Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  10. říjen 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 10. říjen 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

50 světelných roků k 51 Pegasi

Uznání a copyright: José Rodrigues

K 51 Pegasi je to jen 50 světelných let. Poloha této hvězdy je vyznačena na snímku ze srpna 2025, pořízeném v noci, kdy byly nad kopulí observatoře Observatoire de Haute-Provence ve Francii vidět převážně jasnější hvězdy. Astronomové Michel Mayor a Didier Queloz oznámili v říjnu 1995 před třiceti lety dalekosáhlý objev učiněný právě na této observatoři. Pomocí přesného spektrografu objevili planetu obíhající kolem hvězdy 51 Peg, první známou exoplanetu obíhající kolem hvězdy podobné Slunci. Mayor a Queloz použili spektrograf k měření změn radiální rychlosti hvězdy, pravidelného komíhání způsobeného gravitační přítažlivostí obíhající planety. U planety označené jako 51 Pegasi b byla určena hmotnost nejméně polovina hmotnosti Jupiteru a oběžná doba 4,2 dne. Díky tomu je exoplaneta mnohem blíže své mateřské hvězdě, než je Merkur ke Slunci. Jejich objev byl rychle potvrzen a Mayor a Queloz nakonec v roce 2019 získali Nobelovu cenu za fyziku. V roce 2015 byla 51 Pegasi b oficiálně pojmenována Dimidium, latinsky polovina, a nyní je uznávaná jako prototyp třídy exoplanet s oblibou označovaných jako horké Jupitery. Od jejího objevu před 30 lety bylo nalezeno více než 6 000 exoplanet.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: EXOPLANET CATALOG: 51 Pegasi b
  2. Harvard.edu: A Jupiter-mass companion to a solar-type star
  3. APOD: 1995-12-01 51 Pegasi: A New Planet Discovered
  4. Planetary.org: Color-Shifting Stars: The Radial-Velocity Method
  5. NASA: EXOPLANET CATALOG: 51 Pegasi b
  6. NobelPrize.org: The Nobel Prize in Physics 2019
  7. EarthSky.org: Today in science: 1st planet orbiting a sunlike star
  8. arXiv.org: Origins of Hot Jupiters
  9. NASA: NASA’s Tally of Planets Outside Our Solar System Reaches 6,000

Štítky: Exoplanet, 51 peg b, Dimidium


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »