Malá tmavá mlhovina vypadá blízko středu tohoto detailního teleskopického záběru osamoceně. Klínovitý kosmický obláček však leží v poměrně přeplněné oblasti vesmíru. Tato oblast je známá jako M16 nebo Orlí mlhovina je asi 7 000 světelných let daleko, plná zářícího plynu a vnořené hvězdokupy mladých...
Co je to za podivnou hnědou stuhu na obloze? Při pozorování hvězdokupy NGC 4372 si pozorovatelé často všímají neobvyklého tmavého pruhu v její blízkosti, který se táhne v délce asi tří stupňů. Tento pruh je ve skutečnosti dlouhý molekulární oblak, který se stal známým jako mlhovina Temná věcička...
Tato Manta pluje mořem vesmíru. Temná mlhovina, oficiálně katalogizovaná jako SH2-63 a LBN 86, se skládá z plynu a prachu, který se shodou okolností jeví ve tvaru běžné oceánské ryby. Mlhovina z mezihvězdného prachu se jeví jako světle hnědá, protože cloní a zčervenává viditelné světlo vyzařované...
Někomu se zdá, že ten tmavý tvar připomíná Bubáka. Z vědeckého hlediska se jedná o Lyndsovu temnou mlhovinu (LDN) 1622 na slabém pozadí zářícího vodíku, který je vidět pouze na dlouhých teleskopických expozicích této oblasti. Naproti tomu vpravo těsně nad středem je na snímku daleko lépe vidět...
Kam zmizely všechny hvězdy? To, co se kdysi považovalo za díru v obloze astronomové nyní znají jako molekulární mrak. Vysoká koncentrace prachu a plynu zde absorbuje prakticky všechno viditelné světlo emitované hvězdami pozadí. Temné okolí činí vnitřek molekulárních mračen jedním z nejchladnějších...
Slavná mlhovina Koňská hlava v Orionu není osamocená. Hloubková expozice ukáže těsně pod středem dobře známé tmavé vykousnutí, které je součástí rozsáhlého komplexu absorbujícího prachu a zářícího plynu. Rakouský astronom amatér pomocí svého domácího dalekohledu nasbíral celkem 7,5 hodin...
Kam se poděly všechny hvězdy? To, co se kdysi považovalo za díru do nebe, astronomové nyní znají jako temné molekulární mračno. Při vysoké koncentraci prachu a plynu se prakticky veškeré světlo emitované hvězdami v pozadí absorbuje. Tmavé okolí vnitřku molekulárních mračen jim ...
Toto majestátní mračno mezihvězdného prachu opracované hvězdnými větry a zářením náhodou dostalo rozpoznatelný tvar. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava, je asi 1500 světelných let daleko a je součástí rozsáhlého komplexu mračen v Orionu. Toto temné mračno na "výšku" měří asi 5...
Majestátní mezihvězdné mračno plynu při plavbě vesmírem opracovávaly hvězdné větry a záření, až získalo rozpoznatelný tvar. Toto mračno se přiléhavě jmenuje mlhovina Koňská hlava a je zanořené do rozsáhlé a komplexní Mlhoviny v Orionu (M42). Je sice pěkné tento objekt vidět osobně malým...
Mlhovina Koňská hlava je jednou z nejslavnějším mlhovin na obloze. Je vidět jako tmavé vykousnutí v červené emisní mlhovině v centru fotografie nahoře. Tvar koňské hlavy je tmavý proto, protože je to ve skutečnosti neprůhledné prachové mračno, které se nachází před jasnou...
Kam se poděly všechny hvězdy? To co se považovalo za díru v obloze astronomové nyní znají jako tmavý molekulární mrak. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde absorbuje prakticky všechno viditelné světlo vyzařované hvězdami pozadí. Přízračně tmavé okolí napomáhá...
Tyto mraky mezihvězdného plynu a prachu vykvetly jako jemné okvětní lístky v 1300 světelných let vzdáleném plodném poli hvězd v souhvězdí Kefea (Cepheus). Někdy se nazývá mlhovina Kosatec (Iris), je řádně katalogizovaná jako NGC 7023, ale není to jen jediná mlhovina na obloze, která...
Může to sice vypadat jako kachna, ale místo vajec snáší hvězdy. Ve středu snímku nahoře je Barnard 163, mlhovina z molekulárního plynu a prachu tak hustého, že ji viditelné světlo neprosvítí. Barnard 163 se s rozpřaženými křídly měří na světelné roky a vnitřek je jistě chladnější jako...
Kam se poděly všechny hvězdy? To, co se považovalo za díru v obloze nyní astronomové znají jako tmavé molekulární mračno. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde prakticky absorbuje všechno viditelné světlo vyzařované hvězdami pozadí. Tajúplné tmavé okolí napomáhá učinit...
Co se to tam plazí nad hlavou? Ty tmavé, točité pásy viditelné v části souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) patří do Hadí mlhoviny. Hadí mlhovina, též znáná jako Barnard 72, je řadou tmavých, absorpčních mračen tvořených molekulárním plynem a mezihvězdným...
Mlhovina Koňská hlava je jedna z nejslavnějších mlhovin na obloze. Je viditelná jako černá oblast na pozadí červené emisní mlhoviny, jež je vidět vpravo od středu na fotografii nahoře. Jasná hvězda poblíž středu pochází z pásu Oriona. Koňská hlava je tmavá, protože je prachovým pohltivým...
Tmavá mlhovina, že převládá vlevo dole na fotografii nahoře je známá jako mlhovina Dýmka. Tmavé mraky sugestivně vytvarované jako když stoupá kouř z dýmky jsou způsobené absorbcí prachem pohlcujícím světlo hvězd na pozadí. Tato prachová mračna lze sledovat po celou cestu k mračnům mlhoviny Rho...
NGC 6188 je mezihvězdným karnevalem mladých modrých hvězd, horkého červeného plynu a studeného temného prachu. NGC 6188 vzdálená 4000 světelných let v disku naší Galaxie je domovem pro asociaci Ara OB1, skupinu jasných mladých horkých hvězd, jejichž jádro tvoří otevřenou hvězdokupu NGC...
Při hledání hmotných hvězd kosmický dalekohled Hubble Space Telescope nahlédl do další nádherné oblasti vzniku hvězd. Motýlí mlhovina (Papillon nebula, francouzky papillon=motýl) též známá jako N159, se rozprostírá přes 150 světelných let a nachází se v sousedství galaxie Velký Magelanův oblak...
Malá tmavá mlhovina vypadá blízko středu tohoto detailního teleskopického záběru osamoceně. Klínovitý kosmický obláček však leží v poměrně přeplněné oblasti vesmíru. Tato oblast je známá jako M16 nebo Orlí mlhovina je asi 7 000 světelných let daleko, plná zářícího plynu a vnořené hvězdokupy mladých...
Co je to za podivnou hnědou stuhu na obloze? Při pozorování hvězdokupy NGC 4372 si pozorovatelé často všímají neobvyklého tmavého pruhu v její blízkosti, který se táhne v délce asi tří stupňů. Tento pruh je ve skutečnosti dlouhý molekulární oblak, který se stal známým jako mlhovina Temná věcička...
Tato Manta pluje mořem vesmíru. Temná mlhovina, oficiálně katalogizovaná jako SH2-63 a LBN 86, se skládá z plynu a prachu, který se shodou okolností jeví ve tvaru běžné oceánské ryby. Mlhovina z mezihvězdného prachu se jeví jako světle hnědá, protože cloní a zčervenává viditelné světlo vyzařované...
Někomu se zdá, že ten tmavý tvar připomíná Bubáka. Z vědeckého hlediska se jedná o Lyndsovu temnou mlhovinu (LDN) 1622 na slabém pozadí zářícího vodíku, který je vidět pouze na dlouhých teleskopických expozicích této oblasti. Naproti tomu vpravo těsně nad středem je na snímku daleko lépe vidět...
Kam zmizely všechny hvězdy? To, co se kdysi považovalo za díru v obloze astronomové nyní znají jako molekulární mrak. Vysoká koncentrace prachu a plynu zde absorbuje prakticky všechno viditelné světlo emitované hvězdami pozadí. Temné okolí činí vnitřek molekulárních mračen jedním z nejchladnějších...
Slavná mlhovina Koňská hlava v Orionu není osamocená. Hloubková expozice ukáže těsně pod středem dobře známé tmavé vykousnutí, které je součástí rozsáhlého komplexu absorbujícího prachu a zářícího plynu. Rakouský astronom amatér pomocí svého domácího dalekohledu nasbíral celkem 7,5 hodin...
Kam se poděly všechny hvězdy? To, co se kdysi považovalo za díru do nebe, astronomové nyní znají jako temné molekulární mračno. Při vysoké koncentraci prachu a plynu se prakticky veškeré světlo emitované hvězdami v pozadí absorbuje. Tmavé okolí vnitřku molekulárních mračen jim ...
Toto majestátní mračno mezihvězdného prachu opracované hvězdnými větry a zářením náhodou dostalo rozpoznatelný tvar. Přiléhavě se jmenuje mlhovina Koňská hlava, je asi 1500 světelných let daleko a je součástí rozsáhlého komplexu mračen v Orionu. Toto temné mračno na "výšku" měří asi 5...
Majestátní mezihvězdné mračno plynu při plavbě vesmírem opracovávaly hvězdné větry a záření, až získalo rozpoznatelný tvar. Toto mračno se přiléhavě jmenuje mlhovina Koňská hlava a je zanořené do rozsáhlé a komplexní Mlhoviny v Orionu (M42). Je sice pěkné tento objekt vidět osobně malým...
Mlhovina Koňská hlava je jednou z nejslavnějším mlhovin na obloze. Je vidět jako tmavé vykousnutí v červené emisní mlhovině v centru fotografie nahoře. Tvar koňské hlavy je tmavý proto, protože je to ve skutečnosti neprůhledné prachové mračno, které se nachází před jasnou...
Kam se poděly všechny hvězdy? To co se považovalo za díru v obloze astronomové nyní znají jako tmavý molekulární mrak. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde absorbuje prakticky všechno viditelné světlo vyzařované hvězdami pozadí. Přízračně tmavé okolí napomáhá...
Tyto mraky mezihvězdného plynu a prachu vykvetly jako jemné okvětní lístky v 1300 světelných let vzdáleném plodném poli hvězd v souhvězdí Kefea (Cepheus). Někdy se nazývá mlhovina Kosatec (Iris), je řádně katalogizovaná jako NGC 7023, ale není to jen jediná mlhovina na obloze, která...
Může to sice vypadat jako kachna, ale místo vajec snáší hvězdy. Ve středu snímku nahoře je Barnard 163, mlhovina z molekulárního plynu a prachu tak hustého, že ji viditelné světlo neprosvítí. Barnard 163 se s rozpřaženými křídly měří na světelné roky a vnitřek je jistě chladnější jako...
Kam se poděly všechny hvězdy? To, co se považovalo za díru v obloze nyní astronomové znají jako tmavé molekulární mračno. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde prakticky absorbuje všechno viditelné světlo vyzařované hvězdami pozadí. Tajúplné tmavé okolí napomáhá učinit...
Co se to tam plazí nad hlavou? Ty tmavé, točité pásy viditelné v části souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) patří do Hadí mlhoviny. Hadí mlhovina, též znáná jako Barnard 72, je řadou tmavých, absorpčních mračen tvořených molekulárním plynem a mezihvězdným...
Mlhovina Koňská hlava je jedna z nejslavnějších mlhovin na obloze. Je viditelná jako černá oblast na pozadí červené emisní mlhoviny, jež je vidět vpravo od středu na fotografii nahoře. Jasná hvězda poblíž středu pochází z pásu Oriona. Koňská hlava je tmavá, protože je prachovým pohltivým...
Tmavá mlhovina, že převládá vlevo dole na fotografii nahoře je známá jako mlhovina Dýmka. Tmavé mraky sugestivně vytvarované jako když stoupá kouř z dýmky jsou způsobené absorbcí prachem pohlcujícím světlo hvězd na pozadí. Tato prachová mračna lze sledovat po celou cestu k mračnům mlhoviny Rho...
NGC 6188 je mezihvězdným karnevalem mladých modrých hvězd, horkého červeného plynu a studeného temného prachu. NGC 6188 vzdálená 4000 světelných let v disku naší Galaxie je domovem pro asociaci Ara OB1, skupinu jasných mladých horkých hvězd, jejichž jádro tvoří otevřenou hvězdokupu NGC...
Při hledání hmotných hvězd kosmický dalekohled Hubble Space Telescope nahlédl do další nádherné oblasti vzniku hvězd. Motýlí mlhovina (Papillon nebula, francouzky papillon=motýl) též známá jako N159, se rozprostírá přes 150 světelných let a nachází se v sousedství galaxie Velký Magelanův oblak...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
