Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  26. červenec 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. červenec 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Let Hubblovým ultrahlubokým polem

Uznání videa: NASA, ESA, F. Summers, Z. Levay, L. Frattare, B. Mobasher, A. Koekemoer and the HUDF Team (STScI)

Jak by to vypadalo létat si vzdáleným vesmírem? Tým astronomů odhadl poměrné vzdálenosti více než 5000 galaxií na jednom z nejvzdálenějším vůbec kdy zobrazeném poli galaxií, na Hubblově ultrahlubokém poli (Hubble Ultra Deep Field - HUDF), a tím k tomu přispěl. Jelikož přeletět vesmír trvá světlu dlouho, tak většina galaxií, která je na videu vidět je vidět, když měl vesmír jen zlomek současného věku a stále se ještě formoval a galaxie ve srovnání s moderními měly neobvyklé tvary. Žádné dospěle vypadající galaxie jako je třeba naše Mléčná dráha nebo Galaxie v Andromedě ještě neexistovaly. Virtuální pozorovatel ke konci videa prolétá kolem nejvzdálenějších galaxií v HUDF poli, které mají změřený rudý posuv větší než 8. Tato časná třída galaxií o nízké svítivosti obsahuje energetické hvězdy, které emitují světlo, které transformovalo většinu pozůstalé normální hmoty ve vesmíru z chladného plynu do horkého ionizovaného plazmatu.

Astrofyzici: Prohlédněte si 2200+ souborů Astrofyzikální knihovny zdrojových kódů.

Seznam odkazů v popisu

  1. SpaceTelescope.org: Hubble Ultra Deep Field
  2. Wikipedia: Hubble_Ultra-Deep_Field
  3. Youtube.com: Hubble Ultra Deep Field 3-D Fly-Through
  4. HubbleSite.org: HUBBLE APPROACHES THE FINAL FRONTIER: THE DAWN OF GALAXIES
  5. APOD: 2005-01-04 Ilustrovaná Mléčná dráha
  6. APOD: 2013-06-26 M31: Galaxie v Andromedě
  7. APOD: 2012-08-13 Let vesmírem
  8. SpaceTelescope.org: The Hubble Deep Fields
  9. APOD: 2004-09-29 HUDF: Úsvit galaxií
  10. APOD: 2013-04-08 Tabulka rudého posuvu pro náš vesmír
  11. arXiv.org: z~7 Galaxies in the HUDF: First Epoch WFC3/IR Results
  12. HubbleSite.org: HUBBLE APPROACHES THE FINAL FRONTIER: THE DAWN OF GALAXIES
  13. APOD: 2003-06-10 Zaostřeno na první hvězdy
  14. Cam.ac.uk: Epoch of Cosmic Reionization
  15. APOD: 2002-08-20 Vesmír v horkém plynu
  16. Wikipedia: Plasma_(physics)

Štítky: Hubble, Ultra hluboké pole, Galaxie


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »