Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  15. červenec 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 15. červenec 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Galaxie Pulec z Hubbla

Uznání: Hubble Legacy Archive, ESA, NASA; Processing: Harshwardhan Pathak

Proč má tato galaxie tak dlouhý ohon? Na tomto úchvatném pohledu, který vychází z obrazových dat z archivu Hubble Legacy, tvoří vzdálené galaxie dramatické pozadí pro narušenou spirální galaxii Arp 188, neboli Pulec. Tento kosmický Pulec je vzdálený pouhých 420 milionů světelných roků v severním souhvězdí Draka (Draco). Jeho ladný ohon je dlouhý asi 280 tisíc světelných roků a obsahuje mohutné, jasně modré hvězdokupy. Podle jednoho názoru před Arp 188 přešla kompaktnější vetřelecká galaxie, na tomto snímku zprava doleva, a gravitační přitažlivostí byla vymrštěna za Pulce. Slapové síly během blízkého průchodu vytáhly ze spirální galaxie hvězdy, plyn a prach, které vytvořily velkolepý ohon. Samotná vetřelecká galaxie, která se podle odhadů nachází asi 300 tisíc světelných roků za Pulcem, je vidět přes spirální ramena v popředí vpravo nahoře. Jak bude galaxie Pulec stárnout, tak nejspíš stejně jako pozemský jmenovec přijde o svůj ohon a hvězdokupy ohonu se stanou malými satelity velké spirální galaxie.

APOD ve světových jazycích: arabsky(IG), bulharsky, katalánsky, čínsky(Peking), čínsky(Tchaj-wan), česky, holandsky, persky, francouzsky, německy, hebrejsky, japonsky, portugalsky, rusky, srbsky, slovinsky, španělsky, tajwansky, turecky a ukrajinsky

Štítky: Tadpole galaxy, Arp 188, Hubble


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »