Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. leden 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. leden 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Spirální galaxie z Arp 274 ve srážce

Uznání: NASA, ESA, Hubble; Processing & Copyright: Mehmet Hakan Özsaraç

V Panně se porovnávají dvě galaxie a zde jsou jejich nejnovější snímky. Pokud se srazí dvě galaxie, tak jejich hvězdy se obvykle nesrazí. Je to proto, že galaxie jsou většinou prázdný prostor a hvězdy, jakkoli jsou jasné, zabírají jen malou část tohoto prostoru. Během srážky však může jedna galaxie druhou gravitačně roztrhnout a prach a plyn společný oběma galaxiím se srazí. Pokud se obě galaxie sloučí, tak černé díry nejspíš sídlící v centru každé galaxie mohou nakonec splynout také. Vzhledem k velkým vzdálenostem celá věc probíhá pomalu během stovek milionů let. Kromě dvou velkých spirálních galaxií je zcela vlevo na snímku galaxie Arp 274, známé též jako NGC 5679, vidět ještě třetí, menší galaxie. Arp 274 měří asi 200 000 světelných roků a leží asi 400 milionů světelných roků daleko v souhvězdí Panny (Virgo).

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2021-10-04 NGC 4676: Když se srazí Myši
  2. Wikipedia: Galaxy
  3. Wikipedia: Interacting_galaxy
  4. NASA: Galaxie
  5. APOD: Colliding Galaxies
  6. CWRU.edu: Models of Merging Galaxies
  7. Harvard.edu: The Afterglow of Massive Black Hole Coalescence
  8. Youtube.com: Hubble captures colliding galaxies
  9. PinImg.com: Foto: Kočka odpočívá na klávesnici :-)
  10. APOD: 2013-08-25 Spirální galaxie Arp 271 ve srážce
  11. Flickr.com: Mehmet Hakan ÖZSARAÇ: ARP_274_Flickr
  12. HubbleSite.org: GALAXY TRIPLET ARP 274
  13. Youtu.be: The Making of a Hubble Image: Arp 274
  14. Harvard.edu: Chandra: Note on Cosmic Distances
  15. Wikipedia: Virgo_(souhvězdí)

Štítky: Arp 274, Spirální galaxie, Hubble


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »