Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  27. listopad 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 27. listopad 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

LBN 86: Mlhovina Manta

Uznání a copyright: Vikas Chander

Tato Manta pluje mořem vesmíru. Temná mlhovina, oficiálně katalogizovaná jako SH2-63 a LBN 86, se skládá z plynu a prachu, který se shodou okolností jeví ve tvaru běžné oceánské ryby. Mlhovina z mezihvězdného prachu se jeví jako světle hnědá, protože cloní a zčervenává viditelné světlo vyzařované za ní. Temné mlhoviny září především v infračerveném světle, ale odrážejí také viditelné světlo okolních hvězd. Prach v temných mlhovinách obvykle tvoří submilimetrová zrnka uhlíku, křemíku a kyslíku, často pokrytá zmrzlým oxidem uhelnatým a dusíkem. Tmavé mlhoviny se také označují jako molekulární mračna, protože obsahují také poměrně velké množství molekulárního vodíku a větších molekul. Dříve nepojmenovaná mlhovina, zde zvaná Manta (Eagle Ray), je obvykle docela slabá, ale byla zřetelně zobrazena za více než 20 hodin pod temnou oblohu v Chile.

Sledujte APOD na: Discordu.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Eagle_ray
  2. Youtu.be: Spotted eagle rays can "fly" through the water | Oceana
  3. AstroBin.com: Jacob Heppell: LBN 86 (Sharpless 2-63) in LRGB
  4. Georgiaaquarium.org: Spotted Eagle Ray
  5. APOD: 1999-05-09 Fraktální mezihvězdný prach
  6. APOD: 2023-01-29 Barnard 68: Temné molekulární mračno
  7. CWRU.edu: Interstellar Dust
  8. NASA: Infrared Waves
  9. NASA: Visible Light
  10. APOD: 2023-01-08 Odkud pocházejí prvky
  11. NASA: Carbon Monoxide
  12. Youtu.be: Freezing liquid nitrogen solid
  13. APOD: 2023-11-23 Podél Molekulárního mračna v Býku
  14. Wikipedia: Diatomic_molecule
  15. Wikipedia: Hydrogen
  16. APOD: 2012-08-21 DNA: Molekula, která vás definuje
  17. Youtu.be: Spotted eagle rays can "fly" through the water | Oceana
  18. IstockPhoto.com: Foto: Pes s triedrem :-)
  19. APOD: 2020-04-08 Venkovská versus městská obloha
  20. Wikipedia: Chile

Štítky: LBN 86, Mlhovina Manta, Absorpční mlhovina


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »