Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. červenec 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. červenec 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Europa a Jupiter z Voyageru 1

Uznání: NASA, Voyager 1, JPL, Caltech; Processing & License: Alexis Tranchandon / Solaris

Co jsou to ty skvrny na Jupiteru? Ta největší a nejvzdálenější vpravo od středu je Velká rudá skvrna, obrovský bouřkový systém, který na Jupiteru zuří už možná od té doby, co si jej povšiml Giovanni Cassini před 357 lety. Doposud není známo, proč je tato Velká skvrna červená. Skvrna vlevo dole je jeden z největších měsíců Jupiteru: Europa. Snímky z Voyageru v roce 1979 podpořily hypotézu, že Europa má podpovrchový oceán, a tudíž by mohla být vhodným místem k pátrání po mimozemském životě. Ale co ta tmavá skvrna vpravo nahoře? To je stín jiného Jupiterova velkého měsíce: Io. Voyager 1 objevil, že měsíc Io je natolik vulkanický, že tam nebyly nalezeny žádné impaktní krátery. Pro vytvoření tohoto snímku bylo zpracováno a sloučeno 16 záběrů z průletu Voyageru 1 v roce 1979. Sonda Voyager 1 odstartovala ze Země v září před 45 lety a zahájila vůbec největší výzkum Sluneční soustavy.
Oprava: Ilja Šín správně upozornil, že Voyager 1 odstartoval z technických důvodů před 45 lety až v září, konkrétně 5. září 1977.

Stáhněte si zdarma: Plakáty s Voyagerem.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Great_Red_Spot
  2. APOD: 2014-05-18 Jupiterova Velká rudá skvrna z Voyageru 1
  3. NASA: Jupiter
  4. Wikipedia: Giovanni_Domenico_Cassini
  5. Wikipedia: 1665
  6. NASA: Jupiter’s Great Red Spot: A Swirling Mystery
  7. Wikipedia: Europa_(moon)
  8. APOD: 2003-11-20 Voyager ve vzdálenosti 90 AJ
  9. NASA: Europa - Ocean moon
  10. NASA: 100th Anniversary of the Shapley - Curtis Great Debate
  11. PinImg.com: Foto: Černá a bílá kočka :-)
  12. NASA: Io - Most vulcanically active spot in the Solar system
  13. APOD: 2014-03-30 Io v pravých barvách
  14. APOD: 2014-10-21 Mimas: Malý měsíc s velkým kráterem
  15. Flickr.com: Solaris: Europa over Jupiter's great red spot
  16. NASA: Voyager
  17. Youtube.com: Celebrating Voyager’s 40 Years in Space with Ed Stone
  18. NASA: Voyager – 45 Years in Space
  19. APOD: 2017-09-02 Voyager s Mléčnou dráhou
  20. APOD: 2017-02-11 Portrét Sluneční soustavy

Štítky: Europa, Jupiter, Velká rudá skvrna


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »