Tuto vesmírnou scénu obývá silueta zajímavé temné mlhoviny. Lyndova temná mlhovina LDN 1622 je vidět na slabém pozadí zářícího vodíku, který je viditelný pouze na dlouhých teleskopických expozicích této oblasti. Naproti tomu jasnější reflexní mlhovina vdB 62 je lépe vidět těsně nad prašnou temnou...
Někomu se zdá, že ten tmavý tvar připomíná Bubáka. Z vědeckého hlediska se jedná o Lyndsovu temnou mlhovinu (LDN) 1622 na slabém pozadí zářícího vodíku, který je vidět pouze na dlouhých teleskopických expozicích této oblasti. Naproti tomu vpravo těsně nad středem je na snímku daleko lépe vidět...
Tuto kosmickou scénu obývá silueta spletité temné mlhoviny. Lyndsova temná mlhovina (LDN) 1622 je vidět proti slabému pozadí zářícího vodíku, které je ovšem vidět jenom na dlouhých expozicích této oblasti. Naproti tomu jasnější reflexní mlhovina vdB 62 od středu vpravo nahoře je vidět mnohem...
Tuto vesmírnou scénu obývá silueta zajímavé temné mlhoviny. Lyndova temná mlhovina LDN 1622 je vidět na slabém pozadí zářícího vodíku, který je viditelný pouze na dlouhých teleskopických expozicích této oblasti. Naproti tomu jasnější reflexní mlhovina vdB 62 je lépe vidět těsně nad prašnou temnou...
Někomu se zdá, že ten tmavý tvar připomíná Bubáka. Z vědeckého hlediska se jedná o Lyndsovu temnou mlhovinu (LDN) 1622 na slabém pozadí zářícího vodíku, který je vidět pouze na dlouhých teleskopických expozicích této oblasti. Naproti tomu vpravo těsně nad středem je na snímku daleko lépe vidět...
Tuto kosmickou scénu obývá silueta spletité temné mlhoviny. Lyndsova temná mlhovina (LDN) 1622 je vidět proti slabému pozadí zářícího vodíku, které je ovšem vidět jenom na dlouhých expozicích této oblasti. Naproti tomu jasnější reflexní mlhovina vdB 62 od středu vpravo nahoře je vidět mnohem...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
