Zapomeňte na rentgen, představte si, co byste mohli vidět pomocí gama záření! Tato mapa celé oblohy ukazuje, jak vypadá vesmír pro Kosmický gama dalekohled Fermi. Fermi vidí světlo s energiemi asi miliardkrát vyššími, než dokáže lidské oko, a mapa kombinuje 12 let pozorování. Barvy znázorňují...
Co kdybyste viděli až na okraj pozorovatelného vesmíru? Viděli byste galaxie, galaxie, galaxie a pak ještě kvasary, což jsou zase jasná centra vzdálených galaxií. Pro rozšíření znalostí o těch nejrozsáhlejších měřítkách, která může lidstvo spatřit, byla sestavena mapa galaxií a kvazarů nalezených ...
Může to být nejlepší globální mapa Marsu vytvořená pomocí dalekohledu na Zemi. Obrazová data pořídil tým pozorovatelů v průběhu šesti nocí na horské observatoři Pic du Midi mezi 8. říjnem a 1. listopadem, kdy se čtvrtá kamenná planeta od Slunce ještě příliš nevzdálila od své opozice a svého...
Kde jsou plynová mračna v Mléčné dráze a kam plují? Nedávno byla dokončena a zveřejněna nová mapa oblohy výskytu nejrozšířenějšího plynu vodíku ve vesmíru s vysokým rozlišením a spolu s podkladovými daty může pomoci zodpovědět tuto otázku. Nahoře je vidět mapa celé oblohy v emisi...
Odkud vítr vane? To můžete říci podle této mapy a ještě mnohem více, ať se jedná o kterékoliv místo na Zemi. Dynamická mapa zobrazuje předpovědi ze superpočítače na základě mnoha zdrojů globálních družicových dat, které se aktualizují každé tři hodiny. Jasné víry obvykle...
Chtěli byste vidět úplné zatmění Slunce? Pokud ano, máte přátele nebo příbuzné poblíž dráhy zatmění v příštím létě? Pokud opět ano, tak si můžete dnes za rok domluvit návštěvu. Tento den příští rok protne souvislé Spojené Státy dráha úplného zatmění Slunce. Celá Severní Amerika a...
HD 189733b je planeta velikosti Jupiteru, o které je známo, že obíhá kolem hvězdy vzdálené asi 63 světelných let. I když tento vzdálený svět má zhruba velikost Jupiteru, tak jeho mnohem bližší oběžná dráha jej činí mnohem teplejší, než je plynový obr vládnoucí naší sluneční soustavě. Jeho...
Toto je celý Mars od pólu k pólu, od východu k západu. The Snímek nahoře byl zkonstruován digitálně z více jak 200 miliónů laserových altimeterických měření sondou Mars Global Surveyor jenž obíhá Mars. Obrázek z Marsu odstraňuje jeho mraky a prach a vykresluje celý povrch viditelný najednou v...
Kontrastní barvy označují různou výšku na této nové topografické mapě Marsu s vysokým rozlišením. Právě uvolněná data byla nasnímána v letech 1998 a 1999 laserovým výškoměrem (MOLA) na palubě sondy Mars Global Surveyor. Marťanská topografie se nachází v rozpětí přes 19mil mezi nejvyššími...
Zapomeňte na rentgen, představte si, co byste mohli vidět pomocí gama záření! Tato mapa celé oblohy ukazuje, jak vypadá vesmír pro Kosmický gama dalekohled Fermi. Fermi vidí světlo s energiemi asi miliardkrát vyššími, než dokáže lidské oko, a mapa kombinuje 12 let pozorování. Barvy znázorňují...
Co kdybyste viděli až na okraj pozorovatelného vesmíru? Viděli byste galaxie, galaxie, galaxie a pak ještě kvasary, což jsou zase jasná centra vzdálených galaxií. Pro rozšíření znalostí o těch nejrozsáhlejších měřítkách, která může lidstvo spatřit, byla sestavena mapa galaxií a kvazarů nalezených ...
Může to být nejlepší globální mapa Marsu vytvořená pomocí dalekohledu na Zemi. Obrazová data pořídil tým pozorovatelů v průběhu šesti nocí na horské observatoři Pic du Midi mezi 8. říjnem a 1. listopadem, kdy se čtvrtá kamenná planeta od Slunce ještě příliš nevzdálila od své opozice a svého...
Kde jsou plynová mračna v Mléčné dráze a kam plují? Nedávno byla dokončena a zveřejněna nová mapa oblohy výskytu nejrozšířenějšího plynu vodíku ve vesmíru s vysokým rozlišením a spolu s podkladovými daty může pomoci zodpovědět tuto otázku. Nahoře je vidět mapa celé oblohy v emisi...
Odkud vítr vane? To můžete říci podle této mapy a ještě mnohem více, ať se jedná o kterékoliv místo na Zemi. Dynamická mapa zobrazuje předpovědi ze superpočítače na základě mnoha zdrojů globálních družicových dat, které se aktualizují každé tři hodiny. Jasné víry obvykle...
Chtěli byste vidět úplné zatmění Slunce? Pokud ano, máte přátele nebo příbuzné poblíž dráhy zatmění v příštím létě? Pokud opět ano, tak si můžete dnes za rok domluvit návštěvu. Tento den příští rok protne souvislé Spojené Státy dráha úplného zatmění Slunce. Celá Severní Amerika a...
HD 189733b je planeta velikosti Jupiteru, o které je známo, že obíhá kolem hvězdy vzdálené asi 63 světelných let. I když tento vzdálený svět má zhruba velikost Jupiteru, tak jeho mnohem bližší oběžná dráha jej činí mnohem teplejší, než je plynový obr vládnoucí naší sluneční soustavě. Jeho...
Toto je celý Mars od pólu k pólu, od východu k západu. The Snímek nahoře byl zkonstruován digitálně z více jak 200 miliónů laserových altimeterických měření sondou Mars Global Surveyor jenž obíhá Mars. Obrázek z Marsu odstraňuje jeho mraky a prach a vykresluje celý povrch viditelný najednou v...
Kontrastní barvy označují různou výšku na této nové topografické mapě Marsu s vysokým rozlišením. Právě uvolněná data byla nasnímána v letech 1998 a 1999 laserovým výškoměrem (MOLA) na palubě sondy Mars Global Surveyor. Marťanská topografie se nachází v rozpětí přes 19mil mezi nejvyššími...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
