Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  04. červen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 04. červen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

SEIS: Naslouchání marsotřesení

Uznání: NASA, JPL-Caltech, Mars Insight

Pokud byste přiložili své ucho k Marsu, co byste slyšeli? NASA vyslala přistávací sondu Insight, která minulý rok na povrch umístila přístroj SEIS, citlivý seismometr, který dokáže detekovat marsotřesení a tak zkoumat vnitřek Marsu. Poté, co začátkem dubna SEIS slyšel vítr a pohyby samotného landeru, zaznamenal bezprecedentní událost, která odpovídá očekávanému marsotřesení. Událost si lze poslechnout na tomto YouTube videu. I když se předpokládá, že Mars nemá tektonické desky jako Země, tak na marťanském povrchu jsou vidět četné zlomy, které nejspíš vznikly při ochlazování horkého vnitřku, které nadále pokračuje. Pokud by došlo k dostatečně silným marsotřesením, tak by je SEIS mohl detekovat odrazem od velkých vnitřních struktur Marsu jako je tekuté jádro, pokud ovšem existuje. Na snímku z minulého týdne SEIS klidně sedí na marťanském povrchu a ozařuje ho Slunce, zatímco nad obzorem jsou vidět mraky.

Vytvořte si vzdálenou památku: Pošlete svoje jméno na Mars

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2018-12-10 Zvuk a světlo zachycené sondou Mars InSight
  2. NASA: SEIS
  3. Seis-Insight.eu: How does a seismometer work?
  4. NASA: Mars
  5. NASA: NASA’s InSight Lander Captures Audio of First Likely ‘Quake’ on Mars
  6. Planetary.org: InSight Detects Some Very Small Marsquakes
  7. Youtu.be: First Likely Marsquake Heard by NASA's InSight
  8. NASA: Tectonic Plates and Plate Boundaries (WMS)
  9. Twitter: NASA InSight
  10. Seis-Insight.eu: Is Mars cracking from the inside?
  11. Wikipedia: Seismic_Experiment_for_Interior_Structure
  12. NewScientist.com: Lab study indicates Mars has a molten core
  13. NASA: Sol 180: Instrument Context Camera (ICC)
  14. NASA: PIA23180: InSight Images Clouds on Mars
  15. Luvbat.com: Foto: Kočička se opaluje na lehátku :-)
  16. APOD: 2001-04-17 Pestrá vodní oblaka nad Marsem

Štítky: InSight, Mars, Marsotřesení


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »