Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. říjen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. říjen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Saturn a Jupiter nad italskými štíty

Uznání a copyright: Giorgia Hofer

Saturn a Jupiter se k sobě přibližují. Když příští dva měsíce vyjdete každou noc ven, tak uvidíte, jak budou tyto dvě jasné planety stále blíž. Až konečně uprostřed prosince nastane velká konjunkce, kdy se obě planety budou na obloze jevit vzdálené jen 0,1 stupně, což je jen jedna pětina úhlového průměru úplňku. Nebude to jen tak ledajaká velká konjunkce, Saturn (vlevo) a Jupiter (vpravo) nebyly na obloze tak blízko od roku 1623 a zase nebudou až do roku 2080. Uvidět tuto nebeskou událost je velice snadné, obě dvě planety jsou už dobře viditelné očima po západu na jihozápadě a už dnes jsou poměrně blízko. Na snímku se astrofotografka s partnerem dívají na planetární dvojici nad Tre Cime di Lavaredo (Tři štíty lavaredské) v italských Alpách asi před dvěma týdny.

Sledujte: Dnešní živý přenos pokusu o dotek a odlet od planetky Bennu sondou OSIRIS-REx.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2020-08-13 Východ Jupiteru a Saturnu za skalní věží Alien Throne
  2. Wikipedia: Great_conjunction
  3. Wikipedia: File:Estimating_angular_size_with_hand.gif
  4. Wikipedia: Angular_diameter
  5. APOD: 2016-02-01 Najděte člověka na Měsíci
  6. EarthSky.org: Moon, Jupiter, Saturn after sunset
  7. NASA: Saturn
  8. NASA: Jupiter - Twice as massive as all the other planets combined
  9. 123rf.co: Foto: Pejsek s kočkou po dekou :-)
  10. Wikipedia: 1623
  11. APOD: 2020-05-20 Měsíc, Mars, Saturn, Jupiter, Mléčná dráha
  12. GiorgiaHoferPhotography.com: Born in Pieve di Cadore (Italy), member of Cortina Astronomical Association, 2014 TWAN first prize in the category "Against the lights".
  13. Wikipedia: Tre_Cime_di_Lavaredo
  14. Youtube.com: Tre Cime di Lavaredo, Dolomites | FPV drone
  15. APOD: 2019-09-02 Měsíc a Jupiter nad Alpami
  16. Wikipedia: Italy
  17. Wikipedia: Alps

Štítky: Saturn, Jupiter, Italy


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »