Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  27. červen 2008

Astronomický snímek dne (APOD) - 27. červen 2008

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M81: Krmení černé díry

Uznání: X-ray: NASA/CXC/Wisconsin/D.Pooley & CfA/A.Zezas;
Optical: NASA/ESA/CfA/A.Zezas; UV: NASA/JPL-Caltech/CfA/J.Huchra et al.; IR: NASA/JPL-Caltech/CfA

Tento impozantní barevný kompozit ukazuje spirální galaxii M81 napříč elektromagnetickým spektrem. Obrázek kombinuje rentgenové údaje z observatoře Chandra (modrá), infračervené údaje ze Spitzerova kosmického dalekohledu a ultrafialový snímek z družice GALEX (nachová) se snímkem ve viditelném světle z Hubbla (zelená). Vložený obrázek zvýrazňuje rentgenové záření z některých černých děr v M81 včetně černých děr v binárních soustavách s desetinásobkem hmotnosti Slunce, stejně jako i centrální superhmotné černé díry více jak 70 miliónů slunečních hmotností. Porovnávání počítačových modelů výstupu energie z obřích černých děr s údaji na mnoha vlnových délkách ukazuje, že krmení takového monstra je poměrně jednoduché, energie a radiace se generuje, když materiál v centrálních oblastech víří dovnitř za vzniku akrečního disku. Tento proces vypadá téměř stejně, jako akreční proces, který krmí v M81 černé díry se stelární hmotností, i když centrální černá díra je miliónkrát hmnotnější. Samotná M81 měří asi 70 000 světelných let a je ve vzdálenosti pouhých 12 miliónů světelných let v severním souhvězdí Velká medvědice (Ursa Major).

Štítky: Chandra, Černá díra, Hubble, M81, Spitzer, GALEX, Multiwavelength astronomy


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.

Další informace »