Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  05. březen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 05. březen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Rentgenové superbubliny v galaxii NGC 3079

Uznání: X-ray: NASA, CXC, U. Michigan, J-T Li et al.; Optical: NASA, STScI

Jak vznikly tyto obří galaktické superbubliny? Dvě takové neobvyklé bubliny, každá z nichž měří tisíce světelných let, byly nedávno objeveny poblíž centra spirální galaxie NGC 3079. Tyto superbubliny, které jsou vidět v nachové barvě na snímku vpravo, jsou tak horké, že emitují rentgenové záření, které detekovala družicová observatoř NASA Chandra. Jelikož bubliny obkročují střed NGC 3079, tak nejpravděpodobnější hypotéza praví, že byly nějak vytvořeny interakcí okolního plynu s centrální superhmotnou černou dírou. Další možností je, že superbubliny mohly vzniknou z energetických větrů mnoha mladých žhavých hvězd poblíž galaktického středu. Jediným podobným známým jevem je gama záření emitované z Fermiho bublin, které vychází ze středu naší Galaxie Mléčné dráhy a bylo objeveno před 10 lety na snímcích družice NASA Fermi. Výzkum původu superbublin v NGC 3079 bude nepochybně pokračovat, stejně jako hledání vysokoenergetických superbublin v jiných galaxiích.

Seznam odkazů v popisu

  1. SI.edu: Chandra: NGC 3079: Galactic Bubbles Play Cosmic Pinball with Energetic Particles
  2. NASA: How Long is a Light-Year?
  3. Wikipedia: NGC_3079
  4. Youtube.com: A Quick Look at NGC 3079 Superbubbles
  5. NASA: NASA
  6. Harvard.edu: About Chandra
  7. Harvard.edu: Detection of Nonthermal Hard X-Ray Emission from the “Fermi Bubble” in an External Galaxy
  8. Swin.edu.au: Supermassive Black Hole
  9. APOD: 2017-06-25 Superbublina N44
  10. Wikipedia: Stellar_wind
  11. APOD: 2010-11-10 Kolem Mléčné dráhy nalezeny obří bubliny záření gama
  12. Youtube.com: NASA | Fermi discovers giant gamma-ray bubbles in the Milky Way
  13. Wikipedia: Fermi_Gamma-ray_Space_Telescope
  14. APOD: 2004-10-16 Bublající kotel NGC 3079

Štítky: Superbublina, Chandra, NGC 3079


28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »