Voyager ve vzdálenosti 90 AJ

Uznání ilustrace: Walt Feimer, NASA

Voyager 1 byl vypuštěn v roce 1977 a nyní je asi 12 světelných hodin, neboli 90 astronomických jednotek (AJ) od Slunce, což činí tuto kosmickou sondou nejvzdálenějším vyslancem lidstva ve vesmíru. Voyager 1 je nyní daleko za drahami vnějších planet a předpokládá se, že právě vstupuje do oblasti hlubokého vesmíru na hranici heliosféry, oblasti s dominantním slunečním větrem a magnetickým polem. Nové výsledky ze stále pracujících přístrojů vyvolaly určitou debatu, naznačily totiž, že by kosmická sonda mohla konečně vstupovat do fluktuačního pomezí známého jako terminační vlna slunečního větru. Na ilustraci nahoře je vyvedana terminační vlna ve tvaru bubliny tehdy, když se zrovna vítr ze Slunce dramaticky zpomalil a střádá se, jak se pohybuje do řídkého mezihvězdného plynu. A ještě dále, za heliopauzou se sluneční vítr začíná míchat s mezihvězdným plynem, zatímco pohyb heliosféry mezihvězdným prostorem vytváří obloukovou rázovou vlnu analogicky s lodí, která pluje vodou. Odhaduje se, že jak Voyager 1 tak i Voyager 2 mají dostatek energie a paliva, aby mohly pracovat zhruba až do roku 2020. Sonda nadále pluje do mezihvězdného prostoru rychlostí asi 3 AJ za rok.