Jedna z posledních položek slavné katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která zcela jistě není poslední co do velikosti. Tato galaxie totiž měří asi 170 000 světelných let, což je skoro dvojnásobek velikosti naší Mléčné dráhy. M101 je také jednou z původních...
Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která určitě není z nejmenších. Tato galaxie s rozměrem asi 170 000 světelných let je enormní, téměř dvakrát tak velká, jako naše Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...
Krásná velká galaxie M101 je jednou z posledních položek slavného katalogu Charlese Messiera, ale rozhodně si zaslouží pozornost. Tato ohromná galaxie měří asi 170 000 světelných let, takže je asi dvakrát větší než naše vlastní Mléčná dráha. M101 byla také jednou z prvních spirálních...
Velká a krásná spirální galaxie M101 je jednou z posledních položek slavného katalogu Charlese Messiera, ale rozhodně není jednou z nejmenších. Tato galaxie s rozměrem asi 170 000 světelných let je enormní, téměř dvakrát tak větší jako Mléčná dráha. M101 byla jednou z těch...
M83 je jednou z nejbližších a nejjasnějších spirálních galaxií na obloze. Je vidět už triedrem v souhvězdí Hydry a její majestátní spirální ramena jí dala její název Jižní větrník. Přestože tato galaxie byla objevena už před 250 lety, tak teprve mnohem později se zjistilo, že M83 není...
Jedna z posledních položek slavné katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která zcela jistě není poslední co do velikosti. Tato galaxie totiž měří asi 170 000 světelných let, což je skoro dvojnásobek velikosti naší Mléčné dráhy. M101 je také jednou z původních...
Jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera je velká a krásná spirální galaxie M101, která určitě není z nejmenších. Tato galaxie s rozměrem asi 170 000 světelných let je enormní, téměř dvakrát tak velká, jako naše Mléčná dráha. M101 byla také jednou z původních...
Krásná velká galaxie M101 je jednou z posledních položek slavného katalogu Charlese Messiera, ale rozhodně si zaslouží pozornost. Tato ohromná galaxie měří asi 170 000 světelných let, takže je asi dvakrát větší než naše vlastní Mléčná dráha. M101 byla také jednou z prvních spirálních...
Velká a krásná spirální galaxie M101 je jednou z posledních položek slavného katalogu Charlese Messiera, ale rozhodně není jednou z nejmenších. Tato galaxie s rozměrem asi 170 000 světelných let je enormní, téměř dvakrát tak větší jako Mléčná dráha. M101 byla jednou z těch...
M83 je jednou z nejbližších a nejjasnějších spirálních galaxií na obloze. Je vidět už triedrem v souhvězdí Hydry a její majestátní spirální ramena jí dala její název Jižní větrník. Přestože tato galaxie byla objevena už před 250 lety, tak teprve mnohem později se zjistilo, že M83 není...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
