Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. červenec 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. červenec 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Europa a Jupiter z Voyageru 1

Uznání: NASA, Voyager 1, JPL, Caltech; Processing & License: Alexis Tranchandon / Solaris

Co jsou to ty skvrny na Jupiteru? Ta největší a nejvzdálenější vpravo od středu je Velká rudá skvrna, obrovský bouřkový systém, který na Jupiteru zuří už možná od té doby, co si jej povšiml Giovanni Cassini před 357 lety. Doposud není známo, proč je tato Velká skvrna červená. Skvrna vlevo dole je jeden z největších měsíců Jupiteru: Europa. Snímky z Voyageru v roce 1979 podpořily hypotézu, že Europa má podpovrchový oceán, a tudíž by mohla být vhodným místem k pátrání po mimozemském životě. Ale co ta tmavá skvrna vpravo nahoře? To je stín jiného Jupiterova velkého měsíce: Io. Voyager 1 objevil, že měsíc Io je natolik vulkanický, že tam nebyly nalezeny žádné impaktní krátery. Pro vytvoření tohoto snímku bylo zpracováno a sloučeno 16 záběrů z průletu Voyageru 1 v roce 1979. Sonda Voyager 1 odstartovala ze Země v září před 45 lety a zahájila vůbec největší výzkum Sluneční soustavy.
Oprava: Ilja Šín správně upozornil, že Voyager 1 odstartoval z technických důvodů před 45 lety až v září, konkrétně 5. září 1977.

Stáhněte si zdarma: Plakáty s Voyagerem.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Great_Red_Spot
  2. APOD: 2014-05-18 Jupiterova Velká rudá skvrna z Voyageru 1
  3. NASA: Jupiter
  4. Wikipedia: Giovanni_Domenico_Cassini
  5. Wikipedia: 1665
  6. NASA: Jupiter’s Great Red Spot: A Swirling Mystery
  7. Wikipedia: Europa_(moon)
  8. APOD: 2003-11-20 Voyager ve vzdálenosti 90 AJ
  9. NASA: Europa - Ocean moon
  10. NASA: 100th Anniversary of the Shapley - Curtis Great Debate
  11. PinImg.com: Foto: Černá a bílá kočka :-)
  12. NASA: Io - Most vulcanically active spot in the Solar system
  13. APOD: 2014-03-30 Io v pravých barvách
  14. APOD: 2014-10-21 Mimas: Malý měsíc s velkým kráterem
  15. Flickr.com: Solaris: Europa over Jupiter's great red spot
  16. NASA: Voyager
  17. Youtube.com: Celebrating Voyager’s 40 Years in Space with Ed Stone
  18. NASA: Voyager – 45 Years in Space
  19. APOD: 2017-09-02 Voyager s Mléčnou dráhou
  20. APOD: 2017-02-11 Portrét Sluneční soustavy

Štítky: Europa, Jupiter, Velká rudá skvrna


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »