Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. květen 2007

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. květen 2007

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

HD 189733b: Horký Jupiter

Uznání: Heather Knutson (Harvard-Smithsonian CfA) et al., NASA, JPL-Caltech

HD 189733b je planeta velikosti Jupiteru, o které je známo, že obíhá kolem hvězdy vzdálené asi 63 světelných let. I když tento vzdálený svět má zhruba velikost Jupiteru, tak jeho mnohem bližší oběžná dráha jej činí mnohem teplejší, než je plynový obr vládnoucí naší sluneční soustavě. Jeho rotace je, podobně jako u jiných detekovaných horkých Jupiterů, slapově vázaná a jedna strana je tedy vždy obrácená ke své mateřské hvězdě při oběhu jednou za 2,2 dnů. S pomocí infračervených údajů ze Spitzerova kosmického dalekohledu byly zmapovány teplotní variace, takže vznikla vůbec první taková mapa pro planetu mimo naši sluneční soustavu. Je vidět, že nejteplejší místo na planetě (jasnější barvy = vyšší teploty) není v bodu, který přímo míří na mateřskou hvězdu, tedy na délce 0,0. Místo toho je asi 30° východněji (vpravo), což je důkazem divokých větrů kolem planety, které ovlivňují teplotu. Na mapě v šířce planety se měření teploty mění od 930 do 650 °C (1700 až 1200 F).

Štítky: Mapa, Infračervený, Exoplanet, HD 189733b


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »