Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. červen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. červen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Stephanův kvintet z Hubbla

Uznání: NASA, ESA, Hubble; Processing: Daniel Nobre

Kdy tyto velké galaxie začali poprvé tančit? Ve skutečnosti jsou jenom čtyři z pěti galaxií Stephanova kvintetu zaklesnuté do kosmického tanga opakovaných těsných přiblížení ve vzdálenosti asi 300 miliónů světelných let. Zbylá galaxie se dá snadno určit na tomto nedávno znovu zpracovaném snímku z Hubblova kosmického dalekohledu, interagující galaxie NGC 7319, 7318B, 7318A a 7317 (zleva doprava), mají mnohem výraznější žlutý odstín. Také jsou více zborcené se smyčkami a ohony vyrostlými vlivem rušivých gravitačních slapů. Nejvíc modrá galaxie, velká NGC 7320 vlevo dole, je v popředí ve vzdálenosti asi 40 miliónů světelných let a tak není součástí této interagující skupiny. Data a modely ukazují, že NGC 7318B je poměrně nový vetřelec. A Nedávno objevené halo starých červených hvězd kolem Stephanova kvintetu naznačuje, že přinejmenším některé z těchto galaxií se začaly proplétat před více než miliardou let. Stephanův kvintet je vidět i dalekohledy skromných rozměrů v souhvězdí okřídleného koně (Pegasus).
Oprava: Marek Pomp upozornil na chybu překladu vzdálenosti kvintetu 300 miliónů světelných let.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Stephan's_Quintet
  2. NASA: How Long is a Light-Year?
  3. AstroBin.com: Daniel Nobre: "Galactic Wreckage in Stephans Quintet" - Hubble :-)
  4. APOD: 2001-08-06 Dalekohled Hubble Space Telescope na oběžné dráze
  5. Harvard.edu: A Multiwavelength Study of Stephan's Quintet
  6. APOD: 2013-04-16 Velká spirální galaxie M81 a Arpova smyčka
  7. APOD: 2018-12-11 Arp 188 a Ocas pulce
  8. APOD: 2013-05-14 Srážky galaxií: Simulace versus pozorování
  9. Youtube.com: Kittens meowing (too much cuteness)
  10. Hawaii.edu: Widespread galactic cannibalism in Stephan's Quintet revealed by CFHT
  11. Nature.com: A deeper look at Stephan’s Quintet
  12. HubbleSite.org: Stephan's Quintet
  13. Wikipedia: Pegasus_(constellation)

Štítky: Hubble, Stephanův kvintet, Galaxie ve srážce


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »