Měsíční světlo zapadajícího slunce

Uznání a copyright: Markus Strassfeld

Listopadové zatmění Měsíce bylo jedno z nejkratších v nedávných letech a také jedno z nejjasnějších, a tak demonstrovalo, že zemský stín není úplně tmavý. Zatmělý Měsíc zůstal během totality snadno viditelný a odrážel zčervenalé světlo filtrované na jeho povrch ze všech západů a východů, viděných z lunární perspektivy kolem okraje siluety Země. Amatérský astronom Markus Strassfeld doufal, že bude moci uvidět nebeskou stínohru z noční strany Země poblíž Kolína v Německu asi 400 000 kilometrů od měsíčního povrchu a tak, aby unikl jasnému městskému osvětlení sbalil digitální kameru s dalekohledem a vyjel asi 10 kilometrů z města ven. Naštěstí se asi hodinu před začátkem zatmění obloha vyčistila a tak mohl pořídit ostrý snímek západů osvětlujících zcela zakrytý Měsíc. U jasnějšího jižního okraje Měsíce vystupuje mladý paprskovitý kráter Tycho o průměru asi 85 kilometrů.