Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, ale určitě ji nelze opomenout. Tato galaxie je při rozměru asi 170 000 světelných let enormní, skoro dvakrát tak velká jako naše vlastní Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...
Jak vznikly tyto obří galaktické superbubliny? Dvě takové neobvyklé bubliny, každá z nichž měří tisíce světelných let, byly nedávno objeveny poblíž centra spirální galaxie NGC 3079. Tyto superbubliny, které jsou vidět v nachové barvě na snímku vpravo, jsou tak horké, že emitují...
Ten jasný zdroj ve středu je neutronová hvězda, neuvěřitelně hustý zhroucený zbytek jádra hmotné hvězdy. Kolem je zbytek supernovy Cassiopeia A (Cas A), který v bezpečné vzdálenosti 11 000 světelných let. Světlo ze supernovy Cas A, smrtícího výbuchu hmotné hvězdy, poprvé dosáhlo Zemi asi...
Jedna z posledních položek slavné katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která zcela jistě není poslední co do velikosti. Tato galaxie totiž měří asi 170 000 světelných let, což je skoro dvojnásobek velikosti naší Mléčné dráhy. M101 je také jednou z původních...
Pulzar v Krabí mlhovině je magnetizovaná neutronová hvězda o velikosti města, která se otáčí 30 krát za sekundu a nachází se ve středu tohoto krásného širokoúhlého snímku Krabí mlhoviny. Snímek jednoho ze zbytků supernov v Mléčné dráze kombinuje optická data s rentgenovými daty z družicové...
Co způsobilo takový zmatek? Nějaký typ hvězdy vybuchnul a vytvořil mlhovinu neobvyklého tvaru známou jako zbytek Keplerovy supernovy, ale jaký typ? Světlo ze stelární exploze, která tento energetický kosmický mrak vytvořila, dorazilo poprvé na Zemi v říjnu 1604, zhruba před čtyřmi sty...
Naše Galaxie je obklopena rozsáhlým oblakem horkého plynuAstronomové objevili na základě pozorování, která uskutečnila kosmická observatoř NASA s názvem Chandra X-ray Observatory, obrovský oblak (halo) horkého plynu, obklopující naši Galaxii (Mléčnou dráhu). Tento nově objevený útvar má průměr...
Obří superbublina v LMC - znázorněná modrou barvou - na základě měření X zářeníTento kompozitní snímek představuje superbublinu ve Velkém Magellanově oblaku (Large Magellanic Cloud, LMC), který je malou satelitní galaxií doprovázející naši Galaxii (Mléčnou dráhu). Od Země je vzdálena 160 000...
Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která určitě není z nejmenších. Tato galaxie s rozměrem asi 170 000 světelných let je enormní, téměř dvakrát tak velká, jako naše Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...
Na tomto kompozitu na více vlnových délkách, který kombinuje rentgenové a optické snímky z Chandry a Hubbla, je zachyceno rozpínající se mračno trosek po explozi hmotné hvězdy. Zbytek supernovy E0102-72 se nachází asi 190 000 světelných let daleko v sousední galaxii Malé Magellanovo...
Tento impozantní barevný kompozit ukazuje spirální galaxii M81 napříč elektromagnetickým spektrem. Obrázek kombinuje rentgenové údaje z observatoře Chandra (modrá), infračervené údaje ze Spitzerova kosmického dalekohledu a ultrafialový snímek z družice GALEX (nachová) se snímkem ve...
Na tomto jedinečném kompozitním obrázku, který zabírá elektromagnetické spektrum ze tří velkých vesmírných observatoří, je galaxie Sombrero (neboli spirální galaxie M104), slavná díky svému širokému prstenci zakrývajícího prachu a svému tvaru klobouku. Chandra zkoumala vysokoenergetickou...
Pokud byste mohli vidět rentgenově, tak by centrální oblasti naší Galaxie nebyly zakryté mračny kosmického prachu. Místo toho by Mléčná dráha ve Střelci (Sagittarius) mohla vypadat třeba takto. Na pohled nádherný obraz rentgenových dat ve falešných barvách z observatoře Chandra...
Tyto čtyři panely ukazují rentgenové snímky rozpínajícího se kosmického mračna o průměru desítek světelných let v blízké galaxii Velké Magellanovo mračno. Zbytky supernovy (supernova remnants - SNR) jsou důsledkem dvou typů hvězdných explozí a jsou uspořádány podle zdánlivého stáří, neboli...
Vzácný a dlouho ohlašovaný červnový přechod Venuše ukáže siluetu nynější brilantní Večernice, když bude pomalu klouzat před Sluncem. Ale 5. ledna 2003 došlo k ještě vzácnějšímu přechodu. Před Krabí mlhovinou, zbytkem supernovy vzdáleným 7000 světelných let, prošel velký měsíc prstenčité...
Tento obrázek, oficiálně nazývaný Hloubkové pole Chandra - jih, představuje vůbec kdy nejhlubší rentgenový snímek Vesmíru. Pořízení snímku trvalo jeden milión vteřin akumulovaného expozičního času oběžné rentgenové observatoře Chandra. Tento rentgenový snímek soustředěný na jinak nevýznamný...
Tento hloubkový snímek oficiálně zvaný Chandra Deep Field - South představuje nejhloubkovější rentgenový snímek Vesmíru, který byl kdy pořízen. Byl dosažen po úhrnném expozičním času jednoho miliónu sekund z oběžné rentgenové observatoře Chandra. Tento rentgenový snímek je zaměřený na obyčejnou,...
Je všude, ale nikdo nevěděl proč. V každém směru obloha vždycky září rentgenovým zářením. Jev rentgenového záření pozadí byl objeven před 35 lety, brzy po vypuštění prvních rentgenových družic a od té doby zůstal nevysvětlený. Včera byly zveřejněny výsledky založené na datech z nedávno...
Mrak ve tvaru písmene Q na rentgenovém snímku ve falešných barvách z oběžné observatoře Chandra je velký ... napříč má asi 40 světelných let. Je také horký, protože rentgenová zář je tvořena plynem o mnohomiliónové teplotě. S katalogovým označením E0102-72 je toto kosmické Q asi 1000 let...
Kosmické trosky po výbuchu hmotné hvězdy se staly objektem prvního oficiálního snímku rentgenové observatoře NASA Chandra. Zbytek po supernově známý jako Kasiopea A vznikl po explozi hvězdy v tomto souhvezdí severní oblohy před 300 lety. Snímek odkrývá nevídané detaily v rentgenovém světle,...
Na tomto širokoúhlém záběru je vidět rentgenový dalekohled Chandra zabalený do ochranných plášťů a namontovaný na raketovém stupni Inertial Upper Stage (IUS) před uložením do nákladového prostoru raketoplánu Columbia. Posádka Columbie vypustila dalekohled nazvaný na počest laureáta Nobelovy...
Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, ale určitě ji nelze opomenout. Tato galaxie je při rozměru asi 170 000 světelných let enormní, skoro dvakrát tak velká jako naše vlastní Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...
Jak vznikly tyto obří galaktické superbubliny? Dvě takové neobvyklé bubliny, každá z nichž měří tisíce světelných let, byly nedávno objeveny poblíž centra spirální galaxie NGC 3079. Tyto superbubliny, které jsou vidět v nachové barvě na snímku vpravo, jsou tak horké, že emitují...
Ten jasný zdroj ve středu je neutronová hvězda, neuvěřitelně hustý zhroucený zbytek jádra hmotné hvězdy. Kolem je zbytek supernovy Cassiopeia A (Cas A), který v bezpečné vzdálenosti 11 000 světelných let. Světlo ze supernovy Cas A, smrtícího výbuchu hmotné hvězdy, poprvé dosáhlo Zemi asi...
Jedna z posledních položek slavné katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která zcela jistě není poslední co do velikosti. Tato galaxie totiž měří asi 170 000 světelných let, což je skoro dvojnásobek velikosti naší Mléčné dráhy. M101 je také jednou z původních...
Pulzar v Krabí mlhovině je magnetizovaná neutronová hvězda o velikosti města, která se otáčí 30 krát za sekundu a nachází se ve středu tohoto krásného širokoúhlého snímku Krabí mlhoviny. Snímek jednoho ze zbytků supernov v Mléčné dráze kombinuje optická data s rentgenovými daty z družicové...
Co způsobilo takový zmatek? Nějaký typ hvězdy vybuchnul a vytvořil mlhovinu neobvyklého tvaru známou jako zbytek Keplerovy supernovy, ale jaký typ? Světlo ze stelární exploze, která tento energetický kosmický mrak vytvořila, dorazilo poprvé na Zemi v říjnu 1604, zhruba před čtyřmi sty...
Naše Galaxie je obklopena rozsáhlým oblakem horkého plynuAstronomové objevili na základě pozorování, která uskutečnila kosmická observatoř NASA s názvem Chandra X-ray Observatory, obrovský oblak (halo) horkého plynu, obklopující naši Galaxii (Mléčnou dráhu). Tento nově objevený útvar má průměr...
Obří superbublina v LMC - znázorněná modrou barvou - na základě měření X zářeníTento kompozitní snímek představuje superbublinu ve Velkém Magellanově oblaku (Large Magellanic Cloud, LMC), který je malou satelitní galaxií doprovázející naši Galaxii (Mléčnou dráhu). Od Země je vzdálena 160 000...
Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která určitě není z nejmenších. Tato galaxie s rozměrem asi 170 000 světelných let je enormní, téměř dvakrát tak velká, jako naše Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...
Na tomto kompozitu na více vlnových délkách, který kombinuje rentgenové a optické snímky z Chandry a Hubbla, je zachyceno rozpínající se mračno trosek po explozi hmotné hvězdy. Zbytek supernovy E0102-72 se nachází asi 190 000 světelných let daleko v sousední galaxii Malé Magellanovo...
Tento impozantní barevný kompozit ukazuje spirální galaxii M81 napříč elektromagnetickým spektrem. Obrázek kombinuje rentgenové údaje z observatoře Chandra (modrá), infračervené údaje ze Spitzerova kosmického dalekohledu a ultrafialový snímek z družice GALEX (nachová) se snímkem ve...
Na tomto jedinečném kompozitním obrázku, který zabírá elektromagnetické spektrum ze tří velkých vesmírných observatoří, je galaxie Sombrero (neboli spirální galaxie M104), slavná díky svému širokému prstenci zakrývajícího prachu a svému tvaru klobouku. Chandra zkoumala vysokoenergetickou...
Pokud byste mohli vidět rentgenově, tak by centrální oblasti naší Galaxie nebyly zakryté mračny kosmického prachu. Místo toho by Mléčná dráha ve Střelci (Sagittarius) mohla vypadat třeba takto. Na pohled nádherný obraz rentgenových dat ve falešných barvách z observatoře Chandra...
Tyto čtyři panely ukazují rentgenové snímky rozpínajícího se kosmického mračna o průměru desítek světelných let v blízké galaxii Velké Magellanovo mračno. Zbytky supernovy (supernova remnants - SNR) jsou důsledkem dvou typů hvězdných explozí a jsou uspořádány podle zdánlivého stáří, neboli...
Vzácný a dlouho ohlašovaný červnový přechod Venuše ukáže siluetu nynější brilantní Večernice, když bude pomalu klouzat před Sluncem. Ale 5. ledna 2003 došlo k ještě vzácnějšímu přechodu. Před Krabí mlhovinou, zbytkem supernovy vzdáleným 7000 světelných let, prošel velký měsíc prstenčité...
Tento obrázek, oficiálně nazývaný Hloubkové pole Chandra - jih, představuje vůbec kdy nejhlubší rentgenový snímek Vesmíru. Pořízení snímku trvalo jeden milión vteřin akumulovaného expozičního času oběžné rentgenové observatoře Chandra. Tento rentgenový snímek soustředěný na jinak nevýznamný...
Tento hloubkový snímek oficiálně zvaný Chandra Deep Field - South představuje nejhloubkovější rentgenový snímek Vesmíru, který byl kdy pořízen. Byl dosažen po úhrnném expozičním času jednoho miliónu sekund z oběžné rentgenové observatoře Chandra. Tento rentgenový snímek je zaměřený na obyčejnou,...
Je všude, ale nikdo nevěděl proč. V každém směru obloha vždycky září rentgenovým zářením. Jev rentgenového záření pozadí byl objeven před 35 lety, brzy po vypuštění prvních rentgenových družic a od té doby zůstal nevysvětlený. Včera byly zveřejněny výsledky založené na datech z nedávno...
Mrak ve tvaru písmene Q na rentgenovém snímku ve falešných barvách z oběžné observatoře Chandra je velký ... napříč má asi 40 světelných let. Je také horký, protože rentgenová zář je tvořena plynem o mnohomiliónové teplotě. S katalogovým označením E0102-72 je toto kosmické Q asi 1000 let...
Kosmické trosky po výbuchu hmotné hvězdy se staly objektem prvního oficiálního snímku rentgenové observatoře NASA Chandra. Zbytek po supernově známý jako Kasiopea A vznikl po explozi hvězdy v tomto souhvezdí severní oblohy před 300 lety. Snímek odkrývá nevídané detaily v rentgenovém světle,...
Na tomto širokoúhlém záběru je vidět rentgenový dalekohled Chandra zabalený do ochranných plášťů a namontovaný na raketovém stupni Inertial Upper Stage (IUS) před uložením do nákladového prostoru raketoplánu Columbia. Posádka Columbie vypustila dalekohled nazvaný na počest laureáta Nobelovy...