Dvojice kosmických sond vypuštěných na takzvanou velkou cestu k vnějším planetám v roce 1977 také příhodně směřuje ve směru slunečního pohybu vůči okolním hvězdám. O 35 let později se zdá, že se Voyager 1 blíží k hranici sluneční heliosféry a mezihvězdného prostoru. Heliosféra...
Voyager 1 byl vypuštěn v roce 1977 a nyní je asi 12 světelných hodin, neboli 90 astronomických jednotek (AJ) od Slunce, což činí tuto kosmickou sondou nejvzdálenějším vyslancem lidstva ve vesmíru. Voyager 1 je nyní daleko za drahami vnějších planet a předpokládá se, že právě vstupuje do...
Kde končí vliv Slunce? Nikdo si není jistý. Za drahami Neptuna a Pluta se rozpíná oblast, která se nazývaná heliosféra, kde pokračuje dominance slunečního magnetického pole a částic ze slunečního větru. Povrch, kde rychlost slunečního větru klesá pod rychlost zvuku se...
Dvojice kosmických sond vypuštěných na takzvanou velkou cestu k vnějším planetám v roce 1977 také příhodně směřuje ve směru slunečního pohybu vůči okolním hvězdám. O 35 let později se zdá, že se Voyager 1 blíží k hranici sluneční heliosféry a mezihvězdného prostoru. Heliosféra...
Voyager 1 byl vypuštěn v roce 1977 a nyní je asi 12 světelných hodin, neboli 90 astronomických jednotek (AJ) od Slunce, což činí tuto kosmickou sondou nejvzdálenějším vyslancem lidstva ve vesmíru. Voyager 1 je nyní daleko za drahami vnějších planet a předpokládá se, že právě vstupuje do...
Kde končí vliv Slunce? Nikdo si není jistý. Za drahami Neptuna a Pluta se rozpíná oblast, která se nazývaná heliosféra, kde pokračuje dominance slunečního magnetického pole a částic ze slunečního větru. Povrch, kde rychlost slunečního větru klesá pod rychlost zvuku se...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
