Úvodní  >  Štítky  >  Štítek kosmická loď Orion

Štítek: kosmická loď Orion

APOD Západ Země z Orionu

Na tomto snímku z vesmíru pořízeném 21. listopadu 2022 zanedlouho zmizí osm miliard lidí. Šestý den mise Artemis I zapadá jejich domovský svět za světlý okraj Měsíce, jak jej vidí externí kamera vzdalující se kosmické lodi Orion. Orion mířil k motorickému průletu, který ho dovedl do...

APOD Artemis 1: Letový den 13

Při misi Artemis I dosáhla kosmická loď Orion 13. den letu (28. listopadu 2022) maximální vzdálenosti od svého domovského světa. Ve vzdálenosti více než 430 000 kilometrů od Země na vzdálené retrográdní dráze překonala loď Orion rekord pro nejvzdálenější kosmickou loď určenou k přepravě...

Martin GembecÚkazy

Článek 50. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 12. do 18. 12. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět v druhé polovině noci a dopoledne. Večer jsou vidět okem Jupiter, Saturn a Mars a s dalekohledem i Uran a Neptun. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Nastává maximum meteorického roje...

APOD 13. den letu Artemis 1

Kosmická loď Orion při 13. letovém dnu (28. listopadu) mise Artemis 1 dosáhla své maximální vzdálenosti od Země. Orion se na své vzdálené retrográdní dráze dostal 430 000 kilometrů od Země a zároveň téměř 70 000 kilometrů od Měsíce. Na tomto snímku z videa ze 13. letového dne je ve stejném...

APOD Západ Země z Orionu

Na tomto snímku z vesmíru se těch 8 miliard lidí úplně ztrácí. Snímek pořídila 21. listopadu, šestý den mise Artemis 1, vnější kamera odlétající kosmické lodě Orion, když viděla zapadat svůj domov za jasným okrajem Měsíce. Orion mířil k motorizovanému průletu, při kterém se přiblížil až na 130...

APOD Západ Země z Orionu

Na tomto snímku z vesmíru pořízeném 21. listopadu 2022 zanedlouho zmizí osm miliard lidí. Šestý den mise Artemis I zapadá jejich domovský svět za světlý okraj Měsíce, jak jej vidí externí kamera vzdalující se kosmické lodi Orion. Orion mířil k motorickému průletu, který ho dovedl do...

APOD Artemis 1: Letový den 13

Při misi Artemis I dosáhla kosmická loď Orion 13. den letu (28. listopadu 2022) maximální vzdálenosti od svého domovského světa. Ve vzdálenosti více než 430 000 kilometrů od Země na vzdálené retrográdní dráze překonala loď Orion rekord pro nejvzdálenější kosmickou loď určenou k přepravě...

Martin GembecÚkazy

Článek 50. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 12. do 18. 12. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět v druhé polovině noci a dopoledne. Večer jsou vidět okem Jupiter, Saturn a Mars a s dalekohledem i Uran a Neptun. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Nastává maximum meteorického roje...

APOD 13. den letu Artemis 1

Kosmická loď Orion při 13. letovém dnu (28. listopadu) mise Artemis 1 dosáhla své maximální vzdálenosti od Země. Orion se na své vzdálené retrográdní dráze dostal 430 000 kilometrů od Země a zároveň téměř 70 000 kilometrů od Měsíce. Na tomto snímku z videa ze 13. letového dne je ve stejném...

APOD Západ Země z Orionu

Na tomto snímku z vesmíru se těch 8 miliard lidí úplně ztrácí. Snímek pořídila 21. listopadu, šestý den mise Artemis 1, vnější kamera odlétající kosmické lodě Orion, když viděla zapadat svůj domov za jasným okrajem Měsíce. Orion mířil k motorizovanému průletu, při kterém se přiblížil až na 130...



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »