Pokud se budete dívat dostatečně dlouho, objeví se kometa. Ještě předtím uvidíte z nitra dráhy Merkuru naši Sluneční soustavu jak ji zaznamenala Parkerova sluneční sonda agentury NASA, která obíhá kolem Slunce. Video zachycuje koronální proudy do slunečního větru, malý výtrysk koronální...
Co se děje v blízkosti Slunce? Aby to pomohla zjistit, NASA vypustila kosmickou sondu PSP (Parker Solar Probe) ke zkoumání oblastí blíže ke Slunci než dosud. Smyčky oběžných drah sondu PSP vždy každých několik měsíců přivádí blíže ke Slunci. Časosběrné video zobrazuje pohled z boku zpoza slunečního...
Na tomto snímku z povrchu Měsíce se třpytí jasné sluneční světlo a dlouhé tmavé stíny. Snímek pořídil před 54 lety, 20. července 1969, astronaut Apolla 11 Neil Armstrong, který se jako první prošel po povrchu Měsíce. Je na něm lunární modul Orel a pilot lunárního modulu ve skafandru Buzz...
Létající talíř z vesmíru havaroval v poušti v Utahu poté, co byl sledován radarem a pronásledován vrtulníky. Bylo to roku 2004 a nejednalo se o žádné mimozemšťany. Talíř zde na obrázku byl návratovou kapslí, součást lidmi vyrobené kosmické lodi Genesis, kterou vypustila v roce 2001 NASA ke studiu...
Proč se ohon komety Leonard třepotá? Na časosběrném videu je vidět, jak se iontový ohon komety C/2021 A1 (Leonard) měnil v průběhu jednoho dne v polovině minulého měsíce. Video pořídila kosmická sonda NASA STEREO-A (Solar Terrestrial Relations Observatory), která spoluobíhá Slunce ve stejné...
Voda je zásadní pro život na Zemi a někteří odborníci tvrdí, že bychom měli vypít denně alespoň dva litry jako součást zdravého životního stylu. Avšak na druhou stranu – odkud se veškerá voda vzala? Teče z místních řek, přehrad a vodonosných vrstev. Avšak kde má voda svůj původ? V geologických...
Jakým způsobem a mezi jakými škálami se v turbulentním proudění přelévá energie? To bylo cílem studie vedené Petrem Hellingerem z ASU ve spolupráci s kolegy ze zahraničí. Práce studuje některé zásadní problémy nastávající v turbulenci tekutin.
Koronální výrony hmoty jsou celým komplexem jevů pozorovaných napříč elektromagnetickým spektrem. Juraj Lörinčík z ASU a jeho kolegové pozorovali přetrvávající tok hmoty z přechodné koronální díry vzniklé po erupci filamentu. Je to poprvé co odborníci získali obrazové důkazy o původu závanů...
Jak zní sluneční vítr? Z našeho Slunce fouká vítr rychle se pohybujících částic a i když vesmír přenáší zvuk špatně, tak dopady částic a proměnlivá data ze sondy NASA do blízkosti Slunce Parker Solar Probe bylo možné transformovat na zvuk. Odzbrojující zvuková stopa tohoto videa opakuje...
Všichni vidí Slunce. Nikdo tam ale nebyl. NASA v roce 2018 vypustila Parkerovu sluneční sondu PSP (Parker Solar Probe) k prvnímu výzkumu oblastí v blízkosti Slunce. Orbitální pohyb přivádí každých několik měsíců PSP vždycky ještě blíž ke Slunci. Časosběrné video ukazuje pohled...
Vnitřní část Sluneční soustavy je vyplněna neustálým proudem částic pocházejících ze Slunce, tzv. slunečním větrem. Byť byly základy teorie slunečního větru položeny v šedesátých letech minulého století, dodnes je tento jev opředen mnoha tajemstvími. Omezená dostupnost pozorování neumožňuje v tuto...
V poušti v Utahu tvrdě přistál létající talíř poté, co ho sledoval radar a stíhaly helikoptéry. Bylo to v roce 2004 a nebyli přitom žádní vesmírní mimozemšťané. Ten talíř zde na snímku byla návratová schránka Genesis, součást kosmické sondy Genesis, kterou v roce 2001 vypustila ...
Silné sluneční erupce mohou elektricky nabít oblasti na Phobosu na stovky voltů a současně vytvořit komplexní elektrické prostředí, které by mohlo ovlivnit citlivou elektroniku budoucích automatických průzkumníků. Vyplývá to z nové studie vypracované NASA. Tato studie rovněž zvažovala...
Tento snímek z povrchu Měsíce se vyznačuje zátřpyty jasného slunečního světla a dlouhými stíny. Pořídil ho 20. července 1969 astronaut Apolla 11 Neil Armstrong, který jako první vstoupil na Měsíc. Je na něm zobrazen lunární modul této výpravy Eagle (Orel) a pilot lunárního modulu Buzz...
Měření parametrů slunečního větru, prováděná in-situ kosmickými družicemi, ukazují izolované i zřetězené struktury plazmatu v tlakové rovnováze. Mnohé z těchto struktur mohou být vytvářeny tzv. zrcadlovou nestabilitou ve směsi částic s teplotní anizotropií. Petr Hellinger z ASU se spolu s kolegy ze...
Jako sluneční vítr souhrnně označujeme neustálý proud částic od Slunce do nitra Sluneční soustavy. Jeho popis i matematické modelování procesů v něm probíhajících je jádrem výzkumu skupiny Heliosféry a kosmického počasí Slunečního oddělení ASU. Ve své poslední práci se věnovali modelování turbulence...
Tento zlověstný, temný útvar, který se rozlézá po tváři Slunce, je koronální díra, oblast s nízkou hustotou, která se zvedá nad povrch a kde se sluneční magnetické pole volně otevírá do meziplanetárního prostoru. Koronální díry se už od 1960-tých let rozsáhle studují z vesmíru v...
Jen málo polárních září vykazuje takový stupeň podrobností. Nahoře je vidět zvláště aktivní a barevná aurorální korona zachycená obyčejnou digitální kamerou minulý týden nad Albertou v Kanadě. Tato nádherná polární záře svým tvarem připomíná květinu a vykazuje neobvykle vysoký stupeň ...
Temná oblast pod slunečním rovníkem je koronální díra, oblast s nízkou hustotou, která se rozprostírá nad povrch, kde se smyčky slunečního magnetického pole volně otevírají do meziplanetárního prostoru. Snímek ve falešných barvách byl pořízen 12. září v extrémním ultrafialovém světle...
Kosmické observatoři SOHO (SOlar Heliospheric Observatory) nemůže ve sledování Slunce zabránit ani déšť, ani sníh, nebo tmavá noc. Z jejího pozorovacího místa 150 miliónů kilometrů od planety Země ke Slunci kamery SOHO trvale monitorují vnější sluneční atmosféru, neboli koronu. Zato pozemští...
Voyager 1 byl vypuštěn v roce 1977 a nyní je asi 12 světelných hodin, neboli 90 astronomických jednotek (AJ) od Slunce, což činí tuto kosmickou sondou nejvzdálenějším vyslancem lidstva ve vesmíru. Voyager 1 je nyní daleko za drahami vnějších planet a předpokládá se, že právě vstupuje do...
Tento snímek lunárního povrchu, který tak dramatizují odlesky jasného slunečního světla a dlouhé tmavé stíny, pořídil astronaut Apolla 11 Neil Armstrong, první člověk který kráčel na Měsíci. Na fotografii je lunární modul výpravy Eagle (Orel ) a pilot lunárního modulu ve skafandru Buzz...
Tento snímek z měsíčního povrchu dramatizují záblesky jasného slunečního světla a dlouhé tmavé stíny. Snímek pořídil astronaut Apolla 11 Neil Armstrong, první člověk, který vstoupil na Měsíc. Na snímku je lunární modul výpravy Eagle a pilot lunárního modulu Buzz Aldrin, když ve skafandru...
Tento zlověstný tmavý útvar, který se rozprostírá přes tvář aktivního slunce je koronální díra. Je to nízkohustotní oblast rozkládající se nad povrchem, kde se sluneční magnetické pole volně otevírá do meziplanetárního prostoru. Od let 1960 se koronální díry rozsáhle studují...
Naší sluneční soustavou fouká vítr ze Slunce. Chování kometárních ohonů jež se třepetají a vlní v tomto meziplanetárním vánku poskytlo astronomům první náznak jeho existence. Sluneční vítr tvoří elektrony a ionty vyvřívající z neuvěřitelně horké ale řídké sluneční korony proudící ven rychlostmi...
Z neznámých důvodů se 10.května zdánlivě zastavil sluneční vítr. Normálně naše Slunce emituje vítr mezi 5 až 10 energetickými částicemi na krychlový centimetr pohybující se ven rychlostí asi 500 km/s. Pozdě 10.května se ovšem tento vichr ztlumil na téměř vánek jedné částice na pět krychlových...
Sluneční korona je jemná vnější atmosféra složená z proudů energetických nabitých částic, ale ze Země je snadno viditelná pouze během úplného zatmění Slunce. Například, tento snímek úplného zatmění z roku 1991 na vrcholu Mauna Kea, Hawaii zachycuje letící momentku tajemné koronární krásy,...
Pokud se budete dívat dostatečně dlouho, objeví se kometa. Ještě předtím uvidíte z nitra dráhy Merkuru naši Sluneční soustavu jak ji zaznamenala Parkerova sluneční sonda agentury NASA, která obíhá kolem Slunce. Video zachycuje koronální proudy do slunečního větru, malý výtrysk koronální...
Co se děje v blízkosti Slunce? Aby to pomohla zjistit, NASA vypustila kosmickou sondu PSP (Parker Solar Probe) ke zkoumání oblastí blíže ke Slunci než dosud. Smyčky oběžných drah sondu PSP vždy každých několik měsíců přivádí blíže ke Slunci. Časosběrné video zobrazuje pohled z boku zpoza slunečního...
Na tomto snímku z povrchu Měsíce se třpytí jasné sluneční světlo a dlouhé tmavé stíny. Snímek pořídil před 54 lety, 20. července 1969, astronaut Apolla 11 Neil Armstrong, který se jako první prošel po povrchu Měsíce. Je na něm lunární modul Orel a pilot lunárního modulu ve skafandru Buzz...
Létající talíř z vesmíru havaroval v poušti v Utahu poté, co byl sledován radarem a pronásledován vrtulníky. Bylo to roku 2004 a nejednalo se o žádné mimozemšťany. Talíř zde na obrázku byl návratovou kapslí, součást lidmi vyrobené kosmické lodi Genesis, kterou vypustila v roce 2001 NASA ke studiu...
Proč se ohon komety Leonard třepotá? Na časosběrném videu je vidět, jak se iontový ohon komety C/2021 A1 (Leonard) měnil v průběhu jednoho dne v polovině minulého měsíce. Video pořídila kosmická sonda NASA STEREO-A (Solar Terrestrial Relations Observatory), která spoluobíhá Slunce ve stejné...
Voda je zásadní pro život na Zemi a někteří odborníci tvrdí, že bychom měli vypít denně alespoň dva litry jako součást zdravého životního stylu. Avšak na druhou stranu – odkud se veškerá voda vzala? Teče z místních řek, přehrad a vodonosných vrstev. Avšak kde má voda svůj původ? V geologických...
Jakým způsobem a mezi jakými škálami se v turbulentním proudění přelévá energie? To bylo cílem studie vedené Petrem Hellingerem z ASU ve spolupráci s kolegy ze zahraničí. Práce studuje některé zásadní problémy nastávající v turbulenci tekutin.
Koronální výrony hmoty jsou celým komplexem jevů pozorovaných napříč elektromagnetickým spektrem. Juraj Lörinčík z ASU a jeho kolegové pozorovali přetrvávající tok hmoty z přechodné koronální díry vzniklé po erupci filamentu. Je to poprvé co odborníci získali obrazové důkazy o původu závanů...
Jak zní sluneční vítr? Z našeho Slunce fouká vítr rychle se pohybujících částic a i když vesmír přenáší zvuk špatně, tak dopady částic a proměnlivá data ze sondy NASA do blízkosti Slunce Parker Solar Probe bylo možné transformovat na zvuk. Odzbrojující zvuková stopa tohoto videa opakuje...
Všichni vidí Slunce. Nikdo tam ale nebyl. NASA v roce 2018 vypustila Parkerovu sluneční sondu PSP (Parker Solar Probe) k prvnímu výzkumu oblastí v blízkosti Slunce. Orbitální pohyb přivádí každých několik měsíců PSP vždycky ještě blíž ke Slunci. Časosběrné video ukazuje pohled...
Vnitřní část Sluneční soustavy je vyplněna neustálým proudem částic pocházejících ze Slunce, tzv. slunečním větrem. Byť byly základy teorie slunečního větru položeny v šedesátých letech minulého století, dodnes je tento jev opředen mnoha tajemstvími. Omezená dostupnost pozorování neumožňuje v tuto...
V poušti v Utahu tvrdě přistál létající talíř poté, co ho sledoval radar a stíhaly helikoptéry. Bylo to v roce 2004 a nebyli přitom žádní vesmírní mimozemšťané. Ten talíř zde na snímku byla návratová schránka Genesis, součást kosmické sondy Genesis, kterou v roce 2001 vypustila ...
Silné sluneční erupce mohou elektricky nabít oblasti na Phobosu na stovky voltů a současně vytvořit komplexní elektrické prostředí, které by mohlo ovlivnit citlivou elektroniku budoucích automatických průzkumníků. Vyplývá to z nové studie vypracované NASA. Tato studie rovněž zvažovala...
Tento snímek z povrchu Měsíce se vyznačuje zátřpyty jasného slunečního světla a dlouhými stíny. Pořídil ho 20. července 1969 astronaut Apolla 11 Neil Armstrong, který jako první vstoupil na Měsíc. Je na něm zobrazen lunární modul této výpravy Eagle (Orel) a pilot lunárního modulu Buzz...
Měření parametrů slunečního větru, prováděná in-situ kosmickými družicemi, ukazují izolované i zřetězené struktury plazmatu v tlakové rovnováze. Mnohé z těchto struktur mohou být vytvářeny tzv. zrcadlovou nestabilitou ve směsi částic s teplotní anizotropií. Petr Hellinger z ASU se spolu s kolegy ze...
Jako sluneční vítr souhrnně označujeme neustálý proud částic od Slunce do nitra Sluneční soustavy. Jeho popis i matematické modelování procesů v něm probíhajících je jádrem výzkumu skupiny Heliosféry a kosmického počasí Slunečního oddělení ASU. Ve své poslední práci se věnovali modelování turbulence...
Tento zlověstný, temný útvar, který se rozlézá po tváři Slunce, je koronální díra, oblast s nízkou hustotou, která se zvedá nad povrch a kde se sluneční magnetické pole volně otevírá do meziplanetárního prostoru. Koronální díry se už od 1960-tých let rozsáhle studují z vesmíru v...
Jen málo polárních září vykazuje takový stupeň podrobností. Nahoře je vidět zvláště aktivní a barevná aurorální korona zachycená obyčejnou digitální kamerou minulý týden nad Albertou v Kanadě. Tato nádherná polární záře svým tvarem připomíná květinu a vykazuje neobvykle vysoký stupeň ...
Temná oblast pod slunečním rovníkem je koronální díra, oblast s nízkou hustotou, která se rozprostírá nad povrch, kde se smyčky slunečního magnetického pole volně otevírají do meziplanetárního prostoru. Snímek ve falešných barvách byl pořízen 12. září v extrémním ultrafialovém světle...
Kosmické observatoři SOHO (SOlar Heliospheric Observatory) nemůže ve sledování Slunce zabránit ani déšť, ani sníh, nebo tmavá noc. Z jejího pozorovacího místa 150 miliónů kilometrů od planety Země ke Slunci kamery SOHO trvale monitorují vnější sluneční atmosféru, neboli koronu. Zato pozemští...
Voyager 1 byl vypuštěn v roce 1977 a nyní je asi 12 světelných hodin, neboli 90 astronomických jednotek (AJ) od Slunce, což činí tuto kosmickou sondou nejvzdálenějším vyslancem lidstva ve vesmíru. Voyager 1 je nyní daleko za drahami vnějších planet a předpokládá se, že právě vstupuje do...
Tento snímek lunárního povrchu, který tak dramatizují odlesky jasného slunečního světla a dlouhé tmavé stíny, pořídil astronaut Apolla 11 Neil Armstrong, první člověk který kráčel na Měsíci. Na fotografii je lunární modul výpravy Eagle (Orel ) a pilot lunárního modulu ve skafandru Buzz...
Tento snímek z měsíčního povrchu dramatizují záblesky jasného slunečního světla a dlouhé tmavé stíny. Snímek pořídil astronaut Apolla 11 Neil Armstrong, první člověk, který vstoupil na Měsíc. Na snímku je lunární modul výpravy Eagle a pilot lunárního modulu Buzz Aldrin, když ve skafandru...
Tento zlověstný tmavý útvar, který se rozprostírá přes tvář aktivního slunce je koronální díra. Je to nízkohustotní oblast rozkládající se nad povrchem, kde se sluneční magnetické pole volně otevírá do meziplanetárního prostoru. Od let 1960 se koronální díry rozsáhle studují...
Naší sluneční soustavou fouká vítr ze Slunce. Chování kometárních ohonů jež se třepetají a vlní v tomto meziplanetárním vánku poskytlo astronomům první náznak jeho existence. Sluneční vítr tvoří elektrony a ionty vyvřívající z neuvěřitelně horké ale řídké sluneční korony proudící ven rychlostmi...
Z neznámých důvodů se 10.května zdánlivě zastavil sluneční vítr. Normálně naše Slunce emituje vítr mezi 5 až 10 energetickými částicemi na krychlový centimetr pohybující se ven rychlostí asi 500 km/s. Pozdě 10.května se ovšem tento vichr ztlumil na téměř vánek jedné částice na pět krychlových...
Sluneční korona je jemná vnější atmosféra složená z proudů energetických nabitých částic, ale ze Země je snadno viditelná pouze během úplného zatmění Slunce. Například, tento snímek úplného zatmění z roku 1991 na vrcholu Mauna Kea, Hawaii zachycuje letící momentku tajemné koronární krásy,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4
