Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  09. říjen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 09. říjen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

50 světelných roků k 51 Pegasi

Uznání a copyright: Josselin Desmars

K 51 Pegasi je to pouhých 50 světelných roků. Poloha této hvězdy je vyznačena na snímku ze srpna, který byl pořízen za noci se závojem, kdy byly nad kopulí observatoře v Haute-Provence ve Francii vidět převážně jen jasnější hvězdy. Astronomové Michel Mayor a Didier Queloz oznámili před 26 lety v říjnu 1995 zásadní objev učiněný na této observatoři. Pomocí přesného spektrografu totiž objevili planetu obíhající kolem hvězdy 51 Peg, první známou exoplanetu u hvězdy podobné Slunci. Mayor a Queloz použili spektrograf k měření změn radiální rychlosti hvězdy, pravidelného komíhání způsobeného gravitační přitažlivostí obíhající planety. Planeta byla označena jako 51 Pegasi b a zjistilo se, že má hmotnost přinejmenším poloviny hmotnosti Jupiteru a oběžnou dobu 4,2 dne, takže je ke své mateřské hvězdě mnohem blíže, než Merkur ke Slunci. Jejich objev byl rychle potvrzen a Mayor a Queloz nakonec v roce 2019 získali Nobelovu cenu za fyziku. Exoplaneta 51 Pegasi b byla v roce 2015 formálně pojmenována Dimidium, latinsky polovina a nyní představuje prototyp třídy exoplanet označovaných jako horké Jupitery. Od jejího objevu už bylo nalezeno více než 4000 exoplanet.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: EXOPLANET CATALOG: 51 Pegasi b
  2. Harvard.edu: A Jupiter-mass companion to a solar-type star
  3. APOD: 1995-12-01 51 Pegasi: A New Planet Discovered
  4. Planetary.org: Color-Shifting Stars: The Radial-Velocity Method
  5. NASA: EXOPLANET CATALOG: 51 Pegasi b
  6. NobelPrize.org: The Nobel Prize in Physics 2019
  7. EarthSky.org: Today in science: 1st planet orbiting a sunlike star
  8. arXiv.org: Origins of Hot Jupiters
  9. NASA: How many exoplanets are there?

Štítky: 51 peg b, Exoplanet, Dimidium


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »