Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  07. září 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 07. září 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC 520: Galaxie ve srážce z Hubbla

Uznání: NASA, ESA, Hubble; Processing & Copyright: William Ostling (The Astronomy Enthusiast)

Je to jedna galaxie nebo dvě? Předpokládá se, že směsice hvězd, plynu a prachu, která tvoří NGC 520, obsahuje pozůstatky dvou samostatných disků galaxií. Charakteristickou součástí NGC 520 je pás složitě propleteného prachu, který probíhá vertikálně dolů po hřbetu srážejících se galaxií, jak je podrobně vidět na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu. Podobně vypadající srážku lze očekávat za několik miliard let, až se disk naší Galaxie Mléčné dráhy srazí s naším velkým galaktickým sousedem Galaxií v Andromedě (M31). Srážka charakteristická pro NGC 520 začala asi před 300 milióny lety. NGC 520 je též známá také jako Arp 157, nachází se ve vzdálenosti asi 100 milionů světelných roků, měří asi 100 tisíc světelných roků a malým dalekohledem ji lze spatřit v souhvězdí Ryb (Pisces). I když se hvězdy v NGC 520 pohybují rychle, tak vzdálenosti jsou tak obrovské, že tato zápasící dvojice za našeho života nijak pozorovatelně svůj tvar nezmění.
Oprava: Na překlep upozornil Petr Zoufalý

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2003-07-06 Fraktální mezihvězdný prach zblízka
  2. Wikipedia: NGC_520
  3. ESAHubble.org: NGC 520
  4. APOD: 2011-11-29 Přes střed Centaurus A
  5. APOD: 2013-05-14 Srážky galaxií: Simulace versus pozorování
  6. Flickr.com: William Ostling: NGC 520
  7. NASA: About - Hubble History Timeline
  8. NASA: The Milky Way Galaxy
  9. APOD: 2012-06-04 Osud Mléčné dráhy: Srážka s Andromedou
  10. Wikipedia: Andromeda_Galaxy
  11. NRAO.edu: Links to pictures of NGC 520 (= Arp 157 = UGC 966)
  12. Harvard.edu: Chandra: Note on Cosmic Distances
  13. NASA: What Is a Light-Year?
  14. IAU.org: The Constellations
  15. Harvard.edu: Chandra: Pisces (fish)
  16. Harvard.edu: A Chandra view of the anomalous half-merger NGC 520
  17. K9inebubbles.com: Foto: Překvapený pes :-)
  18. APOD: 2016-02-03 Válka galaxií: M81 versus M82

Štítky: Galaxie ve srážce, NGC 520, Hubble


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »