Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. červen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. červen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Stephanův kvintet z Hubbla

Uznání: NASA, ESA, Hubble; Processing: Daniel Nobre

Kdy tyto velké galaxie začali poprvé tančit? Ve skutečnosti jsou jenom čtyři z pěti galaxií Stephanova kvintetu zaklesnuté do kosmického tanga opakovaných těsných přiblížení ve vzdálenosti asi 300 miliónů světelných let. Zbylá galaxie se dá snadno určit na tomto nedávno znovu zpracovaném snímku z Hubblova kosmického dalekohledu, interagující galaxie NGC 7319, 7318B, 7318A a 7317 (zleva doprava), mají mnohem výraznější žlutý odstín. Také jsou více zborcené se smyčkami a ohony vyrostlými vlivem rušivých gravitačních slapů. Nejvíc modrá galaxie, velká NGC 7320 vlevo dole, je v popředí ve vzdálenosti asi 40 miliónů světelných let a tak není součástí této interagující skupiny. Data a modely ukazují, že NGC 7318B je poměrně nový vetřelec. A Nedávno objevené halo starých červených hvězd kolem Stephanova kvintetu naznačuje, že přinejmenším některé z těchto galaxií se začaly proplétat před více než miliardou let. Stephanův kvintet je vidět i dalekohledy skromných rozměrů v souhvězdí okřídleného koně (Pegasus).
Oprava: Marek Pomp upozornil na chybu překladu vzdálenosti kvintetu 300 miliónů světelných let.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Stephan's_Quintet
  2. NASA: How Long is a Light-Year?
  3. AstroBin.com: Daniel Nobre: "Galactic Wreckage in Stephans Quintet" - Hubble :-)
  4. APOD: 2001-08-06 Dalekohled Hubble Space Telescope na oběžné dráze
  5. Harvard.edu: A Multiwavelength Study of Stephan's Quintet
  6. APOD: 2013-04-16 Velká spirální galaxie M81 a Arpova smyčka
  7. APOD: 2018-12-11 Arp 188 a Ocas pulce
  8. APOD: 2013-05-14 Srážky galaxií: Simulace versus pozorování
  9. Youtube.com: Kittens meowing (too much cuteness)
  10. Hawaii.edu: Widespread galactic cannibalism in Stephan's Quintet revealed by CFHT
  11. Nature.com: A deeper look at Stephan’s Quintet
  12. HubbleSite.org: Stephan's Quintet
  13. Wikipedia: Pegasus_(constellation)

Štítky: Hubble, Stephanův kvintet, Galaxie ve srážce


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »