Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. únor 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. únor 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Pohled stranou ze sondy Parker Solar Probe

Uznání videa: NASA, JHUAPL, Naval Research Lab, Parker Solar Probe; Processing: Avi Solomon; h/t: Richard Petarius III;
Music: Beethoven's Symphony No. 7, Second Movement; Music Credit: Wikimedia Commons

Co se děje v blízkosti Slunce? Aby to pomohla zjistit, NASA vypustila kosmickou sondu PSP (Parker Solar Probe) ke zkoumání oblastí blíže ke Slunci než dosud. Smyčky oběžných drah sondu PSP vždy každých několik měsíců přivádí blíže ke Slunci. Časosběrné video zobrazuje pohled z boku zpoza slunečního štítu PSP během jejího 16. přiblížení ke Slunci v loňském roce už zevnitř orbity Merkuru. Snímky pořízené během jedenácti dnů kamerou WISPR (Wide Field Imager for Solar Probe) na sondě PSP jsou zde však digitálně zkomprimovány do přibližně minutového videa. Je na nich vidět vlnění sluneční koróny, výron koronální hmoty a v pozadí proudí hvězdy, planety a dokonce i centrální pás naší Galaxie Mléčné dráhy jak PSP obíhá kolem Slunce. Sonda PSP zjistila, že okolí Slunce je překvapivě složité a zahrnuje i přepólování, okamžiky krátké změny orientace magnetického pole Slunce.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2018-08-15 Start Parkerovy sluneční sondy
  2. APOD: 2018-08-16 Parker versus Perseida
  3. JHUapl.edu: Parker Solar Probe
  4. YouTube.com: NASA Science Live: New Discoveries from Our Mission to Touch the Sun
  5. NASA: Parker Solar Probe and Solar Orbiter Trajectories
  6. Wikipedia: Parker_Solar_Probe
  7. Wikipedia: Parker_Solar_Probe#Timeline
  8. Navy.mil: Encounter 16 (2023-06-16 - 2023-06-27, with limited additional data 2023-06-12 - 2023-07-23)
  9. Nature.com: A step closer to the Sun’s secrets
  10. NASA: Mercury
  11. Navy.mil: WIDE-FIELD IMAGER FOR PARKER SOLAR PROBE (WISPR)
  12. NASA: Parker Solar Probe
  13. APOD: 2019-01-30 Širokoúhlý pohled na Velké Americké zatmění
  14. APOD: 2016-01-10 Sluneční bouře: Koronální výtrysk hmoty
  15. NASA: The Milky Way Galaxy
  16. NASA: NASA's Parker Solar Probe Sheds New Light on the Sun
  17. WP.com: Foto: Pes mezi strhanými tapetami :-)
  18. NASA: Switchbacks Science: Explaining Parker Solar Probe’s Magnetic Puzzle
  19. NASA: Magnetic Field Lines Galore

Štítky: Sluneční vítr, Parker Solar Probe, Slunce


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »