Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. říjen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. říjen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Let nad Jupiterem blízko Velké rudé skvrny

Uznání: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS; Video Processing & License: Kevin M. Gill; Music: Vangelis

Chcete si počkat, abyste uviděli největší a nejstarší známý bouřkový systém ve Sluneční soustavě? Na tomto 5minutovém videu se Jupiterova Velká rudá skvrna po 2 minutách a 12 sekundách konečně objeví. Předtím než se objeví, tak si můžete vychutnat stále se měnící pohled na zdánlivě poklidná mračna na Jupiteru, nejlépe při ztlumeném světle a se zvýšeným zvukem. Těch 41 snímků, ze kterých se video skládá zachytila v červnu kosmická sonda Juno při blízkém průletu nad největší planetou naší Sluneční soustavy. Časosběrná posloupnost pokrývá něco přes 4 hodiny. Sonda Juno od svého příletu k Jupiteru v roce 2016 učinila četné objevy včetně nečekaně hlubokých atmosférických jet streamů, nejsilnějších kdy zaznamenaných polárních září a mračen s vodou, které se vyskytují poblíž rovníku.

Sledujte: Živý přenos zítřejšího pokusu o dotek a odlet planetky Bennu sondou OSIRIS-REx.

Seznam odkazů v popisu

  1. SwRI.edu: A "FLIGHT" OVER JUPITER
  2. NASA: Jupiter’s Great Red Spot: A Swirling Mystery
  3. APOD: 2017-12-14 Střemhlav do Jupiteru
  4. APOD: 2019-02-05 Perijovum 16: Průlet kolem Jupiteru
  5. APOD: 2018-05-21 Krátery a stíny na lunárním terminátoru
  6. NASA: Jupiter
  7. Youtu.be: A "Flight" Over Jupiter
  8. NASA: Juno Spacecraft and Instruments
  9. NASA: Solar System
  10. Wikipedia: Juno_(spacecraft)
  11. NASA: Juno
  12. SwRI.edu: JUPITER'S ATMOSPHERIC JET STREAMS
  13. NASA: Jupiter’s Auroras Present a Powerful Mystery
  14. Harvard.edu: Jupiter's elusive water

Štítky: Juno, Jupiter, Velká rudá skvrna


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »