Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  24. říjen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 24. říjen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Arp 87: Slučující se galaxie z Hubbla

Uznání: NASA, ESA, Hubble; Processing: Harshwardhan Pathak

Toto je tanec smrti. Zatímco tyto dvě velké galaxie svádějí souboj, tak je zároveň spojuje přes 75 000 světelných roků dlouhý kosmický most hvězd, plynu a prachu. Most samotný je pádným důkazem toho, že oba obrovské hvězdné systémy prošly těsně vedle sebe a zažily bouřlivé slapy vyvolané vzájemnou gravitací. Dalším důkazem je zepředu viděná spirální galaxie vpravo, známá také jako NGC 3808A, která vykazuje mnoho mladých modrých hvězdokup vzniklých při překotné tvorbě hvězd. Zkroucená zboku viděná spirální galaxie vlevo (NGC 3808B) se zdá být obalena materiálem spojujícím galaxie a obklopená podivným polárním prstencem. Dohromady je tento systém známý jako Arp 87. I když se takové interakce táhnou miliardy let, opakované těsné průchody nakonec vytvoří jednu sloučenou galaxii. Ačkoli tento scénář vypadá neobvykle, předpokládá se, že je splynutí galaxií běžné, přičemž Arp 87 představuje jednu etapu v tomto nevyhnutelném procesu. Tančící pár Arp 87 je asi 300 milionů světelných roků daleko v souhvězdí Lva (Leo). Výrazná z boku viděná spirální galaxie zcela vlevo je vzdálenější galaxie v pozadí a není součástí probíhajícího splynutí.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: What is a light-year and how is it used?
  2. APOD: 2014-07-15 Modrý most hvězd mezi kupami galaxií
  3. APOD: 2013-05-14 Srážky galaxií: Simulace versus pozorování
  4. Youtube.com: A Galactic Smash Hit: Galaxy Collision Simulation
  5. APOD: 2006-11-11 M51: Kosmický vír
  6. APOD: 2014-11-08 Polární prstencová galaxie NGC 660
  7. Wikipedia: Arp_87
  8. APOD: 2012-07-17 Simulace: Vznik galaktického disku
  9. Harvard.edu: Galactic Bridges and Tails
  10. NRAO.edu: HI, HII, and R-band Observations of a Galactic Merger Sequence
  11. HubbleSite.org: 'Dancing with the Stars' Takes on a Whole New Twist
  12. NASA: What Is a Light-Year?
  13. Wikipedia: Leo_(souhvězdí)
  14. APOD: 2019-03-29 M104: Galaxie Sombrero

Štítky: Galaxie ve srážce, Arp 87, Hubble


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »