Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  18. červenec 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 18. červenec 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Stephanův kvintet z Webba, Hubbla a Subaru

Uznání: Webb, Hubble, Subaru; NASA, ESA, NOAJ; Processing & Copyright: Robert Gendler

Dobře, ale proč byste nemohli kombinovat snímky z Webba a Hubbla? Můžete, a dnešní snímek ukazuje jeden takový působivý výsledek. Nedávno vypuštěný Kosmický dalekohled Jamese Webba (Webb) má sice větší zrcadlo než Hubble, ale specializuje se na infračervené světlo a nemůže vidět modrou barvu, jen od oranžové a dál. Hubblův kosmický dalekohled (Hubble) má naopak menší zrcadlo než Webb a nemůže pozorovat tak dalekou část infračerveného záření jako Webb, ale zato dokáže zobrazit nejen modré světlo, ale dokonce i ultrafialové. Proto lze data z Webba a Hubbla kombinovat a vytvářet snímky v širším rozsahu barev. Na tomto snímku čtyř galaxií ze Stephanova kvintetu jsou snímky z Webba zobrazeny jako červené a obsahují také snímky z japonského pozemního dalekohledu Subaru na Havaji. Jelikož jsou obrazová data z Webba, Hubbla a Subaru volně k dispozici, tak je může kdokoli na celém světě sám zpracovat, a dokonce vytvořit zajímavé a vědecky užitečné montáže z více observatoří.

Stephanův kvintet jen z: Webba, Hubbla.

Seznam odkazů v popisu

  1. RobGendlerAstropics.com: Stephan's Quintet, Compact Galactic Group in Pegasus
  2. NASA: What Is the James Webb Space Telescope?
  3. NASA: Webb vs Hubble Telescope
  4. NASA: Infrared Waves
  5. NASA: About The Hubble Space Telescope
  6. NASA: Visible Light
  7. NASA: Ultraviolet Waves
  8. APOD: 2021-12-26 Kosmický dalekohled Jamese Webba nad Zemí
  9. APOD: 2009-05-25 Hubble zase volný
  10. APOD: 2021-12-18 Stephanův kvintet
  11. Wikipedia: Stephan's_Quintet
  12. Wikipedia: Japan
  13. SubaruTelescope.org: About the Subaru Telescope
  14. Wikipedia: Hawaii
  15. STScI.edu: JWST
  16. STScI.edu: Welcome to the Hubble Legacy Archive
  17. Nao.ac.jp: SMOKA provides public science data obtained at Subaru and other telescopes
  18. H-Cdn.co: Foto: Kočka před noitebookem :-)

Štítky: Stephanův kvintet, Jwst, Hubble


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »