Kde jinde by mohl existovat život? Jedna z velkých nevyřešených otázek lidstva, hledání planet, kde by mohl přežívat extrasolární život, se v roce 2019 posunula o krok kupředu díky objevu značného množství vodní páry v atmosféře vzdálené exoplanety K2-18b. Planeta a její mateřská hvězda K2-18 leží...
Jak se lidstvo poprvé dozví o mimozemském životě? Jednou možností je najít ho pod ledovým povrchem Saturnova měsíce Enceladus. Důvodem, proč si myslet, že tam může život existovat, jsou ty dlouhé útvary přezdívané tygří pruhy, o kterých je známo, že z vnitřku měsíce do vesmíru vyvrhují led. Tyto...
Dýchají podzemní oceány tygřími pruhy na Saturnovu měsíci Enceladu? Dlouhé útvary zvané tygří pruhy jsou známé tím, že z útrob tohoto ledového měsíce vyvrhují do vesmíru led, vytvářejí mračno jemných ledových částic nad jeho jižním pólem a utvářejí Saturnův záhadný prstenec E. ...
Jak vypadá největší měsíc ve Sluneční soustavě? Jupiterův měsíc Ganymed, který je dokonce větší, než Merkur a Pluto, má ledový povrch posetý jasnými mladými krátery, které překrývají starší, tmavší terén více pokrytý krátery a protkaný rýhami a hřebeny. Ten velký kruhový útvar vpravo...
Má Enceladus podzemní oceány, které by mohly podporovat život? Kosmická sonda Cassini na oběžné dráze kolem Saturnu tam v roce 2005 objevila výtrysky vodní páry a ledu. Původ vody ve výtryscích byl ovšem tehdy neznámý. Od tohoto objevu narůstaly důkazy, že Enceladus má hluboké podzemní...
Vodík, který je vašem těle v každé molekule vody, pochází z velkého třesku. Ve vesmíru nejsou žádné další patrné zdroje vodíku. Uhlík ve vašem těle vznikl slučování jader uvnitř hvězd, stejně jako kyslík. Většina železa ve vašem těle vznikla dávno a daleko při výbuchu hvězd...
Tato planeta je jen 16 světelných let daleko, mohl by být na ní život? Nedávno objevená exoplaneta Gliese 832c byla objevena na blízké orbitě kolem hvězdy, která je méně jasná než Slunce. Zajímavou shodou ovšem je, že Gliese 832c od své mateřské hvězdy příjmá v průměru stejné množství...
Je Země jediným pouhým světem, na kterém je možný život? Slunci podobné hvězdy mimo naši Sluneční soustavu jsou sledovány pro malé poklesy světla, které znamenají zákryty planetami, což umožňuje nalézt planety, na kterých by mohl být možný život. Tak bylo nalezeno mnoho donedávna neznámých...
Všechno živoucí na planetě Zemi je definováno svojí vlastní molekulou, jaká je ta vaše? Tato molekula se nazývá DNA, roztažená měří asi dva metry, ale je stočená do každé buňky vašeho těla. Všechny ty kopie DNA, které vás tvoří, byly zkopírovány z jediné buňky a vaše tělo neustále dělá nové...
Jakou část Jupiterova měsíce Europa je tvořena vodou? Velká. Na základě údajů ze sondy Galileo, která Jupiterův systém zkoumala v letech 1995 až 2003, Europa obsahuje pod vrstvou povrchového ledu hluboký, globální oceán kapalné vody. Podpovrchový oceán by včetně ledové vrstvy mohl dosahovat...
Ze všech nalezených se tato exoplaneta zatím nejvíc podobá Zemi. Nedávno objevená planeta Kepler 22b se proto okamžitě stala tím nejlepším místem pro hledání života mimo naši Sluneční soustavu. Hostitelská hvězda planety Kepler 22 je o něco menší a chladnější než Slunce a nachází se 600...
Mohl být kdysi život na Marsu? Dnes by ani žádné zvíře ani žádná rostlina ze Země nemohla na Marsu dlouho přežít, jelikož přinejmenším jedna z klíčových složek, tekoucí voda na rezavém povrchu rudé planety v podstatě chybí. I když údaje z marťanských vozítek naznačují, že Mars mohl...
Proč je na Marsu metan? Nikdo si není jistý. Důležité potvrzení existence metanu v atmosféře Marsu z minulého týdne podpořilo předchozí kontroverzní tvrzení učiněná již v roce 2003. K potvrzení došlo spektroskopicky s využitím velkých pozemských dalekohledů nalezením přesných barev...
Vzhled našeho Měsíce se mění každou noc. Tato sekvence snímků ukazuje, jak náš Měsíc vypadá v průběhu lunace, tedy úplného lunárního cyklu. Jak Měsíc obíhá Zemi, tak se Sluncem osvětlená polovina nejprve stává čím dál více viditelná a pak zase její viditelnost klesá. Měsíc vždycky k...
Je na Marsu život? Ačkoliv jednoznačný důkaz domorodého života na Marsu se doposud nenašel, tak ještě spekulativnější otázka, zda by mohly některé formy života na Marsu přežít, dostala nový impuls. Dva planetární vědci nedávno spekulovali, že extremofilní mikrobi založení na...
Co způsobilo jámy, brázdy a propadliny na jinak hladkém marťanském terénu? Jednou hypotézou je voda. Nedostatek kráterů na tomto místě ve středních šířkách ukazuje, že je terén podle geologických měřítek docela mladý, snad jenom 100000 let. Tehdy byl terén nasycen vodním ledem, ale led se brzy...
Proč mění jupiterův měsíc Kalisto ve své blízkosti magnetické pole Jupitera? Samotný Kalisto nemá silné magnetické pole. Jedna z možných odpovědí je, že Kalisto hostí podpovrchové oceány elektricky vodivé slané vody. Tato hypotéza byla nedávno podpořena novou analýzou jak Kalisto tvoří a...
Kde jinde by mohl existovat život? Jedna z velkých nevyřešených otázek lidstva, hledání planet, kde by mohl přežívat extrasolární život, se v roce 2019 posunula o krok kupředu díky objevu značného množství vodní páry v atmosféře vzdálené exoplanety K2-18b. Planeta a její mateřská hvězda K2-18 leží...
Jak se lidstvo poprvé dozví o mimozemském životě? Jednou možností je najít ho pod ledovým povrchem Saturnova měsíce Enceladus. Důvodem, proč si myslet, že tam může život existovat, jsou ty dlouhé útvary přezdívané tygří pruhy, o kterých je známo, že z vnitřku měsíce do vesmíru vyvrhují led. Tyto...
Dýchají podzemní oceány tygřími pruhy na Saturnovu měsíci Enceladu? Dlouhé útvary zvané tygří pruhy jsou známé tím, že z útrob tohoto ledového měsíce vyvrhují do vesmíru led, vytvářejí mračno jemných ledových částic nad jeho jižním pólem a utvářejí Saturnův záhadný prstenec E. ...
Jak vypadá největší měsíc ve Sluneční soustavě? Jupiterův měsíc Ganymed, který je dokonce větší, než Merkur a Pluto, má ledový povrch posetý jasnými mladými krátery, které překrývají starší, tmavší terén více pokrytý krátery a protkaný rýhami a hřebeny. Ten velký kruhový útvar vpravo...
Má Enceladus podzemní oceány, které by mohly podporovat život? Kosmická sonda Cassini na oběžné dráze kolem Saturnu tam v roce 2005 objevila výtrysky vodní páry a ledu. Původ vody ve výtryscích byl ovšem tehdy neznámý. Od tohoto objevu narůstaly důkazy, že Enceladus má hluboké podzemní...
Vodík, který je vašem těle v každé molekule vody, pochází z velkého třesku. Ve vesmíru nejsou žádné další patrné zdroje vodíku. Uhlík ve vašem těle vznikl slučování jader uvnitř hvězd, stejně jako kyslík. Většina železa ve vašem těle vznikla dávno a daleko při výbuchu hvězd...
Tato planeta je jen 16 světelných let daleko, mohl by být na ní život? Nedávno objevená exoplaneta Gliese 832c byla objevena na blízké orbitě kolem hvězdy, která je méně jasná než Slunce. Zajímavou shodou ovšem je, že Gliese 832c od své mateřské hvězdy příjmá v průměru stejné množství...
Je Země jediným pouhým světem, na kterém je možný život? Slunci podobné hvězdy mimo naši Sluneční soustavu jsou sledovány pro malé poklesy světla, které znamenají zákryty planetami, což umožňuje nalézt planety, na kterých by mohl být možný život. Tak bylo nalezeno mnoho donedávna neznámých...
Všechno živoucí na planetě Zemi je definováno svojí vlastní molekulou, jaká je ta vaše? Tato molekula se nazývá DNA, roztažená měří asi dva metry, ale je stočená do každé buňky vašeho těla. Všechny ty kopie DNA, které vás tvoří, byly zkopírovány z jediné buňky a vaše tělo neustále dělá nové...
Jakou část Jupiterova měsíce Europa je tvořena vodou? Velká. Na základě údajů ze sondy Galileo, která Jupiterův systém zkoumala v letech 1995 až 2003, Europa obsahuje pod vrstvou povrchového ledu hluboký, globální oceán kapalné vody. Podpovrchový oceán by včetně ledové vrstvy mohl dosahovat...
Ze všech nalezených se tato exoplaneta zatím nejvíc podobá Zemi. Nedávno objevená planeta Kepler 22b se proto okamžitě stala tím nejlepším místem pro hledání života mimo naši Sluneční soustavu. Hostitelská hvězda planety Kepler 22 je o něco menší a chladnější než Slunce a nachází se 600...
Mohl být kdysi život na Marsu? Dnes by ani žádné zvíře ani žádná rostlina ze Země nemohla na Marsu dlouho přežít, jelikož přinejmenším jedna z klíčových složek, tekoucí voda na rezavém povrchu rudé planety v podstatě chybí. I když údaje z marťanských vozítek naznačují, že Mars mohl...
Proč je na Marsu metan? Nikdo si není jistý. Důležité potvrzení existence metanu v atmosféře Marsu z minulého týdne podpořilo předchozí kontroverzní tvrzení učiněná již v roce 2003. K potvrzení došlo spektroskopicky s využitím velkých pozemských dalekohledů nalezením přesných barev...
Vzhled našeho Měsíce se mění každou noc. Tato sekvence snímků ukazuje, jak náš Měsíc vypadá v průběhu lunace, tedy úplného lunárního cyklu. Jak Měsíc obíhá Zemi, tak se Sluncem osvětlená polovina nejprve stává čím dál více viditelná a pak zase její viditelnost klesá. Měsíc vždycky k...
Je na Marsu život? Ačkoliv jednoznačný důkaz domorodého života na Marsu se doposud nenašel, tak ještě spekulativnější otázka, zda by mohly některé formy života na Marsu přežít, dostala nový impuls. Dva planetární vědci nedávno spekulovali, že extremofilní mikrobi založení na...
Co způsobilo jámy, brázdy a propadliny na jinak hladkém marťanském terénu? Jednou hypotézou je voda. Nedostatek kráterů na tomto místě ve středních šířkách ukazuje, že je terén podle geologických měřítek docela mladý, snad jenom 100000 let. Tehdy byl terén nasycen vodním ledem, ale led se brzy...
Proč mění jupiterův měsíc Kalisto ve své blízkosti magnetické pole Jupitera? Samotný Kalisto nemá silné magnetické pole. Jedna z možných odpovědí je, že Kalisto hostí podpovrchové oceány elektricky vodivé slané vody. Tato hypotéza byla nedávno podpořena novou analýzou jak Kalisto tvoří a...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
