Proč má tato galaxie tak dlouhý ohon? Na tomto úchvatném pohledu, který vychází z obrazových dat z archivu Hubble Legacy, tvoří vzdálené galaxie dramatické pozadí pro narušenou spirální galaxii Arp 188, neboli Pulec. Tento kosmický Pulec je vzdálený pouhých 420 milionů světelných roků v severním...
Proč má tato galaxie tak dlouhý ohon? Na tomto úchvatném snímku, který vychází z obrazových dat z archivu Hubble Legacy Archive, tvoří vzdálené galaxie dramatické pozadí pro narušenou spirální galaxii Arp galaxii Arp 188, galaxii Pulec. Vesmírný pulec je v severním souhvězdí Draka (Draco) ve...
Proč má tato galaxie tak dlouhý ohon? Tento krásný pohled kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys), z Hubblova kosmického dalekohledu tvoří vzdálené galaxie pozadí pro roztrženou spirální galaxii Arp 188, neboli galaxii Pulec. Tento kosmický pulec je zhruba 420 miliónů světelných let...
Proč má tato galaxie tak dlouhý ohon? Na tomto úchvatném pohledu, který vychází z obrazových dat z archivu Hubble Legacy, tvoří vzdálené galaxie dramatické pozadí pro narušenou spirální galaxii Arp 188, neboli Pulec. Tento kosmický Pulec je vzdálený pouhých 420 milionů světelných roků v severním...
Proč má tato galaxie tak dlouhý ohon? Na tomto úchvatném snímku, který vychází z obrazových dat z archivu Hubble Legacy Archive, tvoří vzdálené galaxie dramatické pozadí pro narušenou spirální galaxii Arp galaxii Arp 188, galaxii Pulec. Vesmírný pulec je v severním souhvězdí Draka (Draco) ve...
Proč má tato galaxie tak dlouhý ohon? Tento krásný pohled kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys), z Hubblova kosmického dalekohledu tvoří vzdálené galaxie pozadí pro roztrženou spirální galaxii Arp 188, neboli galaxii Pulec. Tento kosmický pulec je zhruba 420 miliónů světelných let...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
