Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  09. prosinec 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 09. prosinec 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Pohled na stranu z Parkerovy sluneční sondy

Uznání videa: NASA, JHUAPL, Naval Research Lab, Parker Solar Probe

Všichni vidí Slunce. Nikdo tam ale nebyl. NASA v roce 2018 vypustila Parkerovu sluneční sondu PSP (Parker Solar Probe) k prvnímu výzkumu oblastí v blízkosti Slunce. Orbitální pohyb přivádí každých několik měsíců PSP vždycky ještě blíž ke Slunci. Časosběrné video ukazuje pohled stranou za slunečním štítem PSP při prvním přiblížení ke Slunci před rokem na vzdálenost zhruba poloviny orbity Merkuru. Širokoúhlá kamera WISPR (Wide Field Imager for Solar Probe) na PSP pořizovala ty snímky přes 9 dní, ale digitálně jsou zkomprimovány do asi 14 sekund. Zcela vlevo je vidět plápolající sluneční korona a jak PSP obíhá Slunce, tak v pozadí ubíhají hvězdy, planety a dokonce i centrální pás naší Galaxie Mléčné dráhy. PSP zjistila, že okolí Slunce je překvapivě komplexní a dochází i k obratům, kdy sluneční magnetické pole na krátkou dobu obrací svůj směr. Slunce není jen dominantním zdrojem energie pro Zemi, ale jeho proměnlivý sluneční vítr stlačuje atmosféru Země, vyvolává polární záře, ovlivňuje elektrické rozvodné sítě a dokonce může poškozovat komunikační družice.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2018-08-15 Start Parkerovy sluneční sondy
  2. JHUapl.edu: Parker Solar Probe
  3. Youtube.com: NASA Science Live: New Discoveries from Our Mission to Touch the Sun
  4. NASA: Parker Solar Probe and Solar Orbiter Trajectories
  5. Wikipedia: Parker_Solar_Probe
  6. Wikipedia: Parker_Solar_Probe#Timeline
  7. NASA: Parker Solar Probe First Findings - Media Telecon
  8. Nature.com: A step closer to the Sun’s secrets
  9. NASA: Mercury
  10. Navy.mil: Wide-Field Imager for Solar Probe Plus (WISPR)
  11. NASA: Parker Solar Probe: Humanity’s First Visit to a Star
  12. APOD: 2019-01-30 Širokoúhlý pohled na Velké Americké zatmění
  13. NASA: The Milky Way Galaxy
  14. NASA: NASA's Parker Solar Probe Sheds New Light on the Sun
  15. Wp.com: Foto: Pes mezi strhanými tapetami :-)
  16. NASA: Parker Solar Probe First Findings - Media Telecon
  17. NASA: Magnetic Field Lines Galore
  18. Energy.gov: Energy Sources
  19. APOD: 2000-03-18 Vítr ze Slunce
  20. NASA: The Impact of Flares

Štítky: Slunce, Parker Solar Probe, Sluneční vítr


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »