech 3 x 3 m byla zakončena nápaditým mechanismem jehlanovité rozklápěcí střechy. Z věžičky, připomínající nedávný kubismus, vybíhal malý přístavek, kde Karel Novák konal svá primární určování času Nušl-Fričovým diazenitálem. K pozorování si zakoupil 110mm paralaktický dalekohled, vybavený znamenitou optikou od firmy Carl Zeiss Jena, Merzův spektroskop s otiskem Rowlandovy mřížky a malým dalekohledem, Zöllnerův přímočarý spektroskop a Zeissův kruhový mikrometr. Několik okulárů k dalekohledu umožňovalo 41 až 412násobné zvětšení. Na severní zdi, izolované od dřevěné konstrukce, visely přesné hodiny se sekundovým křemenným kyvadlem. Cenným doplňkem hvězdárny, která sloužila i jako meteorologická stanice, byla dílna pro přesnou mechaniku, ve které Novák zhotovoval důmyslné mechanismy, na nichž prokazoval své vynikající konstruktérské schopnosti (vakuové kyvadlo s elektromagnetickým pohonem typu Satori - Novák bylo výsledkem nebývalého respektu k fenoménu přesného času). Věřím, že pro mnohé z nás by knihovna bankovního rady obsahující přes 1500 odborných knih skýtala milá bibliofilská překvapení. Zpočátku se Karel Novák věnoval studiu planet. V roce 1926 se rozhodl pozorovat povrch Marsu. K vyhodnocení získaných kreseb přímo u dalekohledu si opatřil z Francie Flammarionův globus Marsu. K němu sestrojil speciální zařízení, které umožňovalo nastavit globus podle toho, v jaké poloze se Mars při pozorování nacházel. V období let 1928-29, kdy byl Novák nucen svou observatoř z důvodu nadstavby domu zbourat a znovu postavit, vyhotovil 2. díl prvního velkého českého hvězdného atlasu severní oblohy. Ve své mechanické dílně se zabýval studiem a stavbou přesných astronomických a meteorologických přístrojů. Jeho technické nadání mu umožňovalo úspěšně řešit a zdokonalovat kyvadla, závěsy, kontakty a kompenzační zařízení astronomických hodin. Byl prvním amatérem v Československu, který již od roku 1920 přijímal bezdrátové časové signály. Karel Novák se díky své neuvěřitelné píli a erudici stal ve svém oboru znamenitým a uznávaným odborníkem. O svých metodách, bádáních a dosažených závěrech vedl korespondenci s R.T.A. Innesem, ředitelem observatoře v Johannesburgu (JAR) a prof. dr. Wanachem, přednostou geodetického institutu v Potsdamu. Výsledky vlastních pozorování a experimentů uveřejňoval v časopise Sirius, Říše hvězd a v ryze vědeckém magazínu Astronomische Nachrichten. Jako významný člen České astronomické společnosti spolupracoval se všemi astronomickými ústavy a snad se všemi soukromými i lidovými hvězdárnami v Čechách. Nikoliv pro svou popularitu, ale pro svou lásku k astronomii.

Autor textu: Štěpán Kovář