Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  25. leden 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 25. leden 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

LDN 1622: Mlhovina Bubák

Uznání a copyright: Joshua Carter

Někomu se zdá, že ten tmavý tvar připomíná Bubáka. Z vědeckého hlediska se jedná o Lyndsovu temnou mlhovinu (LDN) 1622 na slabém pozadí zářícího vodíku, který je vidět pouze na dlouhých teleskopických expozicích této oblasti. Naproti tomu vpravo těsně nad středem je na snímku daleko lépe vidět jasnější reflexní mlhovina vdB 62. LDN 1622 leží na obloze poblíž roviny naší Galaxie Mléčné dráhy blízko Barnardově smyčky, velkého oblaku obklopujícího bohatý komplex emisních mlhovin v pásu a meči Orionu. Předpokládá se, že neprůhledný prach v LDN 1622 s dozadu obrácenými obrysy leží v podobné vzdálenosti, snad ve vzdálenosti 1500 světelných roků. V této vzdálenosti by 2 stupně široké zorné pole pokrývalo asi 60 světelných roků. Uvnitř tohoto temného prostoru se skrývají mladé hvězdy, které však na infračervených snímcích odhalil Spitzerův kosmický dalekohled.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Bogeyman
  2. NASA: LDN - Lynds Catalog of Dark Nebulae
  3. Instagram.com: jc.astrophotos: Boogeyman Nebula
  4. Wikipedia: VdB_62
  5. APOD: 2010-10-23 Orion: Od hlavy k patě
  6. Wikipedia: Barnard's_Loop
  7. APOD: 2017-04-06 Tmavá mlhovina LDN 1622 a Barnardova smyčka
  8. APOD: 2007-01-25 Kolébka v Orionu
  9. NRAO.edu: Orion -- Stars in the Optical
  10. APOD: 2020-11-22 Tmavé molekulární mračno Barnard 68
  11. NASA: What Is a Light-Year?
  12. 1728.org: Angular Size Calculator
  13. Newsweek.com: Foto: Kočky v úkrytu :-)
  14. Harvard.edu: Outflows and Young Stars in Orion's Large Cometary Clouds L1622 and L1634
  15. NASA: Infrared Waves
  16. ResearchGate.net: The L1622 cloud as seen by Spitzer (3.6 µm blue, 8 µm green, and 24 µm red).
  17. NASA: Spitzer Space Telescope - Mission Overview

Štítky: Mlhovina Bubák, Ldn 1622, Absorpční mlhovina


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »