Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  18. únor 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 18. únor 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Hoagův objekt: Téměř dokonalá prstencová galaxie

Uznání: NASA, ESA, Hubble; Processing: Benoit Blanco

Je to jedna nebo dvě galaxie? Tato otázka vyvstala v roce 1950, kdy astronom Arthur Hoag narazil na tento neobvyklý extragalaktický objekt. Na vnější straně se nachází prstenec, kterému dominují jasné modré hvězdy, zatímco poblíž středu leží koule mnohem červenějších hvězd, které jsou pravděpodobně mnohem starší. Mezi nimi je prázdno, které se zdá být téměř úplně tmavé. Jak Hoagův objekt vznikl, včetně jeho téměř dokonale kulatého prstence z hvězd a plynu, zatím není známo. Mezi hypotézy geneze patří srážka galaxií před miliardami let a gravitační působení centrální příčky, která mezitím zmizela. Snímek pořídil Hubblův kosmický dalekohled a s pomocí algoritmu umělé inteligence pro odstranění šumu byl znovu zpracován. Pozorování v rádiových vlnách naznačují, že Hoagův objekt v uplynulé miliardě let nepohltil žádnou menší galaxii. Hoagův objekt měří asi 100 000 světelných roků a leží asi 600 milionů světelných roků daleko v souhvězdí Hada (Serpens). Vpravo je vidět mnoho vzdálených galaxií, a zcela náhodou je v mezeře asi na sedmé hodině vidět další, ale vzdálenější prstencovou galaxii.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Arthur_Allen_Hoag
  2. APOD: 2005-10-22 Prstencová galaxie AM 0644 741 z Hubbla
  3. APOD: 2004-07-02 Enckeho dělení: Zde prochází měsíc
  4. Harvard.edu: On the Nature of Hoag-Type Galaxy NGC 6028 and Related Objects
  5. Youtu.be: Lets Go Round Again - Life Hacks for Drawing Circles
  6. CalTech.edu: Cal Tech
  7. APOD: 2008-06-22 Spirální galaxie s příčkou NGC 1300
  8. Harvard.edu: Hoag's object, remnant of a vanished bar?
  9. AstroBin.com: Benoit Blanco: AI denoised Hoag's object
  10. APOD: 2001-08-06 Dalekohled Hubble Space Telescope na oběžné dráze
  11. Wikipedia: Deep_Image_Prior
  12. NASA: Radio Waves
  13. Harvard.edu: H I in HO: Hoag's Object revisited
  14. Wikipedia: Hoag's Object
  15. Harvard.edu: Chandra: Note on Cosmic Distances
  16. NASA: What is a light-year and how is it used?
  17. NASA: What Are Constellations?
  18. Wikipedia: Serpens_(souhvězdí)
  19. Huffpost.com: Foto: Kočky v plotě :-)
  20. APOD: 2015-04-19 Prstencová galaxie AM 0644 741 z Hubbla

Štítky: Prstencová galaxie, Hubble, Galaxy collision


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »