Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. září 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. září 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Na vzdálené exoplanetě byl objeven metan

Uznání ilustrace: Ahmad Jabakenji (ASU Lebanon, North Star Space Art); Data: NASA, ESA, CSA, JWST

Kde jinde by mohl existovat život? Jedna z velkých nevyřešených otázek lidstva, hledání planet, kde by mohl přežívat extrasolární život, se v roce 2019 posunula o krok kupředu díky objevu značného množství vodní páry v atmosféře vzdálené exoplanety K2-18b. Planeta a její mateřská hvězda K2-18 leží ve vzdálenosti asi 124 světelných roků v souhvězdí Lva (Leo). Tato exoplaneta je podstatně větší a hmotnější než naše Země, ale obíhá v obyvatelné zóně své domovské hvězdy. Ačkoliv je hvězda K2-18 červenější než naše Slunce, na obloze exoplanety K2-18b září podobným jasem jako Slunce na pozemské obloze. V roce 2019 byla v datech tří kosmických dalekohledů Hubble, Spitzer a Kepler, objevena atmosférická voda a to zaznamenáním absorpce barev vodní páry při pohybu planety před hvězdou. Další pozorování nyní v roce 2023 Kosmickým dalekohledem Jamese Webba v infračerveném světle odhalila důkazy o existenci dalších molekul indikujících život, včetně metanu. Ilustrace představuje exoplanetu K2-18b zcela vpravo, kolem ní obíhá měsíc (uprostřed) a obě tělesa spolu obíhají kolem červeného trpaslíka vlevo dole.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: 100th Anniversary of the Shapley - Curtis Great Debate
  2. Wikipedia: K2-18b
  3. Wikipedia: K2-18
  4. AliCDN.com: Foto: Kočička nebo lev :-)
  5. Wikipedia: Leo_(souhvězdí)
  6. APOD: 2019-07-10 4000 exoplanet
  7. NASA: Habitable Zones of Different Stars
  8. SpaceTelescope.org: Hubblecast 124 Light: Exoplanet K2-18b
  9. APOD: 2015-05-12 Dva světy, jedno Slunce
  10. HubbleSite.org: ABOUT THE HUBBLE SPACE TELESCOPE
  11. CalTech.edu: Fast Facts - The Spitzer Space Telescope
  12. NASA: Kepler and K2 - Spacecraft and Instrument
  13. UMontreal.ca: Water detected on an exoplanet located in its star’s habitable zone
  14. Planetary.org: Transit Photometry - A Method for Finding Earths
  15. arXiv.org: Carbon-bearing Molecules in a Possible Hycean Atmosphere
  16. NASA: James Webb Space Telescope
  17. NASA: Infrared Waves
  18. NASA: Methane Stinks? On Earth, Mars, and Beyond
  19. NASA: Webb Discovers Methane, Carbon Dioxide in Atmosphere of K2-18 b
  20. Wikipedia: Red_dwarf

Štítky: Life, Methane, Exoplanet


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »