Zbytek Keplerovy supernovy rentgenově

Uznání: X-ray: NASA/CXC/NCSU/M. Burkey et al. Optical: DSS

Co způsobilo takový zmatek? Nějaký typ hvězdy vybuchnul a vytvořil mlhovinu neobvyklého tvaru známou jako zbytek Keplerovy supernovy, ale jaký typ? Světlo ze stelární exploze, která tento energetický kosmický mrak vytvořila, dorazilo poprvé na Zemi v říjnu 1604, zhruba před čtyřmi sty lety. Supernova počátkem 17. století vytvořila v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) jasnou novou hvězdu. Tuto hvězdu studoval astronom Johannes Kepler a jeho současníci, ale ještě bez výhod dalekohledu, když hledali vysvětlení tohoto zjevu na nebi. Astronomové vybavení moderními poznatky stelární evoluce pokračují i počátkem 21. století ve zkoumání rozpínajícího se mračna, ovšem nyní mohou k výzkumu zbytku Keplerovy supernovy využít družicových dalekohledů přes celé spektrum. Nedávná rentgenová data a snímky zbytku Keplerovy supernovy pořízené družicovou rentgenovou observatoří Chandra ukázaly poměrný výskyt prvků typický pro supernovy typu Ia a dále ukázaly, že předchůdce byl bílým trpaslíkem, který explodoval po akreci příliš mnoho materiálu z doprovodné složky, rudého obra, a tak překročil Chandrasekharovu mez. Keplerova supernova ve vzdálenosti asi 13 000 světelných let představuje nejnovější explozi hvězdy, ke které došlo uvnitř naší galaxie Mléčné dráhy.