Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. únor 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. únor 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Pohled stranou ze sondy Parker Solar Probe

Uznání videa: NASA, JHUAPL, Naval Research Lab, Parker Solar Probe; Processing: Avi Solomon; h/t: Richard Petarius III;
Music: Beethoven's Symphony No. 7, Second Movement; Music Credit: Wikimedia Commons

Co se děje v blízkosti Slunce? Aby to pomohla zjistit, NASA vypustila kosmickou sondu PSP (Parker Solar Probe) ke zkoumání oblastí blíže ke Slunci než dosud. Smyčky oběžných drah sondu PSP vždy každých několik měsíců přivádí blíže ke Slunci. Časosběrné video zobrazuje pohled z boku zpoza slunečního štítu PSP během jejího 16. přiblížení ke Slunci v loňském roce už zevnitř orbity Merkuru. Snímky pořízené během jedenácti dnů kamerou WISPR (Wide Field Imager for Solar Probe) na sondě PSP jsou zde však digitálně zkomprimovány do přibližně minutového videa. Je na nich vidět vlnění sluneční koróny, výron koronální hmoty a v pozadí proudí hvězdy, planety a dokonce i centrální pás naší Galaxie Mléčné dráhy jak PSP obíhá kolem Slunce. Sonda PSP zjistila, že okolí Slunce je překvapivě složité a zahrnuje i přepólování, okamžiky krátké změny orientace magnetického pole Slunce.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2018-08-15 Start Parkerovy sluneční sondy
  2. APOD: 2018-08-16 Parker versus Perseida
  3. JHUapl.edu: Parker Solar Probe
  4. YouTube.com: NASA Science Live: New Discoveries from Our Mission to Touch the Sun
  5. NASA: Parker Solar Probe and Solar Orbiter Trajectories
  6. Wikipedia: Parker_Solar_Probe
  7. Wikipedia: Parker_Solar_Probe#Timeline
  8. Navy.mil: Encounter 16 (2023-06-16 - 2023-06-27, with limited additional data 2023-06-12 - 2023-07-23)
  9. Nature.com: A step closer to the Sun’s secrets
  10. NASA: Mercury
  11. Navy.mil: WIDE-FIELD IMAGER FOR PARKER SOLAR PROBE (WISPR)
  12. NASA: Parker Solar Probe
  13. APOD: 2019-01-30 Širokoúhlý pohled na Velké Americké zatmění
  14. APOD: 2016-01-10 Sluneční bouře: Koronální výtrysk hmoty
  15. NASA: The Milky Way Galaxy
  16. NASA: NASA's Parker Solar Probe Sheds New Light on the Sun
  17. WP.com: Foto: Pes mezi strhanými tapetami :-)
  18. NASA: Switchbacks Science: Explaining Parker Solar Probe’s Magnetic Puzzle
  19. NASA: Magnetic Field Lines Galore

Štítky: Sluneční vítr, Parker Solar Probe, Slunce


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »