Šestý den letu (6. dubna) dosáhla mise Artemis II historického průletu kolem Měsíce. Tento manévr v hlubokém vesmíru znamenal první let lidstva k Měsíci od Apolla 17 v roce 1972. Kosmická loď Orion Integrity dosáhla maximální vzdálenosti téměř 407 000 kilometrů a posádka Artemis II, Reid...
V 13. den letu 28. listopadu 2022 mise Artemis 1 dosáhla kosmická loď Orion maximální vzdálenosti od Země. Orion ve vzdálenosti přes 430 000 kilometrů od Země se díky své vzdálené retrográdní dráze dostal také do vzdálenosti téměř 70 000 kilometrů od Měsíce. Ve stejném zorném poli na tomto...
Na tomto snímku z vesmíru pořízeném 21. listopadu 2022 zanedlouho zmizí osm miliard lidí. V průběhu šestého dne mise Artemis I jejich domovský svět zapadá za světlý okraj Měsíce, jak jej vidí externí kamera na odlétající kosmické lodi Orion. Orion směřoval k motorickému průletu, který ho dovedl...
Na tomto snímku z vesmíru pořízeném 21. listopadu 2022 zanedlouho zmizí osm miliard lidí. Šestý den mise Artemis I zapadá jejich domovský svět za světlý okraj Měsíce, jak jej vidí externí kamera vzdalující se kosmické lodi Orion. Orion mířil k motorickému průletu, který ho dovedl do...
Při misi Artemis I dosáhla kosmická loď Orion 13. den letu (28. listopadu 2022) maximální vzdálenosti od svého domovského světa. Ve vzdálenosti více než 430 000 kilometrů od Země na vzdálené retrográdní dráze překonala loď Orion rekord pro nejvzdálenější kosmickou loď určenou k přepravě...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 12. do 18. 12. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět v druhé polovině noci a dopoledne. Večer jsou vidět okem Jupiter, Saturn a Mars a s dalekohledem i Uran a Neptun. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Nastává maximum meteorického roje...
Kosmická loď Orion při 13. letovém dnu (28. listopadu) mise Artemis 1 dosáhla své maximální vzdálenosti od Země. Orion se na své vzdálené retrográdní dráze dostal 430 000 kilometrů od Země a zároveň téměř 70 000 kilometrů od Měsíce. Na tomto snímku z videa ze 13. letového dne je ve stejném...
Na tomto snímku z vesmíru se těch 8 miliard lidí úplně ztrácí. Snímek pořídila 21. listopadu, šestý den mise Artemis 1, vnější kamera odlétající kosmické lodě Orion, když viděla zapadat svůj domov za jasným okrajem Měsíce. Orion mířil k motorizovanému průletu, při kterém se přiblížil až na 130...
Šestý den letu (6. dubna) dosáhla mise Artemis II historického průletu kolem Měsíce. Tento manévr v hlubokém vesmíru znamenal první let lidstva k Měsíci od Apolla 17 v roce 1972. Kosmická loď Orion Integrity dosáhla maximální vzdálenosti téměř 407 000 kilometrů a posádka Artemis II, Reid...
V 13. den letu 28. listopadu 2022 mise Artemis 1 dosáhla kosmická loď Orion maximální vzdálenosti od Země. Orion ve vzdálenosti přes 430 000 kilometrů od Země se díky své vzdálené retrográdní dráze dostal také do vzdálenosti téměř 70 000 kilometrů od Měsíce. Ve stejném zorném poli na tomto...
Na tomto snímku z vesmíru pořízeném 21. listopadu 2022 zanedlouho zmizí osm miliard lidí. V průběhu šestého dne mise Artemis I jejich domovský svět zapadá za světlý okraj Měsíce, jak jej vidí externí kamera na odlétající kosmické lodi Orion. Orion směřoval k motorickému průletu, který ho dovedl...
Na tomto snímku z vesmíru pořízeném 21. listopadu 2022 zanedlouho zmizí osm miliard lidí. Šestý den mise Artemis I zapadá jejich domovský svět za světlý okraj Měsíce, jak jej vidí externí kamera vzdalující se kosmické lodi Orion. Orion mířil k motorickému průletu, který ho dovedl do...
Při misi Artemis I dosáhla kosmická loď Orion 13. den letu (28. listopadu 2022) maximální vzdálenosti od svého domovského světa. Ve vzdálenosti více než 430 000 kilometrů od Země na vzdálené retrográdní dráze překonala loď Orion rekord pro nejvzdálenější kosmickou loď určenou k přepravě...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 12. do 18. 12. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět v druhé polovině noci a dopoledne. Večer jsou vidět okem Jupiter, Saturn a Mars a s dalekohledem i Uran a Neptun. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Nastává maximum meteorického roje...
Kosmická loď Orion při 13. letovém dnu (28. listopadu) mise Artemis 1 dosáhla své maximální vzdálenosti od Země. Orion se na své vzdálené retrográdní dráze dostal 430 000 kilometrů od Země a zároveň téměř 70 000 kilometrů od Měsíce. Na tomto snímku z videa ze 13. letového dne je ve stejném...
Na tomto snímku z vesmíru se těch 8 miliard lidí úplně ztrácí. Snímek pořídila 21. listopadu, šestý den mise Artemis 1, vnější kamera odlétající kosmické lodě Orion, když viděla zapadat svůj domov za jasným okrajem Měsíce. Orion mířil k motorizovanému průletu, při kterém se přiblížil až na 130...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
