Dvojice kosmických sond vypuštěných na takzvanou velkou cestu k vnějším planetám v roce 1977 také příhodně směřuje ve směru slunečního pohybu vůči okolním hvězdám. O 35 let později se zdá, že se Voyager 1 blíží k hranici sluneční heliosféry a mezihvězdného prostoru. Heliosféra...
Voyager 1 byl vypuštěn v roce 1977 a nyní je asi 12 světelných hodin, neboli 90 astronomických jednotek (AJ) od Slunce, což činí tuto kosmickou sondou nejvzdálenějším vyslancem lidstva ve vesmíru. Voyager 1 je nyní daleko za drahami vnějších planet a předpokládá se, že právě vstupuje do...
Kde končí vliv Slunce? Nikdo si není jistý. Za drahami Neptuna a Pluta se rozpíná oblast, která se nazývaná heliosféra, kde pokračuje dominance slunečního magnetického pole a částic ze slunečního větru. Povrch, kde rychlost slunečního větru klesá pod rychlost zvuku se...
Dvojice kosmických sond vypuštěných na takzvanou velkou cestu k vnějším planetám v roce 1977 také příhodně směřuje ve směru slunečního pohybu vůči okolním hvězdám. O 35 let později se zdá, že se Voyager 1 blíží k hranici sluneční heliosféry a mezihvězdného prostoru. Heliosféra...
Voyager 1 byl vypuštěn v roce 1977 a nyní je asi 12 světelných hodin, neboli 90 astronomických jednotek (AJ) od Slunce, což činí tuto kosmickou sondou nejvzdálenějším vyslancem lidstva ve vesmíru. Voyager 1 je nyní daleko za drahami vnějších planet a předpokládá se, že právě vstupuje do...
Kde končí vliv Slunce? Nikdo si není jistý. Za drahami Neptuna a Pluta se rozpíná oblast, která se nazývaná heliosféra, kde pokračuje dominance slunečního magnetického pole a částic ze slunečního větru. Povrch, kde rychlost slunečního větru klesá pod rychlost zvuku se...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628
