Mladý marťanský terén

Uznání: MOC, MGS, USGS, NASA

Co způsobilo jámy, brázdy a propadliny na jinak hladkém marťanském terénu? Jednou hypotézou je voda. Nedostatek kráterů na tomto místě ve středních šířkách ukazuje, že je terén podle geologických měřítek docela mladý, snad jenom 100000 let. Tehdy byl terén nasycen vodním ledem, ale led se brzy vypařil do řídkého marťanského vzduchu. Zbytkem mohl být křehký písečný škraloup, který lze větrem rozbít do jam a brázd. Mezi důsledky této hypotézy patří, že i marťanský rovník prochází epochami relativního sucha a mokra a že budoucí vesmírní cestovatelé možná budou moci najít vodu (led) v celkem mírném klimatu poblíž marťanského rovníku. Na snímku nahoře je mladý rozbrázděný terén, který také vykazuje tok z kopce dolů.