Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. září 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. září 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Na vzdálené exoplanetě byl objeven metan

Uznání ilustrace: Ahmad Jabakenji (ASU Lebanon, North Star Space Art); Data: NASA, ESA, CSA, JWST

Kde jinde by mohl existovat život? Jedna z velkých nevyřešených otázek lidstva, hledání planet, kde by mohl přežívat extrasolární život, se v roce 2019 posunula o krok kupředu díky objevu značného množství vodní páry v atmosféře vzdálené exoplanety K2-18b. Planeta a její mateřská hvězda K2-18 leží ve vzdálenosti asi 124 světelných roků v souhvězdí Lva (Leo). Tato exoplaneta je podstatně větší a hmotnější než naše Země, ale obíhá v obyvatelné zóně své domovské hvězdy. Ačkoliv je hvězda K2-18 červenější než naše Slunce, na obloze exoplanety K2-18b září podobným jasem jako Slunce na pozemské obloze. V roce 2019 byla v datech tří kosmických dalekohledů Hubble, Spitzer a Kepler, objevena atmosférická voda a to zaznamenáním absorpce barev vodní páry při pohybu planety před hvězdou. Další pozorování nyní v roce 2023 Kosmickým dalekohledem Jamese Webba v infračerveném světle odhalila důkazy o existenci dalších molekul indikujících život, včetně metanu. Ilustrace představuje exoplanetu K2-18b zcela vpravo, kolem ní obíhá měsíc (uprostřed) a obě tělesa spolu obíhají kolem červeného trpaslíka vlevo dole.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: 100th Anniversary of the Shapley - Curtis Great Debate
  2. Wikipedia: K2-18b
  3. Wikipedia: K2-18
  4. AliCDN.com: Foto: Kočička nebo lev :-)
  5. Wikipedia: Leo_(souhvězdí)
  6. APOD: 2019-07-10 4000 exoplanet
  7. NASA: Habitable Zones of Different Stars
  8. SpaceTelescope.org: Hubblecast 124 Light: Exoplanet K2-18b
  9. APOD: 2015-05-12 Dva světy, jedno Slunce
  10. HubbleSite.org: ABOUT THE HUBBLE SPACE TELESCOPE
  11. CalTech.edu: Fast Facts - The Spitzer Space Telescope
  12. NASA: Kepler and K2 - Spacecraft and Instrument
  13. UMontreal.ca: Water detected on an exoplanet located in its star’s habitable zone
  14. Planetary.org: Transit Photometry - A Method for Finding Earths
  15. arXiv.org: Carbon-bearing Molecules in a Possible Hycean Atmosphere
  16. NASA: James Webb Space Telescope
  17. NASA: Infrared Waves
  18. NASA: Methane Stinks? On Earth, Mars, and Beyond
  19. NASA: Webb Discovers Methane, Carbon Dioxide in Atmosphere of K2-18 b
  20. Wikipedia: Red_dwarf

Štítky: Life, Methane, Exoplanet


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »