V úterý 23. července tomu bylo 25 let od zážehu motorů raketoplánu Columbia, v jehož nákladovém prostoru se nacházela rentgenová observatoř Chandra - jeden z nejvýznamnějších kosmických dalekohledů se vydal na svou misi. Teleskop navzdory předpokládané aktivní životnosti, která byla původně...
Co pohání Krabí mlhovinu? Zmagnetizovaná neutronová hvězda o velikosti města, která se otáčí přibližně 30krát za sekundu. Je známá jako Krabí pulsar a představuje jasnou skvrnu uprostřed plynného víru v jádru mlhoviny. Úchvatný obraz Krabí mlhoviny (M1) o rozměru asi 10 světelných roků ukazuje...
Hmotnou kupu galaxií Abell 2744, v níž převládá temná hmota, někteří znají jako Pandořinu kupu. Kupa se nachází ve vzdálenosti 3,5 miliardy světelných roků v souhvězdí Sochaře (Sculptor). Pomocí obrovské hmotnosti této kupy galaxií jako gravitační čočky, která deformuje prostoročas a zvětšuje ještě...
Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, ale určitě ji nelze opomenout. Tato galaxie je při rozměru asi 170 000 světelných let enormní, skoro dvakrát tak velká jako naše vlastní Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...
Jak vznikly tyto obří galaktické superbubliny? Dvě takové neobvyklé bubliny, každá z nichž měří tisíce světelných let, byly nedávno objeveny poblíž centra spirální galaxie NGC 3079. Tyto superbubliny, které jsou vidět v nachové barvě na snímku vpravo, jsou tak horké, že emitují...
Ten jasný zdroj ve středu je neutronová hvězda, neuvěřitelně hustý zhroucený zbytek jádra hmotné hvězdy. Kolem je zbytek supernovy Cassiopeia A (Cas A), který v bezpečné vzdálenosti 11 000 světelných let. Světlo ze supernovy Cas A, smrtícího výbuchu hmotné hvězdy, poprvé dosáhlo Zemi asi...
Jedna z posledních položek slavné katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která zcela jistě není poslední co do velikosti. Tato galaxie totiž měří asi 170 000 světelných let, což je skoro dvojnásobek velikosti naší Mléčné dráhy. M101 je také jednou z původních...
Pulzar v Krabí mlhovině je magnetizovaná neutronová hvězda o velikosti města, která se otáčí 30 krát za sekundu a nachází se ve středu tohoto krásného širokoúhlého snímku Krabí mlhoviny. Snímek jednoho ze zbytků supernov v Mléčné dráze kombinuje optická data s rentgenovými daty z družicové...
Co způsobilo takový zmatek? Nějaký typ hvězdy vybuchnul a vytvořil mlhovinu neobvyklého tvaru známou jako zbytek Keplerovy supernovy, ale jaký typ? Světlo ze stelární exploze, která tento energetický kosmický mrak vytvořila, dorazilo poprvé na Zemi v říjnu 1604, zhruba před čtyřmi sty...
Naše Galaxie je obklopena rozsáhlým oblakem horkého plynuAstronomové objevili na základě pozorování, která uskutečnila kosmická observatoř NASA s názvem Chandra X-ray Observatory, obrovský oblak (halo) horkého plynu, obklopující naši Galaxii (Mléčnou dráhu). Tento nově objevený útvar má průměr...
Obří superbublina v LMC - znázorněná modrou barvou - na základě měření X zářeníTento kompozitní snímek představuje superbublinu ve Velkém Magellanově oblaku (Large Magellanic Cloud, LMC), který je malou satelitní galaxií doprovázející naši Galaxii (Mléčnou dráhu). Od Země je vzdálena 160 000...
Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která určitě není z nejmenších. Tato galaxie s rozměrem asi 170 000 světelných let je enormní, téměř dvakrát tak velká, jako naše Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...
Na tomto kompozitu na více vlnových délkách, který kombinuje rentgenové a optické snímky z Chandry a Hubbla, je zachyceno rozpínající se mračno trosek po explozi hmotné hvězdy. Zbytek supernovy E0102-72 se nachází asi 190 000 světelných let daleko v sousední galaxii Malé Magellanovo...
Tento impozantní barevný kompozit ukazuje spirální galaxii M81 napříč elektromagnetickým spektrem. Obrázek kombinuje rentgenové údaje z observatoře Chandra (modrá), infračervené údaje ze Spitzerova kosmického dalekohledu a ultrafialový snímek z družice GALEX (nachová) se snímkem ve...
Na tomto jedinečném kompozitním obrázku, který zabírá elektromagnetické spektrum ze tří velkých vesmírných observatoří, je galaxie Sombrero (neboli spirální galaxie M104), slavná díky svému širokému prstenci zakrývajícího prachu a svému tvaru klobouku. Chandra zkoumala vysokoenergetickou...
Pokud byste mohli vidět rentgenově, tak by centrální oblasti naší Galaxie nebyly zakryté mračny kosmického prachu. Místo toho by Mléčná dráha ve Střelci (Sagittarius) mohla vypadat třeba takto. Na pohled nádherný obraz rentgenových dat ve falešných barvách z observatoře Chandra...
Tyto čtyři panely ukazují rentgenové snímky rozpínajícího se kosmického mračna o průměru desítek světelných let v blízké galaxii Velké Magellanovo mračno. Zbytky supernovy (supernova remnants - SNR) jsou důsledkem dvou typů hvězdných explozí a jsou uspořádány podle zdánlivého stáří, neboli...
Vzácný a dlouho ohlašovaný červnový přechod Venuše ukáže siluetu nynější brilantní Večernice, když bude pomalu klouzat před Sluncem. Ale 5. ledna 2003 došlo k ještě vzácnějšímu přechodu. Před Krabí mlhovinou, zbytkem supernovy vzdáleným 7000 světelných let, prošel velký měsíc prstenčité...
Tento obrázek, oficiálně nazývaný Hloubkové pole Chandra - jih, představuje vůbec kdy nejhlubší rentgenový snímek Vesmíru. Pořízení snímku trvalo jeden milión vteřin akumulovaného expozičního času oběžné rentgenové observatoře Chandra. Tento rentgenový snímek soustředěný na jinak nevýznamný...
Tento hloubkový snímek oficiálně zvaný Chandra Deep Field - South představuje nejhloubkovější rentgenový snímek Vesmíru, který byl kdy pořízen. Byl dosažen po úhrnném expozičním času jednoho miliónu sekund z oběžné rentgenové observatoře Chandra. Tento rentgenový snímek je zaměřený na obyčejnou,...
Je všude, ale nikdo nevěděl proč. V každém směru obloha vždycky září rentgenovým zářením. Jev rentgenového záření pozadí byl objeven před 35 lety, brzy po vypuštění prvních rentgenových družic a od té doby zůstal nevysvětlený. Včera byly zveřejněny výsledky založené na datech z nedávno...
Mrak ve tvaru písmene Q na rentgenovém snímku ve falešných barvách z oběžné observatoře Chandra je velký ... napříč má asi 40 světelných let. Je také horký, protože rentgenová zář je tvořena plynem o mnohomiliónové teplotě. S katalogovým označením E0102-72 je toto kosmické Q asi 1000 let...
Kosmické trosky po výbuchu hmotné hvězdy se staly objektem prvního oficiálního snímku rentgenové observatoře NASA Chandra. Zbytek po supernově známý jako Kasiopea A vznikl po explozi hvězdy v tomto souhvezdí severní oblohy před 300 lety. Snímek odkrývá nevídané detaily v rentgenovém světle,...
Na tomto širokoúhlém záběru je vidět rentgenový dalekohled Chandra zabalený do ochranných plášťů a namontovaný na raketovém stupni Inertial Upper Stage (IUS) před uložením do nákladového prostoru raketoplánu Columbia. Posádka Columbie vypustila dalekohled nazvaný na počest laureáta Nobelovy...
V úterý 23. července tomu bylo 25 let od zážehu motorů raketoplánu Columbia, v jehož nákladovém prostoru se nacházela rentgenová observatoř Chandra - jeden z nejvýznamnějších kosmických dalekohledů se vydal na svou misi. Teleskop navzdory předpokládané aktivní životnosti, která byla původně...
Co pohání Krabí mlhovinu? Zmagnetizovaná neutronová hvězda o velikosti města, která se otáčí přibližně 30krát za sekundu. Je známá jako Krabí pulsar a představuje jasnou skvrnu uprostřed plynného víru v jádru mlhoviny. Úchvatný obraz Krabí mlhoviny (M1) o rozměru asi 10 světelných roků ukazuje...
Hmotnou kupu galaxií Abell 2744, v níž převládá temná hmota, někteří znají jako Pandořinu kupu. Kupa se nachází ve vzdálenosti 3,5 miliardy světelných roků v souhvězdí Sochaře (Sculptor). Pomocí obrovské hmotnosti této kupy galaxií jako gravitační čočky, která deformuje prostoročas a zvětšuje ještě...
Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, ale určitě ji nelze opomenout. Tato galaxie je při rozměru asi 170 000 světelných let enormní, skoro dvakrát tak velká jako naše vlastní Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...
Jak vznikly tyto obří galaktické superbubliny? Dvě takové neobvyklé bubliny, každá z nichž měří tisíce světelných let, byly nedávno objeveny poblíž centra spirální galaxie NGC 3079. Tyto superbubliny, které jsou vidět v nachové barvě na snímku vpravo, jsou tak horké, že emitují...
Ten jasný zdroj ve středu je neutronová hvězda, neuvěřitelně hustý zhroucený zbytek jádra hmotné hvězdy. Kolem je zbytek supernovy Cassiopeia A (Cas A), který v bezpečné vzdálenosti 11 000 světelných let. Světlo ze supernovy Cas A, smrtícího výbuchu hmotné hvězdy, poprvé dosáhlo Zemi asi...
Jedna z posledních položek slavné katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která zcela jistě není poslední co do velikosti. Tato galaxie totiž měří asi 170 000 světelných let, což je skoro dvojnásobek velikosti naší Mléčné dráhy. M101 je také jednou z původních...
Pulzar v Krabí mlhovině je magnetizovaná neutronová hvězda o velikosti města, která se otáčí 30 krát za sekundu a nachází se ve středu tohoto krásného širokoúhlého snímku Krabí mlhoviny. Snímek jednoho ze zbytků supernov v Mléčné dráze kombinuje optická data s rentgenovými daty z družicové...
Co způsobilo takový zmatek? Nějaký typ hvězdy vybuchnul a vytvořil mlhovinu neobvyklého tvaru známou jako zbytek Keplerovy supernovy, ale jaký typ? Světlo ze stelární exploze, která tento energetický kosmický mrak vytvořila, dorazilo poprvé na Zemi v říjnu 1604, zhruba před čtyřmi sty...
Naše Galaxie je obklopena rozsáhlým oblakem horkého plynuAstronomové objevili na základě pozorování, která uskutečnila kosmická observatoř NASA s názvem Chandra X-ray Observatory, obrovský oblak (halo) horkého plynu, obklopující naši Galaxii (Mléčnou dráhu). Tento nově objevený útvar má průměr...
Obří superbublina v LMC - znázorněná modrou barvou - na základě měření X zářeníTento kompozitní snímek představuje superbublinu ve Velkém Magellanově oblaku (Large Magellanic Cloud, LMC), který je malou satelitní galaxií doprovázející naši Galaxii (Mléčnou dráhu). Od Země je vzdálena 160 000...
Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která určitě není z nejmenších. Tato galaxie s rozměrem asi 170 000 světelných let je enormní, téměř dvakrát tak velká, jako naše Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...
Na tomto kompozitu na více vlnových délkách, který kombinuje rentgenové a optické snímky z Chandry a Hubbla, je zachyceno rozpínající se mračno trosek po explozi hmotné hvězdy. Zbytek supernovy E0102-72 se nachází asi 190 000 světelných let daleko v sousední galaxii Malé Magellanovo...
Tento impozantní barevný kompozit ukazuje spirální galaxii M81 napříč elektromagnetickým spektrem. Obrázek kombinuje rentgenové údaje z observatoře Chandra (modrá), infračervené údaje ze Spitzerova kosmického dalekohledu a ultrafialový snímek z družice GALEX (nachová) se snímkem ve...
Na tomto jedinečném kompozitním obrázku, který zabírá elektromagnetické spektrum ze tří velkých vesmírných observatoří, je galaxie Sombrero (neboli spirální galaxie M104), slavná díky svému širokému prstenci zakrývajícího prachu a svému tvaru klobouku. Chandra zkoumala vysokoenergetickou...
Pokud byste mohli vidět rentgenově, tak by centrální oblasti naší Galaxie nebyly zakryté mračny kosmického prachu. Místo toho by Mléčná dráha ve Střelci (Sagittarius) mohla vypadat třeba takto. Na pohled nádherný obraz rentgenových dat ve falešných barvách z observatoře Chandra...
Tyto čtyři panely ukazují rentgenové snímky rozpínajícího se kosmického mračna o průměru desítek světelných let v blízké galaxii Velké Magellanovo mračno. Zbytky supernovy (supernova remnants - SNR) jsou důsledkem dvou typů hvězdných explozí a jsou uspořádány podle zdánlivého stáří, neboli...
Vzácný a dlouho ohlašovaný červnový přechod Venuše ukáže siluetu nynější brilantní Večernice, když bude pomalu klouzat před Sluncem. Ale 5. ledna 2003 došlo k ještě vzácnějšímu přechodu. Před Krabí mlhovinou, zbytkem supernovy vzdáleným 7000 světelných let, prošel velký měsíc prstenčité...
Tento obrázek, oficiálně nazývaný Hloubkové pole Chandra - jih, představuje vůbec kdy nejhlubší rentgenový snímek Vesmíru. Pořízení snímku trvalo jeden milión vteřin akumulovaného expozičního času oběžné rentgenové observatoře Chandra. Tento rentgenový snímek soustředěný na jinak nevýznamný...
Tento hloubkový snímek oficiálně zvaný Chandra Deep Field - South představuje nejhloubkovější rentgenový snímek Vesmíru, který byl kdy pořízen. Byl dosažen po úhrnném expozičním času jednoho miliónu sekund z oběžné rentgenové observatoře Chandra. Tento rentgenový snímek je zaměřený na obyčejnou,...
Je všude, ale nikdo nevěděl proč. V každém směru obloha vždycky září rentgenovým zářením. Jev rentgenového záření pozadí byl objeven před 35 lety, brzy po vypuštění prvních rentgenových družic a od té doby zůstal nevysvětlený. Včera byly zveřejněny výsledky založené na datech z nedávno...
Mrak ve tvaru písmene Q na rentgenovém snímku ve falešných barvách z oběžné observatoře Chandra je velký ... napříč má asi 40 světelných let. Je také horký, protože rentgenová zář je tvořena plynem o mnohomiliónové teplotě. S katalogovým označením E0102-72 je toto kosmické Q asi 1000 let...
Kosmické trosky po výbuchu hmotné hvězdy se staly objektem prvního oficiálního snímku rentgenové observatoře NASA Chandra. Zbytek po supernově známý jako Kasiopea A vznikl po explozi hvězdy v tomto souhvezdí severní oblohy před 300 lety. Snímek odkrývá nevídané detaily v rentgenovém světle,...
Na tomto širokoúhlém záběru je vidět rentgenový dalekohled Chandra zabalený do ochranných plášťů a namontovaný na raketovém stupni Inertial Upper Stage (IUS) před uložením do nákladového prostoru raketoplánu Columbia. Posádka Columbie vypustila dalekohled nazvaný na počest laureáta Nobelovy...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
