< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  21. září 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 21. září 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Mlhovina Koňská hlava infračerveně z Hubbla

Uznání: NASA, ESA, Hubble; Processing: Alexandra Nachman

Hvězdné větry a radiace opracovaly toto majestátní mračno mezihvězdného prachu při jeho cestě vesmírem do rozpoznatelného tvaru. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava a je ponořeno do rozlehlé a komplexní Mlhoviny Orion (M42). Tento objekt, který je sice velice zajímavé, ale obtížné vidět osobně malým dalekohledem zachytil v infračerveném světle na nádherně podrobném snímku družicový Hubblův kosmický dalekohled. Temné molekulární mračno vzdálené zhruba 1500 světelných roků je katalogizováno jako Barnard 33 a je vidět především díky tomu, že ho zezadu osvětluje nedaleká hmotná hvězda Sigma Orionis. Mlhovina Koňská hlava bude v několika příštích milionech let pomalu měnit svůj zdánlivý tvar až ji nakonec vysokoenergetické hvězdné světlo zničí.

Vaše nebeské překvapení: Který snímek měl APOD na vaše narozeniny? (po roce 1995)

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2000-03-18 Vítr ze Slunce
  2. Wikipedia: Horsehead_Nebula
  3. APOD: 2010-10-23 Orion: Od hlavy k patě
  4. Youtube.com: Zooming in on the Horsehead Nebula (3D)
  5. Youtube.com: Hubblecast 65: A whole new view of the Horsehead Nebula -- celebrating Hubble's 23rd birthday
  6. NASA: Infrared Waves
  7. STScI.edu: HUBBLE SPACE TELESCOPE
  8. Flickr.com: Alexandra Nachman: Horsehead Nebula in Infrared
  9. APOD: 2012-01-29 Molekulární mračno Barnard 68
  10. NASA: What Is a Light-Year?
  11. Wikipedia: Sigma_Orionis
  12. APOD: 2003-10-07 Barevná mlhovina Koňská hlava
  13. NASA: Ultraviolet Waves
  14. IstockPhoto.com: Foto: Ničivý pes :-)

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: Horsehead nebula, Hubble, Prach

39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »