Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  09. leden 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 09. leden 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Jupiter z Hubbla a zmenšující se Velká rudá skvrna

Uznání: NASA, ESA, Hubble, OPAL Program, STScI; Processing: Karol Masztalerz

Co se stane s Jupiterovou Velkou rudou skvrnou? Plynný obr Jupiter je největší planetou Sluneční soustavy a jeho hmotnost je přibližně 320krát větší než hmotnost Země. Na Jupiteru se nachází jeden z největších a nejdéle trvajících známých bouřkových systémů, Velká rudá skvrna (GRS - Great Red Spot), která je vidět vlevo. GRS je tak velká, že by mohla pohltit Zemi, ovšem poslední dobou se zmenšuje. Srovnání s historickými záznamy ukazuje, že tato bouře nyní pokrývá jen třetinu plochy povrchu, kterou pokrývala před 150 lety. Program NASA OPAL (Outer Planets Atmospheres Legacy) v posledních letech bouři sleduje pomocí Hubblova kosmického dalekohledu. Hubblův snímek z programu OPAL ukazuje Jupiter v roce 2016 a je zpracovaný takovým způsobem, že červené odstíny vypadají docela živě. Moderní údaje o GRS ukazují, že bouře nadále zmenšuje velikost svého povrchu, ale také se mírně vertikálně zvyšuje. Budoucnost GRS nikdo nezná a pokud bude trend zmenšování pokračovat, tak existuje možnost, že GRS jednoho dne dokonce udělá to, co dělají jiné menší skvrny na Jupiteru a zmizí úplně.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Jupiter
  2. NASA: Planetary Fact Sheet - Ratio to Earth Values
  3. NASA: Jupiter’s Great Red Spot: A Swirling Mystery
  4. Wikipedia: Great_Red_Spot
  5. APOD: 2014-05-18 Jupiterova Velká rudá skvrna z Voyageru 1
  6. STScI.edu: Outer Planet Atmospheres Legacy (OPAL)
  7. NASA: Hubble Space Telescope
  8. SpaceTelescope.org: Jupiter from OPAL 2016
  9. APOD: 2018-02-21 Jupiter infračerveně z Hubbla
  10. Harvard.edu: Historical and Contemporary Trends in the Size, Drift, and Color of Jupiter's Great Red Spot
  11. Astronomy.com: Jupiter’s Great Red Spot is shrinking in length, but growing in height
  12. APOD: 2017-12-14 Střemhlav do Jupiteru
  13. SwRI.edu: THE STRIPE THAT DISAPPEARED
  14. Wp.com: Foto: Schovaná kočička :-)

Štítky: Jupiter, Velká rudá skvrna, Hubble


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »