Jak vznikly tyto obří galaktické superbubliny? Dvě takové neobvyklé bubliny, každá z nichž měří tisíce světelných let, byly nedávno objeveny poblíž centra spirální galaxie NGC 3079. Tyto superbubliny, které jsou vidět v nachové barvě na snímku vpravo, jsou tak horké, že emitují...
Hmotné hvězdy výrazně ovlivňují svoje galaktické prostředí. Hvězdy, většinou ty více než 10 krát hmotnější než naše Slunce stlačují a promíchávají mezihvězdná mračna prachu a plynu a zanechávají svoji stopu na složení a poloze budoucích generací hvězd. Dramatický důkaz se dá najít v...
Jak vznikla tato obří díra? Rozsáhlá emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velkém Magellanově mračnu má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové se pokoušejí zjistit proč. Jednou možností jsou částicové větry vyvrhované hmotnými hvězdami uvnitř bubliny, které...
Zdá se, že velké spirální galaxie často sežnou všechnu slávu. Jejich mladé modré hvězdokupy a růžové hvězdotvorné oblasti v zavinutých spirálních ramenech jisto jistě přitáhnou pozornost. Ale v malých, nepravidelných galaxiích, jako je třeba 12 miliónů světelných let vzdálená NGC 4449, také...
Jak vznikla tato obrovská díra? Nesmírně velká emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velký Magellanův mrak má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové zkouší přijít na to, proč. Jednou možností jsou částicové větry z hmotných hvězd uvnitř bubliny, které vytlačují...
Z profilu viděná spirální galaxie NGC 3079 v souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major) je zhruba 50 miliónů světelných let daleko. Tento skvělý snímek z dalekohledu Hubble Space Telescope ve falešných barvách ukazuje galaktický disk složený ze nádherných hvězdokup, točitých spirálních ramen a...
Spirální galaxie NGC 3079 viděná z profilu je zhruba 50 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Velké Mědvědice (Ursa Major). Tento úžasný snímek ve falešných barvách z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope zobrazuje galaktický disk složený ze spektakulárních hvězdokup, točitých...
Hmotné hvězdy - o desítkách hmotností Slunce - důkladně ovlivňují okolní galaktické prostředí. Stlačováním a mícháním oblaků plynu a prachu mezi hvězdami, zanechávají své stopy ve složení a poloze budoucích generací hvězd a hvězdných systémů. Dramatické důkazy toho jsou ilustrovány v naší...
Jak vznikly tyto obří galaktické superbubliny? Dvě takové neobvyklé bubliny, každá z nichž měří tisíce světelných let, byly nedávno objeveny poblíž centra spirální galaxie NGC 3079. Tyto superbubliny, které jsou vidět v nachové barvě na snímku vpravo, jsou tak horké, že emitují...
Hmotné hvězdy výrazně ovlivňují svoje galaktické prostředí. Hvězdy, většinou ty více než 10 krát hmotnější než naše Slunce stlačují a promíchávají mezihvězdná mračna prachu a plynu a zanechávají svoji stopu na složení a poloze budoucích generací hvězd. Dramatický důkaz se dá najít v...
Jak vznikla tato obří díra? Rozsáhlá emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velkém Magellanově mračnu má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové se pokoušejí zjistit proč. Jednou možností jsou částicové větry vyvrhované hmotnými hvězdami uvnitř bubliny, které...
Zdá se, že velké spirální galaxie často sežnou všechnu slávu. Jejich mladé modré hvězdokupy a růžové hvězdotvorné oblasti v zavinutých spirálních ramenech jisto jistě přitáhnou pozornost. Ale v malých, nepravidelných galaxiích, jako je třeba 12 miliónů světelných let vzdálená NGC 4449, také...
Jak vznikla tato obrovská díra? Nesmírně velká emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velký Magellanův mrak má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové zkouší přijít na to, proč. Jednou možností jsou částicové větry z hmotných hvězd uvnitř bubliny, které vytlačují...
Z profilu viděná spirální galaxie NGC 3079 v souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major) je zhruba 50 miliónů světelných let daleko. Tento skvělý snímek z dalekohledu Hubble Space Telescope ve falešných barvách ukazuje galaktický disk složený ze nádherných hvězdokup, točitých spirálních ramen a...
Spirální galaxie NGC 3079 viděná z profilu je zhruba 50 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Velké Mědvědice (Ursa Major). Tento úžasný snímek ve falešných barvách z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope zobrazuje galaktický disk složený ze spektakulárních hvězdokup, točitých...
Hmotné hvězdy - o desítkách hmotností Slunce - důkladně ovlivňují okolní galaktické prostředí. Stlačováním a mícháním oblaků plynu a prachu mezi hvězdami, zanechávají své stopy ve složení a poloze budoucích generací hvězd a hvězdných systémů. Dramatické důkazy toho jsou ilustrovány v naší...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
