Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. únor 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. únor 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

AM1054: Tvorba hvězd při srážce galaxií

Uznání: NASA, ESA, STScI; Processing: J. English (U. Manitoba); Science: M. Rodruck (Penn State U. & Randolph-Macon C.) et al.;
Text: Jayanne English (U. Manitoba).

Kolik hvězd se zrodí při srážce galaxií? V případě AM1054-325, zobrazené zde na nedávno zveřejněném snímku Hubblova kosmického dalekohledu, je odpověď miliony. Místo toho, aby se hvězdy zničily, tak jak galaxie AM1054-325 a její blízká galaxie kolem sebe obíhají, jejich gravitace a pohyb způsobily vznik hvězd. K tvorbě hvězd dochází zejména v plynných troskách táhnoucích se od žlutavého těla AM1054-325 v důsledku gravitačního působení druhé galaxie. Vodík kolem nově vzniklých hvězd září růžově. Jasné novorozené hvězdy září modře a shlukují se do kompaktních školek o tisících až milionech hvězd. AM1054-325 obsahuje více než sto těchto intenzivně modrých, tečkám podobných hvězdokup, přičemž některé vypadají jako řetízky z perel. Analýza ultrafialového světla pomohla určit, že většina těchto hvězd je mladší než 10 milionů let: hvězdné děti. Mnohé z těchto školek mohou vyrůst do kulových hvězdokup, zatímco chomáč mladých hvězd na dolním konci se může dokonce oddělit a vytvořit malou galaxii.

Seznam odkazů v popisu

  1. HubbleSite.org: NASA's Hubble Traces 'String of Pearls' Star Clusters in Galaxy Collisions
  2. NASA: Hubble Space Telescope
  3. Youtu.be: Animation of Supernova Producing a Black Hole
  4. Youtu.be: Cosmic Collisions: Hubble Studies Different Stages in the Collision Between Galaxies (Visualization)
  5. Wikipedia: Starburst_galaxy
  6. HubbleSite.org: Galaxy AM 1054-325
  7. APOD: 2002-06-13 Zóna Tarantule
  8. Astronomy.com: Young, hot, and blue: stars in cluster NGC 2547
  9. APOD: 2021-01-10 Hvězdokupa R136 se rozpadá
  10. Harvard.edu: Star clusters in tidal debris
  11. APOD: 2002-05-25 Šňůra perel
  12. APOD: 2004-02-20 Kosmické perly kolem SN1987A
  13. SwRI.edu: JUPITER PJ34 STRING OF PEARLS
  14. NASA: Ultraviolet Waves
  15. DreamsTime.com: Foto: Kočičky v truhle perel :-)
  16. APOD: 2023-01-30 Kulová hvězdokupa NGC 6355 z Hubbla
  17. APOD: 2015-11-21 Recyklace NGC 5291

Štítky: Prstencová galaxie, Hubble, Galaxy collision


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »