Chcete navštívit planetu, která má 3,14 dne v roce? Pak si naplánujte výlet na K2-315b, planetu velikosti Země, která obíhá kolem chladné červené trpasličí hvězdy typu M přibližně jednou za 3,14 dne. Objev exoplanety, založený na veřejně dostupných datech z rozšířené mise K2 na lov...
K 51 Pegasi je to jen 50 světelných let. Poloha této hvězdy je vyznačena na snímku ze srpna 2025, pořízeném v noci, kdy byly nad kopulí observatoře Observatoire de Haute-Provence ve Francii vidět převážně jasnější hvězdy. Astronomové Michel Mayor a Didier Queloz oznámili v říjnu 1995 před třiceti...
Z tohoto motýla se mohou líhnout planety. Od hvězdy IRAS 04302+2247 se vějířovitě prostírá mlhovina, která může vypadat jako křídla motýla, zatímco svislý hnědý pruh uprostřed může vypadat jako jeho tělo a spolu naznačují aktivní systém s tvorbou planet. Snímek nedávno infračerveném...
Ta žlutá skvrna, co to je? Je to mladá planeta mimo naši Sluneční soustavu. Na snímku z Velmi velkého dalekohledu v Chile je překvapivě zachycena vzdálená scéna podobná zrodu naší Sluneční soustavy před přibližně 4,5 miliardami let. Přestože se nemůžeme podívat do minulosti a vidět přímo vznik...
Exoplaneta WASP-43b o velikosti Jupiteru obíhá kolem své mateřské hvězdy vzdálené pouhých 280 světelných roků od Země, je slapově vázaná a svou hvězdu oběhne jednou za 0,8 pozemského dne. Od malého chladného slunce ji tak dělí asi 2 miliony kilometrů (méně než 1/25 orbitální vzdálenosti...
Epsilon Tauri se nachází 146 světelných roků daleko. Epsilon Tau je hvězda typu K, červený obr chladnější než Slunce, ale s přibližně 13násobkem slunečního poloměru má téměř 100násobek sluneční svítivosti. Tato obří hvězda je známá pod vlastním jménem Ain, je členem otevřené hvězdokupy Hyády a spolu...
V oboru exoplanet se astronomové posunuli od pouhého objevování k jejich charakterizaci. Zajímavé jsou nejen parametry samotné planety a její oběžné dráhy, ale také, má-li planeta atmosféru a z čeho je složena. Petr Kabáth ze Stelárního oddělení ASU byl spoluautorem studie, která se zabývala...
Kde jinde by mohl existovat život? Jedna z velkých nevyřešených otázek lidstva, hledání planet, kde by mohl přežívat extrasolární život, se v roce 2019 posunula o krok kupředu díky objevu značného množství vodní páry v atmosféře vzdálené exoplanety K2-18b. Planeta a její mateřská hvězda K2-18 leží...
Je to konec světa, jak ho známe. Byla totiž pozorována Slunci podobná hvězda ZTF SLRN-2020 jak požírá jednu ze svých vlastních planet. I když mnoho planet nakonec po spirále zanikne vnořením do své centrální hvězdy, tak událost z roku 2020 s planetou podobnou Jupiteru byla poprvé vidět...
Fomalhaut je jasná hvězda ve vzdálenosti 25 světelných roků od planety Země v souhvězdí Jižní ryby (Piscis Austrinus). V 80. letech 20. století astronomové poprvé zaznamenali přebytečné infračervené záření od Fomalhautu. Vesmírné a pozemské dalekohledy od té doby identifikovaly jako zdroj...
Kdybyste mohli stát na exoplanetě LHS 475 b, co byste viděli? Nikdo pořádně neví, ale na obrázku je zajímavý odhad, od pozemské umělé inteligence (AI). Existenci exoplanety naznačovala data pořízená družicí Země TESS, ale potvrdila to a dále zkoumala až letos družice Slunce v blízkosti...
K 51 Pegasi je to pouhých 50 světelných roků. Poloha této hvězdy je vyznačena na snímku ze srpna, který byl pořízen za noci se závojem, kdy byly nad kopulí observatoře v Haute-Provence ve Francii vidět převážně jen jasnější hvězdy. Astronomové Michel Mayor a Didier Queloz oznámili před 26 lety v...
Kde jinde by mohl být život? Vyhledávání planet, kde by mohl být život mimo Sluneční soustavu, nedávno zase pokročilo objevem vzdálené exoplanety K2-18b s významným množstvím vodní páry a tak přispělo k hledání odpovědi na jednu z velkých otázek lidstva. Planeta a její mateřeká...
Tato malá planeta je ve skutečnosti digitální mozaikou 360 x 180 stupňů zachycenou vysoko v chilské poušti Atacama na Zemi. Ty zdánlivě velké kopule hostí dalekohledy o průměru 1 metr jižní observatoře SPECULOOS. Dalekohledy se jménem inspirovaným sladkými sušenkami SPECULOOS...
Co byste viděli, pokud byste stáli na povrchu nově objevené exoplanety velikosti Země TRAPPIST-1f? V současnosti to sice žádný pozemšťan neví, ale na této ilustraci je vidět odhad, jak by to mohlo vypadat a to na základě údajů Spitzerova kosmického dalekohledu, organizace NASA na...
Velmi studenou, 40 světelných let vzdálenou trpasličí hvězdu TRAPPIST-1 obíhá 7 planet. Astronomové v květnu 2016 oznámili objev tří planet v soustavě TRAPPIST-1, kterou objevil malý dalekohled TRAPPIST (Transiting Planets and Planetesimals Small Telescope). Jak bylo právě oznámeno, tak další...
Velmi studenou, 40 světelných let vzdálenou trpasličí hvězdu TRAPPIST-1 obíhá 7 planet. Astronomové v květnu 2016 oznámili objev tří planet v soustavě TRAPPIST-1, kterou objevil malý dalekohled TRAPPIST (Transiting Planets and Planetesimals Small Telescope). Jak bylo právě oznámeno, tak další...
Kolem ultrachladného trpaslíka TRAPPIST-1 obíhají ve vzdálenosti zhruba 40 světelných let tři nově nalezené světy. Jejich tranzity byly poprvé detekovány belgickým robotickým dalekohledem TRAPPIST (TRAnsiting Planets and Planetesimals Small Telescope) na observatoři ESO La Silla v...
Chcete si dopřát pohodovou mezihvězdnou dovolenou? Pak tedy zvažte návštěvu světa Kepler-16b v dvojhvězdné soustavě. Kepler-16b je první objevenou cirkumbinární planetou, která jednou za 229 dní obíhá kolem těsného páru chladných hvězd o nízké hmotnosti vzdálených od nás asi 200 světelných...
Celkový počet kandidátů a potvrzených vícenásobných planetárních soustav je na hodnotě 1705 světů na oběžných drahách kolem 685 vzdálených hvězd, jak zjistila exoplanety lovící družice Kepler. Dejte všechny tyto exoplanetární oběžné dráhy do stejného měřítka a sledujte jejich relativní pohyb...
Přinese dnešní úsvit další vzplanutí novy? Takové dilema může jednoho dne doléhat na lidi v budoucnosti, kteří budou žít na planetě, která obíhá kataklysmickou proměnnou dvojhvězdu. Ke kataklysmickým proměnným patří plyn, který padá z větší hvězdy do akrečního disku kolem hmotného, ale...
Planeta Kepler-186f je je první známou planetou o velikosti Země, která se nachází uvnitř obyvatelné zóny kolem jiné hvězdy než Slunce. Planeta byla objevena s pomocí dat z plodného pátrače po planetách, z družice Kepler a obíhá svoji mateřskou hvězdu, chladného, slabého trpaslíka třídy M...
Přestože je Kepler-78b jenom o něco větší než Země, neměla by existovat. Její velikost je neobyčejná v tom smyslu, že je co do velikosti nejvíce podobná Zemi. Její oběžná dráha ovšem mnohem více neobyčejná, neboť obíhá Slunci podobnou hvězdu 40 krát blíže, než planeta Merkur. V takové...
Jak běžné jsou planety velikosti Země? Podle extrapolací z nových údajů pořízených kosmickou observatoří Kepler jsou zcela běžné. Současné počítačové modely ukazují, že přinejmenším kolem jedné z deseti hvězd obíhá planeta velikosti Země, což z naší Mléčné dráhy činí domov deseti miliard...
Pokud byste zůstali dostatečně dlouho vzhůru, tak byste mohli uvidět zapadnout obě slunce. To by mohlo být běžné doporučení těm, kdo by se vznášeli v atmosféře planety Kepler 16b, kterou nedávno objevila družice Kepler. Video animace nahoře ukazuje jak by taková planetární soustava mohla...
Astronomové s využitím pracovité, po planetách pátrající družice Kepler objevili 1 235 kandidátů na planety kolem jiných sluncí od té doby, kdy Keplerovo hledání po planetách zemského typu v roce 2009 začalo. Aby je dokázala družice Kepler najít, tak sleduje pole bohaté na hvězdy, aby...
V souhvězdí Labutě ve vzdálenosti 2 000 světelných let obíhá kolem Slunci podobné hvězdy Kepler-11 šest těles. Tento nový objev na základě údajů kosmické observatoře NASA Kepler, která pátrá po planetách, činí ze systému Kepler-11 zatím nejbohatší známý planetární systém. V porovnání se...
Astronomové v posledních letech podrobili asi 20 světelných let vzdáleného červeného trpaslíka Gliese 581 v souhvězdí Vah pečlivému zkoumání. Pozemské dalekohledy zaznamenaly kolem tohoto studeného slunce známky více planet, z toho nejméně dvě v blízkosti obyvatelné zóny, tedy oblasti, kde by u...
Mladá hvězda Beta Pictoris vzdálená zhruba 50 světelných let se počátkem let 1980 stala jednou z nejdůležitějších hvězd na obloze. Družicová a pozemní teleskopická pozorování odhalila přítomnost okolního prachového disku s troskami a vnitřní čisté zóny asi o velikosti naší sluneční soustavy,...
Na vzdálené planetě HD 80606b mohou být léta nebezpečná. Hypotetické formy života, ať už se vznáší v atmosféře HD 080606b nebo se ukrývají na jednom z jejích (zatím hypotetických) měsíců, se mohou obávat letních teplot až 1500 Kelvinů, které nejen že stačí roztavit olovo, ale také nikl. ...
Mladá, asi 50 světelných let vzdálená hvězda Beta Pictoris se počátkem let 1980 stala jednou z nejdůležitějších hvězd na obloze. Družicová i pozemská teleskopická pozorování tehdy ukázala přítomnost prašného vnějšího okolního disku trosek a vnitřní čistší zóny velikosti zhruba naší sluneční...
Fomalhaut (pomůcka pro výslovnost v angličtině zní jako "foam-a-lot") je jasná mladá hvězda vzdálená jen krátkých 25 světelných let od Země v souhvězdí Jižní ryby (Piscis Austrinus). Na tomto ostrém kompozitním obrázku z Hubblova kosmického dalekohledu je do podrobností zobrazen prstenec...
Tato hvězda se nachází pouhých 500 světelných let daleko v souhvězdí Štíra (Scorpius) a je jen o něco méně hmotná a chladnější než Slunce. Je ale mnohem mladší, má jen několik miliónů let ve srovnání se Sluncem už ve středním věku 5 miliard let. Tento ostrý infračervený snímek ukazuje...
Hvězda katalogizovaná jako HD 189733 je zhruba 63 světelných let daleko. Její poloha je vyznačena na tomto hloubkovém, širokoúhlém snímku oblohy se středem na severní souhvězdí Labutě. Vzhledem k množství jasných hvězd, mlhovin a hvězdokup, které pozorovatelé v této oblasti dobře znají, se HD...
HD 189733b je planeta velikosti Jupiteru, o které je známo, že obíhá kolem hvězdy vzdálené asi 63 světelných let. I když tento vzdálený svět má zhruba velikost Jupiteru, tak jeho mnohem bližší oběžná dráha jej činí mnohem teplejší, než je plynový obr vládnoucí naší sluneční soustavě. Jeho...
Fomalhaut (anglická pomůcka pro výslovnost je "foam-a-lot" [hodně pění], v češtině není třeba) je jasná, mladá hvězda, zhruba 25 světelných let daleko od Země v souhvězdí Jižní ryby (Piscis Austrinus). Dřívější infračervená pozorování kolem blízké hvězdy identifikovala torus chladného...
Chcete navštívit planetu, která má 3,14 dne v roce? Pak si naplánujte výlet na K2-315b, planetu velikosti Země, která obíhá kolem chladné červené trpasličí hvězdy typu M přibližně jednou za 3,14 dne. Objev exoplanety, založený na veřejně dostupných datech z rozšířené mise K2 na lov...
K 51 Pegasi je to jen 50 světelných let. Poloha této hvězdy je vyznačena na snímku ze srpna 2025, pořízeném v noci, kdy byly nad kopulí observatoře Observatoire de Haute-Provence ve Francii vidět převážně jasnější hvězdy. Astronomové Michel Mayor a Didier Queloz oznámili v říjnu 1995 před třiceti...
Z tohoto motýla se mohou líhnout planety. Od hvězdy IRAS 04302+2247 se vějířovitě prostírá mlhovina, která může vypadat jako křídla motýla, zatímco svislý hnědý pruh uprostřed může vypadat jako jeho tělo a spolu naznačují aktivní systém s tvorbou planet. Snímek nedávno infračerveném...
Ta žlutá skvrna, co to je? Je to mladá planeta mimo naši Sluneční soustavu. Na snímku z Velmi velkého dalekohledu v Chile je překvapivě zachycena vzdálená scéna podobná zrodu naší Sluneční soustavy před přibližně 4,5 miliardami let. Přestože se nemůžeme podívat do minulosti a vidět přímo vznik...
Exoplaneta WASP-43b o velikosti Jupiteru obíhá kolem své mateřské hvězdy vzdálené pouhých 280 světelných roků od Země, je slapově vázaná a svou hvězdu oběhne jednou za 0,8 pozemského dne. Od malého chladného slunce ji tak dělí asi 2 miliony kilometrů (méně než 1/25 orbitální vzdálenosti...
Epsilon Tauri se nachází 146 světelných roků daleko. Epsilon Tau je hvězda typu K, červený obr chladnější než Slunce, ale s přibližně 13násobkem slunečního poloměru má téměř 100násobek sluneční svítivosti. Tato obří hvězda je známá pod vlastním jménem Ain, je členem otevřené hvězdokupy Hyády a spolu...
V oboru exoplanet se astronomové posunuli od pouhého objevování k jejich charakterizaci. Zajímavé jsou nejen parametry samotné planety a její oběžné dráhy, ale také, má-li planeta atmosféru a z čeho je složena. Petr Kabáth ze Stelárního oddělení ASU byl spoluautorem studie, která se zabývala...
Kde jinde by mohl existovat život? Jedna z velkých nevyřešených otázek lidstva, hledání planet, kde by mohl přežívat extrasolární život, se v roce 2019 posunula o krok kupředu díky objevu značného množství vodní páry v atmosféře vzdálené exoplanety K2-18b. Planeta a její mateřská hvězda K2-18 leží...
Je to konec světa, jak ho známe. Byla totiž pozorována Slunci podobná hvězda ZTF SLRN-2020 jak požírá jednu ze svých vlastních planet. I když mnoho planet nakonec po spirále zanikne vnořením do své centrální hvězdy, tak událost z roku 2020 s planetou podobnou Jupiteru byla poprvé vidět...
Fomalhaut je jasná hvězda ve vzdálenosti 25 světelných roků od planety Země v souhvězdí Jižní ryby (Piscis Austrinus). V 80. letech 20. století astronomové poprvé zaznamenali přebytečné infračervené záření od Fomalhautu. Vesmírné a pozemské dalekohledy od té doby identifikovaly jako zdroj...
Kdybyste mohli stát na exoplanetě LHS 475 b, co byste viděli? Nikdo pořádně neví, ale na obrázku je zajímavý odhad, od pozemské umělé inteligence (AI). Existenci exoplanety naznačovala data pořízená družicí Země TESS, ale potvrdila to a dále zkoumala až letos družice Slunce v blízkosti...
K 51 Pegasi je to pouhých 50 světelných roků. Poloha této hvězdy je vyznačena na snímku ze srpna, který byl pořízen za noci se závojem, kdy byly nad kopulí observatoře v Haute-Provence ve Francii vidět převážně jen jasnější hvězdy. Astronomové Michel Mayor a Didier Queloz oznámili před 26 lety v...
Kde jinde by mohl být život? Vyhledávání planet, kde by mohl být život mimo Sluneční soustavu, nedávno zase pokročilo objevem vzdálené exoplanety K2-18b s významným množstvím vodní páry a tak přispělo k hledání odpovědi na jednu z velkých otázek lidstva. Planeta a její mateřeká...
Tato malá planeta je ve skutečnosti digitální mozaikou 360 x 180 stupňů zachycenou vysoko v chilské poušti Atacama na Zemi. Ty zdánlivě velké kopule hostí dalekohledy o průměru 1 metr jižní observatoře SPECULOOS. Dalekohledy se jménem inspirovaným sladkými sušenkami SPECULOOS...
Co byste viděli, pokud byste stáli na povrchu nově objevené exoplanety velikosti Země TRAPPIST-1f? V současnosti to sice žádný pozemšťan neví, ale na této ilustraci je vidět odhad, jak by to mohlo vypadat a to na základě údajů Spitzerova kosmického dalekohledu, organizace NASA na...
Velmi studenou, 40 světelných let vzdálenou trpasličí hvězdu TRAPPIST-1 obíhá 7 planet. Astronomové v květnu 2016 oznámili objev tří planet v soustavě TRAPPIST-1, kterou objevil malý dalekohled TRAPPIST (Transiting Planets and Planetesimals Small Telescope). Jak bylo právě oznámeno, tak další...
Velmi studenou, 40 světelných let vzdálenou trpasličí hvězdu TRAPPIST-1 obíhá 7 planet. Astronomové v květnu 2016 oznámili objev tří planet v soustavě TRAPPIST-1, kterou objevil malý dalekohled TRAPPIST (Transiting Planets and Planetesimals Small Telescope). Jak bylo právě oznámeno, tak další...
Kolem ultrachladného trpaslíka TRAPPIST-1 obíhají ve vzdálenosti zhruba 40 světelných let tři nově nalezené světy. Jejich tranzity byly poprvé detekovány belgickým robotickým dalekohledem TRAPPIST (TRAnsiting Planets and Planetesimals Small Telescope) na observatoři ESO La Silla v...
Chcete si dopřát pohodovou mezihvězdnou dovolenou? Pak tedy zvažte návštěvu světa Kepler-16b v dvojhvězdné soustavě. Kepler-16b je první objevenou cirkumbinární planetou, která jednou za 229 dní obíhá kolem těsného páru chladných hvězd o nízké hmotnosti vzdálených od nás asi 200 světelných...
Celkový počet kandidátů a potvrzených vícenásobných planetárních soustav je na hodnotě 1705 světů na oběžných drahách kolem 685 vzdálených hvězd, jak zjistila exoplanety lovící družice Kepler. Dejte všechny tyto exoplanetární oběžné dráhy do stejného měřítka a sledujte jejich relativní pohyb...
Přinese dnešní úsvit další vzplanutí novy? Takové dilema může jednoho dne doléhat na lidi v budoucnosti, kteří budou žít na planetě, která obíhá kataklysmickou proměnnou dvojhvězdu. Ke kataklysmickým proměnným patří plyn, který padá z větší hvězdy do akrečního disku kolem hmotného, ale...
Planeta Kepler-186f je je první známou planetou o velikosti Země, která se nachází uvnitř obyvatelné zóny kolem jiné hvězdy než Slunce. Planeta byla objevena s pomocí dat z plodného pátrače po planetách, z družice Kepler a obíhá svoji mateřskou hvězdu, chladného, slabého trpaslíka třídy M...
Přestože je Kepler-78b jenom o něco větší než Země, neměla by existovat. Její velikost je neobyčejná v tom smyslu, že je co do velikosti nejvíce podobná Zemi. Její oběžná dráha ovšem mnohem více neobyčejná, neboť obíhá Slunci podobnou hvězdu 40 krát blíže, než planeta Merkur. V takové...
Jak běžné jsou planety velikosti Země? Podle extrapolací z nových údajů pořízených kosmickou observatoří Kepler jsou zcela běžné. Současné počítačové modely ukazují, že přinejmenším kolem jedné z deseti hvězd obíhá planeta velikosti Země, což z naší Mléčné dráhy činí domov deseti miliard...
Pokud byste zůstali dostatečně dlouho vzhůru, tak byste mohli uvidět zapadnout obě slunce. To by mohlo být běžné doporučení těm, kdo by se vznášeli v atmosféře planety Kepler 16b, kterou nedávno objevila družice Kepler. Video animace nahoře ukazuje jak by taková planetární soustava mohla...
Astronomové s využitím pracovité, po planetách pátrající družice Kepler objevili 1 235 kandidátů na planety kolem jiných sluncí od té doby, kdy Keplerovo hledání po planetách zemského typu v roce 2009 začalo. Aby je dokázala družice Kepler najít, tak sleduje pole bohaté na hvězdy, aby...
V souhvězdí Labutě ve vzdálenosti 2 000 světelných let obíhá kolem Slunci podobné hvězdy Kepler-11 šest těles. Tento nový objev na základě údajů kosmické observatoře NASA Kepler, která pátrá po planetách, činí ze systému Kepler-11 zatím nejbohatší známý planetární systém. V porovnání se...
Astronomové v posledních letech podrobili asi 20 světelných let vzdáleného červeného trpaslíka Gliese 581 v souhvězdí Vah pečlivému zkoumání. Pozemské dalekohledy zaznamenaly kolem tohoto studeného slunce známky více planet, z toho nejméně dvě v blízkosti obyvatelné zóny, tedy oblasti, kde by u...
Mladá hvězda Beta Pictoris vzdálená zhruba 50 světelných let se počátkem let 1980 stala jednou z nejdůležitějších hvězd na obloze. Družicová a pozemní teleskopická pozorování odhalila přítomnost okolního prachového disku s troskami a vnitřní čisté zóny asi o velikosti naší sluneční soustavy,...
Na vzdálené planetě HD 80606b mohou být léta nebezpečná. Hypotetické formy života, ať už se vznáší v atmosféře HD 080606b nebo se ukrývají na jednom z jejích (zatím hypotetických) měsíců, se mohou obávat letních teplot až 1500 Kelvinů, které nejen že stačí roztavit olovo, ale také nikl. ...
Mladá, asi 50 světelných let vzdálená hvězda Beta Pictoris se počátkem let 1980 stala jednou z nejdůležitějších hvězd na obloze. Družicová i pozemská teleskopická pozorování tehdy ukázala přítomnost prašného vnějšího okolního disku trosek a vnitřní čistší zóny velikosti zhruba naší sluneční...
Fomalhaut (pomůcka pro výslovnost v angličtině zní jako "foam-a-lot") je jasná mladá hvězda vzdálená jen krátkých 25 světelných let od Země v souhvězdí Jižní ryby (Piscis Austrinus). Na tomto ostrém kompozitním obrázku z Hubblova kosmického dalekohledu je do podrobností zobrazen prstenec...
Tato hvězda se nachází pouhých 500 světelných let daleko v souhvězdí Štíra (Scorpius) a je jen o něco méně hmotná a chladnější než Slunce. Je ale mnohem mladší, má jen několik miliónů let ve srovnání se Sluncem už ve středním věku 5 miliard let. Tento ostrý infračervený snímek ukazuje...
Hvězda katalogizovaná jako HD 189733 je zhruba 63 světelných let daleko. Její poloha je vyznačena na tomto hloubkovém, širokoúhlém snímku oblohy se středem na severní souhvězdí Labutě. Vzhledem k množství jasných hvězd, mlhovin a hvězdokup, které pozorovatelé v této oblasti dobře znají, se HD...
HD 189733b je planeta velikosti Jupiteru, o které je známo, že obíhá kolem hvězdy vzdálené asi 63 světelných let. I když tento vzdálený svět má zhruba velikost Jupiteru, tak jeho mnohem bližší oběžná dráha jej činí mnohem teplejší, než je plynový obr vládnoucí naší sluneční soustavě. Jeho...
Fomalhaut (anglická pomůcka pro výslovnost je "foam-a-lot" [hodně pění], v češtině není třeba) je jasná, mladá hvězda, zhruba 25 světelných let daleko od Země v souhvězdí Jižní ryby (Piscis Austrinus). Dřívější infračervená pozorování kolem blízké hvězdy identifikovala torus chladného...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje Mu Cephei, jednoho z největších a nejsvítivějších rudých veleobrů v naší Galaxii. Svou přezdívku „Granátová hvězda“ získala od Williama Herschela díky své hluboké, sytě červené barvě. Kdyby se Mu Cephei nacházela ve středu naší sluneční soustavy, její povrch by sahal až někam k oběžné dráze Saturnu. Hvězda je vizuálně zasazena do rozsáhlého komplexu emisních mlhovin IC 1396, jehož jemné vodíkové struktury tvoří na pozadí snímku lehce narůžovělý závoj.
