Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  26. červenec 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. červenec 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Let Hubblovým ultrahlubokým polem

Uznání videa: NASA, ESA, F. Summers, Z. Levay, L. Frattare, B. Mobasher, A. Koekemoer and the HUDF Team (STScI)

Jak by to vypadalo létat si vzdáleným vesmírem? Tým astronomů odhadl poměrné vzdálenosti více než 5000 galaxií na jednom z nejvzdálenějším vůbec kdy zobrazeném poli galaxií, na Hubblově ultrahlubokém poli (Hubble Ultra Deep Field - HUDF), a tím k tomu přispěl. Jelikož přeletět vesmír trvá světlu dlouho, tak většina galaxií, která je na videu vidět je vidět, když měl vesmír jen zlomek současného věku a stále se ještě formoval a galaxie ve srovnání s moderními měly neobvyklé tvary. Žádné dospěle vypadající galaxie jako je třeba naše Mléčná dráha nebo Galaxie v Andromedě ještě neexistovaly. Virtuální pozorovatel ke konci videa prolétá kolem nejvzdálenějších galaxií v HUDF poli, které mají změřený rudý posuv větší než 8. Tato časná třída galaxií o nízké svítivosti obsahuje energetické hvězdy, které emitují světlo, které transformovalo většinu pozůstalé normální hmoty ve vesmíru z chladného plynu do horkého ionizovaného plazmatu.

Astrofyzici: Prohlédněte si 2200+ souborů Astrofyzikální knihovny zdrojových kódů.

Seznam odkazů v popisu

  1. SpaceTelescope.org: Hubble Ultra Deep Field
  2. Wikipedia: Hubble_Ultra-Deep_Field
  3. Youtube.com: Hubble Ultra Deep Field 3-D Fly-Through
  4. HubbleSite.org: HUBBLE APPROACHES THE FINAL FRONTIER: THE DAWN OF GALAXIES
  5. APOD: 2005-01-04 Ilustrovaná Mléčná dráha
  6. APOD: 2013-06-26 M31: Galaxie v Andromedě
  7. APOD: 2012-08-13 Let vesmírem
  8. SpaceTelescope.org: The Hubble Deep Fields
  9. APOD: 2004-09-29 HUDF: Úsvit galaxií
  10. APOD: 2013-04-08 Tabulka rudého posuvu pro náš vesmír
  11. arXiv.org: z~7 Galaxies in the HUDF: First Epoch WFC3/IR Results
  12. HubbleSite.org: HUBBLE APPROACHES THE FINAL FRONTIER: THE DAWN OF GALAXIES
  13. APOD: 2003-06-10 Zaostřeno na první hvězdy
  14. Cam.ac.uk: Epoch of Cosmic Reionization
  15. APOD: 2002-08-20 Vesmír v horkém plynu
  16. Wikipedia: Plasma_(physics)

Štítky: Hubble, Ultra hluboké pole, Galaxie


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »