Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  09. leden 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 09. leden 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Jupiter z Hubbla a zmenšující se Velká rudá skvrna

Uznání: NASA, ESA, Hubble, OPAL Program, STScI; Processing: Karol Masztalerz

Co se stane s Jupiterovou Velkou rudou skvrnou? Plynný obr Jupiter je největší planetou Sluneční soustavy a jeho hmotnost je přibližně 320krát větší než hmotnost Země. Na Jupiteru se nachází jeden z největších a nejdéle trvajících známých bouřkových systémů, Velká rudá skvrna (GRS - Great Red Spot), která je vidět vlevo. GRS je tak velká, že by mohla pohltit Zemi, ovšem poslední dobou se zmenšuje. Srovnání s historickými záznamy ukazuje, že tato bouře nyní pokrývá jen třetinu plochy povrchu, kterou pokrývala před 150 lety. Program NASA OPAL (Outer Planets Atmospheres Legacy) v posledních letech bouři sleduje pomocí Hubblova kosmického dalekohledu. Hubblův snímek z programu OPAL ukazuje Jupiter v roce 2016 a je zpracovaný takovým způsobem, že červené odstíny vypadají docela živě. Moderní údaje o GRS ukazují, že bouře nadále zmenšuje velikost svého povrchu, ale také se mírně vertikálně zvyšuje. Budoucnost GRS nikdo nezná a pokud bude trend zmenšování pokračovat, tak existuje možnost, že GRS jednoho dne dokonce udělá to, co dělají jiné menší skvrny na Jupiteru a zmizí úplně.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Jupiter
  2. NASA: Planetary Fact Sheet - Ratio to Earth Values
  3. NASA: Jupiter’s Great Red Spot: A Swirling Mystery
  4. Wikipedia: Great_Red_Spot
  5. APOD: 2014-05-18 Jupiterova Velká rudá skvrna z Voyageru 1
  6. STScI.edu: Outer Planet Atmospheres Legacy (OPAL)
  7. NASA: Hubble Space Telescope
  8. SpaceTelescope.org: Jupiter from OPAL 2016
  9. APOD: 2018-02-21 Jupiter infračerveně z Hubbla
  10. Harvard.edu: Historical and Contemporary Trends in the Size, Drift, and Color of Jupiter's Great Red Spot
  11. Astronomy.com: Jupiter’s Great Red Spot is shrinking in length, but growing in height
  12. APOD: 2017-12-14 Střemhlav do Jupiteru
  13. SwRI.edu: THE STRIPE THAT DISAPPEARED
  14. Wp.com: Foto: Schovaná kočička :-)

Štítky: Jupiter, Velká rudá skvrna, Hubble


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »