Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  26. červenec 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. červenec 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Let Hubblovým ultrahlubokým polem

Uznání videa: NASA, ESA, F. Summers, Z. Levay, L. Frattare, B. Mobasher, A. Koekemoer and the HUDF Team (STScI)

Jak by to vypadalo létat si vzdáleným vesmírem? Tým astronomů odhadl poměrné vzdálenosti více než 5000 galaxií na jednom z nejvzdálenějším vůbec kdy zobrazeném poli galaxií, na Hubblově ultrahlubokém poli (Hubble Ultra Deep Field - HUDF), a tím k tomu přispěl. Jelikož přeletět vesmír trvá světlu dlouho, tak většina galaxií, která je na videu vidět je vidět, když měl vesmír jen zlomek současného věku a stále se ještě formoval a galaxie ve srovnání s moderními měly neobvyklé tvary. Žádné dospěle vypadající galaxie jako je třeba naše Mléčná dráha nebo Galaxie v Andromedě ještě neexistovaly. Virtuální pozorovatel ke konci videa prolétá kolem nejvzdálenějších galaxií v HUDF poli, které mají změřený rudý posuv větší než 8. Tato časná třída galaxií o nízké svítivosti obsahuje energetické hvězdy, které emitují světlo, které transformovalo většinu pozůstalé normální hmoty ve vesmíru z chladného plynu do horkého ionizovaného plazmatu.

Astrofyzici: Prohlédněte si 2200+ souborů Astrofyzikální knihovny zdrojových kódů.

Seznam odkazů v popisu

  1. SpaceTelescope.org: Hubble Ultra Deep Field
  2. Wikipedia: Hubble_Ultra-Deep_Field
  3. Youtube.com: Hubble Ultra Deep Field 3-D Fly-Through
  4. HubbleSite.org: HUBBLE APPROACHES THE FINAL FRONTIER: THE DAWN OF GALAXIES
  5. APOD: 2005-01-04 Ilustrovaná Mléčná dráha
  6. APOD: 2013-06-26 M31: Galaxie v Andromedě
  7. APOD: 2012-08-13 Let vesmírem
  8. SpaceTelescope.org: The Hubble Deep Fields
  9. APOD: 2004-09-29 HUDF: Úsvit galaxií
  10. APOD: 2013-04-08 Tabulka rudého posuvu pro náš vesmír
  11. arXiv.org: z~7 Galaxies in the HUDF: First Epoch WFC3/IR Results
  12. HubbleSite.org: HUBBLE APPROACHES THE FINAL FRONTIER: THE DAWN OF GALAXIES
  13. APOD: 2003-06-10 Zaostřeno na první hvězdy
  14. Cam.ac.uk: Epoch of Cosmic Reionization
  15. APOD: 2002-08-20 Vesmír v horkém plynu
  16. Wikipedia: Plasma_(physics)

Štítky: Hubble, Ultra hluboké pole, Galaxie


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »