Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  09. říjen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 09. říjen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

50 světelných roků k 51 Pegasi

Uznání a copyright: Josselin Desmars

K 51 Pegasi je to pouhých 50 světelných roků. Poloha této hvězdy je vyznačena na snímku ze srpna, který byl pořízen za noci se závojem, kdy byly nad kopulí observatoře v Haute-Provence ve Francii vidět převážně jen jasnější hvězdy. Astronomové Michel Mayor a Didier Queloz oznámili před 26 lety v říjnu 1995 zásadní objev učiněný na této observatoři. Pomocí přesného spektrografu totiž objevili planetu obíhající kolem hvězdy 51 Peg, první známou exoplanetu u hvězdy podobné Slunci. Mayor a Queloz použili spektrograf k měření změn radiální rychlosti hvězdy, pravidelného komíhání způsobeného gravitační přitažlivostí obíhající planety. Planeta byla označena jako 51 Pegasi b a zjistilo se, že má hmotnost přinejmenším poloviny hmotnosti Jupiteru a oběžnou dobu 4,2 dne, takže je ke své mateřské hvězdě mnohem blíže, než Merkur ke Slunci. Jejich objev byl rychle potvrzen a Mayor a Queloz nakonec v roce 2019 získali Nobelovu cenu za fyziku. Exoplaneta 51 Pegasi b byla v roce 2015 formálně pojmenována Dimidium, latinsky polovina a nyní představuje prototyp třídy exoplanet označovaných jako horké Jupitery. Od jejího objevu už bylo nalezeno více než 4000 exoplanet.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: EXOPLANET CATALOG: 51 Pegasi b
  2. Harvard.edu: A Jupiter-mass companion to a solar-type star
  3. APOD: 1995-12-01 51 Pegasi: A New Planet Discovered
  4. Planetary.org: Color-Shifting Stars: The Radial-Velocity Method
  5. NASA: EXOPLANET CATALOG: 51 Pegasi b
  6. NobelPrize.org: The Nobel Prize in Physics 2019
  7. EarthSky.org: Today in science: 1st planet orbiting a sunlike star
  8. arXiv.org: Origins of Hot Jupiters
  9. NASA: How many exoplanets are there?

Štítky: 51 peg b, Exoplanet, Dimidium


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »