Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  24. leden 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 24. leden 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

LHS 475 b: Exoplaneta velikosti Země

Uznání ilustrace: DeepAI's Fantasy World Generator

Kdybyste mohli stát na exoplanetě LHS 475 b, co byste viděli? Nikdo pořádně neví, ale na obrázku je zajímavý odhad, od pozemské umělé inteligence (AI). Existenci exoplanety naznačovala data pořízená družicí Země TESS, ale potvrdila to a dále zkoumala až letos družice Slunce v blízkosti Země, Kosmický dalekohled Jamese Webba. Jisté je, že LHS 475 b má hmotnost velmi podobnou naší Zemi a těsně obíhá kolem malé červené hvězdy vzdálené asi 40 světelných roků. Představený odhad od umělé inteligence zobrazuje věrohodně drsnou krajinu podobnou Zemi plnou roztavené lávy a s centrální, v dálce vycházející červenou hvězdou. Data z Webba však zatím neukazují, zda má LHS 475 b atmosféru. Jedním z vědeckých cílů Webba je navázat na předchozí objevy vzdálených exoplanet a lépe rozeznat jejich potenciál pro rozvoj života.

Galerie komety ZTF: Pozoruhodná podání do APODu.

Seznam odkazů v popisu

  1. FutureCDN.net: Foto: Kočka s počítačem :-)
  2. NASA: Artificial Intelligence (AI)
  3. NASA: What Is an Exoplanet?
  4. NASA: TESS
  5. NASA: NASA’s Webb Confirms Its First Exoplanet
  6. Youtu.be: Animation: The James Webb Space Telescope's Orbit
  7. NASA: Webb Space Telescope
  8. Wikipedia: LHS_475
  9. Wikipedia: LHS_475_b
  10. NASA: Earth
  11. Wikipedia: Red_dwarf
  12. Nature.com: ChatGPT listed as author on research papers: many scientists disapprove
  13. APOD: 2022-12-13 Umělecké nebe nad Lofoty
  14. APOD: 2021-03-03 Hvězdy nad soptícím vulkánem
  15. AstroBiology.com: Webb Discovers LHS 475 b, An Earth-Sized, Rocky Planet
  16. NASA: James Webb Space Telescope Science
  17. APOD: 2022-08-14 4000 Exoplanet
  18. NASA: The Search For Life

Štítky: LHS 475 b, Exoplanet, Jwst


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »