< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. září 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. září 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Na vzdálené exoplanetě byl objeven metan

Uznání ilustrace: Ahmad Jabakenji (ASU Lebanon, North Star Space Art); Data: NASA, ESA, CSA, JWST

Kde jinde by mohl existovat život? Jedna z velkých nevyřešených otázek lidstva, hledání planet, kde by mohl přežívat extrasolární život, se v roce 2019 posunula o krok kupředu díky objevu značného množství vodní páry v atmosféře vzdálené exoplanety K2-18b. Planeta a její mateřská hvězda K2-18 leží ve vzdálenosti asi 124 světelných roků v souhvězdí Lva (Leo). Tato exoplaneta je podstatně větší a hmotnější než naše Země, ale obíhá v obyvatelné zóně své domovské hvězdy. Ačkoliv je hvězda K2-18 červenější než naše Slunce, na obloze exoplanety K2-18b září podobným jasem jako Slunce na pozemské obloze. V roce 2019 byla v datech tří kosmických dalekohledů Hubble, Spitzer a Kepler, objevena atmosférická voda a to zaznamenáním absorpce barev vodní páry při pohybu planety před hvězdou. Další pozorování nyní v roce 2023 Kosmickým dalekohledem Jamese Webba v infračerveném světle odhalila důkazy o existenci dalších molekul indikujících život, včetně metanu. Ilustrace představuje exoplanetu K2-18b zcela vpravo, kolem ní obíhá měsíc (uprostřed) a obě tělesa spolu obíhají kolem červeného trpaslíka vlevo dole.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: 100th Anniversary of the Shapley - Curtis Great Debate
  2. Wikipedia: K2-18b
  3. Wikipedia: K2-18
  4. AliCDN.com: Foto: Kočička nebo lev :-)
  5. Wikipedia: Leo_(souhvězdí)
  6. APOD: 2019-07-10 4000 exoplanet
  7. NASA: Habitable Zones of Different Stars
  8. SpaceTelescope.org: Hubblecast 124 Light: Exoplanet K2-18b
  9. APOD: 2015-05-12 Dva světy, jedno Slunce
  10. HubbleSite.org: ABOUT THE HUBBLE SPACE TELESCOPE
  11. CalTech.edu: Fast Facts - The Spitzer Space Telescope
  12. NASA: Kepler and K2 - Spacecraft and Instrument
  13. UMontreal.ca: Water detected on an exoplanet located in its star’s habitable zone
  14. Planetary.org: Transit Photometry - A Method for Finding Earths
  15. arXiv.org: Carbon-bearing Molecules in a Possible Hycean Atmosphere
  16. NASA: James Webb Space Telescope
  17. NASA: Infrared Waves
  18. NASA: Methane Stinks? On Earth, Mars, and Beyond
  19. NASA: Webb Discovers Methane, Carbon Dioxide in Atmosphere of K2-18 b
  20. Wikipedia: Red_dwarf

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: Life, Methane, Exoplanet

38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »