Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. září 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. září 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Hluboká obloha v Andromedě

Uznání a license: Stefan Ziegenbalg

Co je kolem Galaxie v Andromedě? Ve vesmíru je Galaxie v Andromedě (M31) těsně obklopena několika malými satelitními galaxiemi a také se nachází v blízkosti Místní skupiny galaxií, jejímž členem je i naše Mléčná dráha. Na obloze se však zdá, že kolem M31 jsou plynná mračna z naší Mléčné dráhy, na rozdíl od vodních mračen v zemské atmosféře, která mohou zdánlivě být kolem našeho Měsíce. Plynná mračna kolem Andromedy jsou však obvykle příliš slabá, než abychom je mohli vidět. Podívejte se na 45 stupňů dlouhý snímek, jeden z nejhlubších snímků kdy pořízených v rozsáhlé oblasti kolem Galaxie v Andromedě. Snímek citlivý na světlo specificky vyzařované vodíkem ukazuje slabá a neznámá oblaka v obrovských detailech. Zachycuje však ještě více. Na snímku nahoře je galaxie Trojúhelník (M33), třetí největší galaxie v Místní skupině a nejvzdálenější objekt, který lze spatřit pouhým okem. Pod M33 je jasná, červená hvězda Mléčné dráhy jménem Mirach. Snímek je digitální kumulací několika dlouhých expozic pořízených v letech 2018 až 2021 z německého města Pulsnitz, hornolužickosrbsky Połčnica.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Andromeda_Galaxy
  2. Wikipedia: List of Andromeda's satellite galaxies
  3. Wikipedia: Local_Group#Component_galaxies
  4. NASA: The Milky Way Galaxy
  5. NASA: Earth's Atmosphere: A Multi-layered Cake
  6. APOD: 2021-01-19 Lunární korona s Jupiterem a Saturnem
  7. APOD: 2017-01-04 Mračna v Andromedě
  8. Simg.de: M33 to SH2-126
  9. APOD: 2017-03-03 Sivan 2 to M31
  10. Wikipedia: H-alpha
  11. ShutterStock.com: Foto: Pes s vykulenýma očima :-)
  12. NASA: Messier 33 (The Triangulum Galaxy)
  13. APOD: 2019-12-31 M33: Galaxie Trojúhelník
  14. AtlasOfTheUniverse.com: Místní skupina
  15. Wikipedia: Beta_Andromedae
  16. Wikipedia: Germany
  17. Wikipedia: Pulsnitz

Štítky: M31, Andromeda galaxy, Sh2-126


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »