Nastupte si do této simulace a ponořte se do horních vrstev atmosféry Jupiteru, vládnoucího plynného obra Sluneční soustavy. Tato úžasná animace je založena na obrazových datech z kamery JunoCam a mikrovlnného radiometru na palubě sondy Juno na oběžné dráze kolem Jupiteru. Váš pohled začíná ve...
Co jsou to ty skvrny na Jupiteru? Ta největší a nejvzdálenější vpravo od středu je Velká rudá skvrna, obrovský bouřkový systém, který na Jupiteru zuří už možná od té doby, co si jej povšiml Giovanni Cassini před 357 lety. Doposud není známo, proč je tato Velká skvrna červená. Skvrna vlevo dole je...
Co se stane s Jupiterovou Velkou rudou skvrnou? Plynný obr Jupiter je největší planetou Sluneční soustavy a jeho hmotnost je přibližně 320krát větší než hmotnost Země. Na Jupiteru se nachází jeden z největších a nejdéle trvajících známých bouřkových systémů, Velká rudá skvrna (GRS - Great Red...
Pozorujte ladné víření největší planety naší Sluneční soustavy. Podrobně můžete sledovat mnoho zajímavých rysů záhadné Jupiterovy atmosféry včetně tmavých pásů a světelných zón. Při pečlivém pozorování zjistíte, že různé vrstvy mraků rotují mírně odlišnou rychlostí. Slavná Velká rudá skvrna není...
Přišel čas na jejich společný snímek. Jupiter a Saturn prošly minulý týden pouhou desetinu stupně od sebe, což je jinak známo jako velká konjunkce. I když se obě planety na obloze míjejí každých 20 let, tak toto bylo největší přiblížení za téměř 4 století. Kombinace více expozic pořízených počátkem...
Chcete si počkat, abyste uviděli největší a nejstarší známý bouřkový systém ve Sluneční soustavě? Na tomto 5minutovém videu se Jupiterova Velká rudá skvrna po 2 minutách a 12 sekundách konečně objeví. Předtím než se objeví, tak si můžete vychutnat stále se měnící pohled na zdánlivě poklidná...
Jak vypadá Jupiter opravdu zblízka? Většina snímků Jupiteru je pořízena z velké dálky, buď ze Země, nebo z dost velké vzdálenosti, takže je vidět téměř polovina planety. Ovšem tento obrázek je složený ze snímků pořízených poměrně zblízka, odkud je vidět méně, než polovina...
Co se stane s Jupiterovou Velkou rudou skvrnou? Plynný obr Jupiter je největší planetou ve Sluneční soustavě, je 320 krát hmotnější než Země. Na Jupiteru je jeden z největších a nejdéle trvajících známých bouřkových systémů - Velká rudá skvrna (Great Red Spot - GRS), která je vidět...
Jak by vypadal přílet k Jupiteru? Tým 91 amatérských astrofotografů pořídil ze Země přes 1000 snímků Jupiteru a ty digitálně zpracoval do videa, které můžete vidět nahoře a tak pomohl s odpovědí na tuto otázku. Snímky se pořizovaly něco přes tři měsíce od prosince 2014. Výsledný fiktivní...
Dvě pozoruhodné globální mapy pásů horních mračen Jupiteru lze porovnat jediným pohybem kurzoru přes tuto ostrou projekci (nebo tento odkaz) obrazových dat z Hubblova kosmického dalekohledu. Obě mapy byly pořízeny 19. ledna v průběhu 10 hodin trvající otočky obří planety a tyto celoplanetární...
Na tomto ostrém snímku pózuje největší měsíc Sluneční soustavy Ganymed vedle největší planety Jupiteru. Snímek byl pořízen malým dalekohledem ze Země 10. března a scéna zachycuje i Velkou rudou skvrnu, největší bouři ve Sluneční soustavě. Ganymed má průměr asi 5260 kilometrů. To...
Co se stane s Jupiterovou Velkou rudou skvrnou? Již od 1930-tých let se pozoruje její zmenšování, ale rychlost smršťování Velké rudé skvrny se v posledních letech zvýšila. Velká rudá skvrna je hurikánem větším než Země, který zuří přinejmenším tak dlouho, co ji mohly dalekohledy...
Plynný obr Jupiter je s hmotností asi 320 krát větší než hmotnost planety Země největším světem Sluneční soustavy. Je také známý svou Velkou rudou skvrnou, což je obří vířící oblačný systém, který je vidět na ostrém snímku z Hubbla z 21. dubna. Velká rudá skvrna by samotná snadno mohla...
Ten hurikán je dvakrát větší než Země. Řádí přinejmenším tak dlouho, co mohl být spatřen dalekohledy a nevykazuje žádné známky zeslabování. Jedná se o Jupiterovu velkou rudou skvrnu, největší bouřkový systém ve Sluneční soustavě. Podobně jako většina astronomických jevů, velká rudá...
Tyto podrobné snímky z Hubblova kosmického dalekohledu ukazují Jupiterovův starý vířící bouřkový systém známý jako Velká rudá skvrna. Snímky ale také sledují postup dvou novějších bouřkových systémů, u kterých se vyvinul podobný odstín červené: menší "rudá skvrna junior" a ještě menší "dětská...
Jupiter už asi 300 let ukazuje teleskopickým pozorovatelům ve své pásmovité atmosféře pozoruhodný útvar, velký vířící bouřkový systém známý jako Velká rudá skvrna. V roce 2006 se objevil další rudý bouřkový systém, který byl nejprve pozorován, když se menší bělavé oválné bouřky spojily a...
Toto políčko ze skvělého filmu Jupitera a jeho měsíců zachyceného minulý čtvrtek z centrálního pobřeží Nového jižního Walesu v Austrálii má jih nahoře. Uvidíte, jak kolem plynového obra, který vládne sluneční soustavě plachtí tři Jupiterovy měsíce a dvě rudé skvrny. Na počátečním políčku...
Není divu, že je Jupiter oblíbeným cílem i pro skromné pozemské dalekohledy. Nejhmotnější planeta sluneční soustavy se čtyřmi z největších měsíců se také honosí slavnou Velkou rudou skvrnou, obrovským hurikánu podobným bouřkovým systémem, který má stáří přes 300 let. K vytvoření této...
Plynný obr Jupiter kraluje sluneční soustavě a je na něm všechno velké. Vezměme si například jupiterovu Velkou rudou skvrnu, jenž je bouřkovým systémem podobným hurikánu s přinejmenším dvojnásobným průměrem jak planeta Země. Při přibližování k Jupiteru počátkem října pořídila sonda...
Tento pohled sestavila v roce 1979 sonda Voyager 1 jak se blížila k obří plynné planetě Jupiter. Pokaždé když byla správně natočena Velká rudá skvrna, tak sonda pořídila snímek a sekvence snímků nahoře ukazuje nejen rotaci skvny ale také víření okolních mračen. Jelikož se Jupiter otočí...
Na tomto snímku zkonstruovaném z údajů zaznamenaných sondou Galileo je zvýrazněna turbulentní oblast západně od jupiterovi Velké rudé skvrny. V barvách snímku je zakódována výška a tloušťka mraků: bílé mraky jsou vysoké a tlusté, světle modré jsou vysoké a tenké a červenavé mraky jsou...
Existuje hurikán dvakrát větší jak Země. Zuří přinejmenším tak dlouho, jak jej mohou dalekohledy pozorovat a nejeví žádné známky slábnutí. Je to jupiterova Velká rudá skvrna, největší vířící bouřkový systém ve Sluneční soustavě. Jako většina astronomických jevů ani Velká rudá skvrna...
Tento snímek planety Jupiter pořídila sonda Voyager 1 při průletu kolem planety v roce 1979. Jupiter je obří plynná planeta bez pevného povrchu. Je největší planetou Sluneční soustavy a tvoří ji většinou vodík a helium. Na snímku nahoře je jasně vidět Velká rudá skvrna, obrovský bouřkový systém...
Nastupte si do této simulace a ponořte se do horních vrstev atmosféry Jupiteru, vládnoucího plynného obra Sluneční soustavy. Tato úžasná animace je založena na obrazových datech z kamery JunoCam a mikrovlnného radiometru na palubě sondy Juno na oběžné dráze kolem Jupiteru. Váš pohled začíná ve...
Co jsou to ty skvrny na Jupiteru? Ta největší a nejvzdálenější vpravo od středu je Velká rudá skvrna, obrovský bouřkový systém, který na Jupiteru zuří už možná od té doby, co si jej povšiml Giovanni Cassini před 357 lety. Doposud není známo, proč je tato Velká skvrna červená. Skvrna vlevo dole je...
Co se stane s Jupiterovou Velkou rudou skvrnou? Plynný obr Jupiter je největší planetou Sluneční soustavy a jeho hmotnost je přibližně 320krát větší než hmotnost Země. Na Jupiteru se nachází jeden z největších a nejdéle trvajících známých bouřkových systémů, Velká rudá skvrna (GRS - Great Red...
Pozorujte ladné víření největší planety naší Sluneční soustavy. Podrobně můžete sledovat mnoho zajímavých rysů záhadné Jupiterovy atmosféry včetně tmavých pásů a světelných zón. Při pečlivém pozorování zjistíte, že různé vrstvy mraků rotují mírně odlišnou rychlostí. Slavná Velká rudá skvrna není...
Přišel čas na jejich společný snímek. Jupiter a Saturn prošly minulý týden pouhou desetinu stupně od sebe, což je jinak známo jako velká konjunkce. I když se obě planety na obloze míjejí každých 20 let, tak toto bylo největší přiblížení za téměř 4 století. Kombinace více expozic pořízených počátkem...
Chcete si počkat, abyste uviděli největší a nejstarší známý bouřkový systém ve Sluneční soustavě? Na tomto 5minutovém videu se Jupiterova Velká rudá skvrna po 2 minutách a 12 sekundách konečně objeví. Předtím než se objeví, tak si můžete vychutnat stále se měnící pohled na zdánlivě poklidná...
Jak vypadá Jupiter opravdu zblízka? Většina snímků Jupiteru je pořízena z velké dálky, buď ze Země, nebo z dost velké vzdálenosti, takže je vidět téměř polovina planety. Ovšem tento obrázek je složený ze snímků pořízených poměrně zblízka, odkud je vidět méně, než polovina...
Co se stane s Jupiterovou Velkou rudou skvrnou? Plynný obr Jupiter je největší planetou ve Sluneční soustavě, je 320 krát hmotnější než Země. Na Jupiteru je jeden z největších a nejdéle trvajících známých bouřkových systémů - Velká rudá skvrna (Great Red Spot - GRS), která je vidět...
Jak by vypadal přílet k Jupiteru? Tým 91 amatérských astrofotografů pořídil ze Země přes 1000 snímků Jupiteru a ty digitálně zpracoval do videa, které můžete vidět nahoře a tak pomohl s odpovědí na tuto otázku. Snímky se pořizovaly něco přes tři měsíce od prosince 2014. Výsledný fiktivní...
Dvě pozoruhodné globální mapy pásů horních mračen Jupiteru lze porovnat jediným pohybem kurzoru přes tuto ostrou projekci (nebo tento odkaz) obrazových dat z Hubblova kosmického dalekohledu. Obě mapy byly pořízeny 19. ledna v průběhu 10 hodin trvající otočky obří planety a tyto celoplanetární...
Na tomto ostrém snímku pózuje největší měsíc Sluneční soustavy Ganymed vedle největší planety Jupiteru. Snímek byl pořízen malým dalekohledem ze Země 10. března a scéna zachycuje i Velkou rudou skvrnu, největší bouři ve Sluneční soustavě. Ganymed má průměr asi 5260 kilometrů. To...
Co se stane s Jupiterovou Velkou rudou skvrnou? Již od 1930-tých let se pozoruje její zmenšování, ale rychlost smršťování Velké rudé skvrny se v posledních letech zvýšila. Velká rudá skvrna je hurikánem větším než Země, který zuří přinejmenším tak dlouho, co ji mohly dalekohledy...
Plynný obr Jupiter je s hmotností asi 320 krát větší než hmotnost planety Země největším světem Sluneční soustavy. Je také známý svou Velkou rudou skvrnou, což je obří vířící oblačný systém, který je vidět na ostrém snímku z Hubbla z 21. dubna. Velká rudá skvrna by samotná snadno mohla...
Ten hurikán je dvakrát větší než Země. Řádí přinejmenším tak dlouho, co mohl být spatřen dalekohledy a nevykazuje žádné známky zeslabování. Jedná se o Jupiterovu velkou rudou skvrnu, největší bouřkový systém ve Sluneční soustavě. Podobně jako většina astronomických jevů, velká rudá...
Tyto podrobné snímky z Hubblova kosmického dalekohledu ukazují Jupiterovův starý vířící bouřkový systém známý jako Velká rudá skvrna. Snímky ale také sledují postup dvou novějších bouřkových systémů, u kterých se vyvinul podobný odstín červené: menší "rudá skvrna junior" a ještě menší "dětská...
Jupiter už asi 300 let ukazuje teleskopickým pozorovatelům ve své pásmovité atmosféře pozoruhodný útvar, velký vířící bouřkový systém známý jako Velká rudá skvrna. V roce 2006 se objevil další rudý bouřkový systém, který byl nejprve pozorován, když se menší bělavé oválné bouřky spojily a...
Toto políčko ze skvělého filmu Jupitera a jeho měsíců zachyceného minulý čtvrtek z centrálního pobřeží Nového jižního Walesu v Austrálii má jih nahoře. Uvidíte, jak kolem plynového obra, který vládne sluneční soustavě plachtí tři Jupiterovy měsíce a dvě rudé skvrny. Na počátečním políčku...
Není divu, že je Jupiter oblíbeným cílem i pro skromné pozemské dalekohledy. Nejhmotnější planeta sluneční soustavy se čtyřmi z největších měsíců se také honosí slavnou Velkou rudou skvrnou, obrovským hurikánu podobným bouřkovým systémem, který má stáří přes 300 let. K vytvoření této...
Plynný obr Jupiter kraluje sluneční soustavě a je na něm všechno velké. Vezměme si například jupiterovu Velkou rudou skvrnu, jenž je bouřkovým systémem podobným hurikánu s přinejmenším dvojnásobným průměrem jak planeta Země. Při přibližování k Jupiteru počátkem října pořídila sonda...
Tento pohled sestavila v roce 1979 sonda Voyager 1 jak se blížila k obří plynné planetě Jupiter. Pokaždé když byla správně natočena Velká rudá skvrna, tak sonda pořídila snímek a sekvence snímků nahoře ukazuje nejen rotaci skvny ale také víření okolních mračen. Jelikož se Jupiter otočí...
Na tomto snímku zkonstruovaném z údajů zaznamenaných sondou Galileo je zvýrazněna turbulentní oblast západně od jupiterovi Velké rudé skvrny. V barvách snímku je zakódována výška a tloušťka mraků: bílé mraky jsou vysoké a tlusté, světle modré jsou vysoké a tenké a červenavé mraky jsou...
Existuje hurikán dvakrát větší jak Země. Zuří přinejmenším tak dlouho, jak jej mohou dalekohledy pozorovat a nejeví žádné známky slábnutí. Je to jupiterova Velká rudá skvrna, největší vířící bouřkový systém ve Sluneční soustavě. Jako většina astronomických jevů ani Velká rudá skvrna...
Tento snímek planety Jupiter pořídila sonda Voyager 1 při průletu kolem planety v roce 1979. Jupiter je obří plynná planeta bez pevného povrchu. Je největší planetou Sluneční soustavy a tvoří ji většinou vodík a helium. Na snímku nahoře je jasně vidět Velká rudá skvrna, obrovský bouřkový systém...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
