Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  25. květen 2009

Astronomický snímek dne (APOD) - 25. květen 2009

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Hubble zase volný

Uznání: STS-125 Crew, NASA

Proč vypouštět observatoře do vesmíru? Většina dalekohledů se nachází na Zemi. Na Zemi lze postavit těžší dalekohledy a snadněji je opravit. Potíž je, že pozemské dalekohledy musí pozorovat skrz atmosféru Země. Za prvé, zemská atmosféra blokuje široký rozsah elektromagnetického spektra a umožňuje jen úzkému pásmu viditelného světla dosáhnout povrchu. Dalekohledy, které zkoumají Vesmír mimo viditelné spektrum jako například na palubě rentgenové observatoře Chandra a na kosmickém gama dalekohledu Fermi, musí být vyneseny nad absorbující atmosféru. Za druhé, zemská atmosféra rozmazává světlo, které jí prochází. Rozmazání je způsobováno proměnlivou hustotou a trvalým pohybem vzduchu. Hubblův kosmický dalekohled na snímku nahoře, který obíhá nad zemskou atmosférou, byl minulý týden zachycen, opraven a znovu vypuštěn, takže může pořizovat čistší snímky. Přestože zrcadlo HST je 15 krát menší, než u velkých pozemských dalekohledů, tak dokáže rozlišit jemné podrobnosti. Příští velký vesmírný dalekohled James Webb Space Telescope má být vypuštěn v roce 2014.

Štítky: Zemská atmosféra, Dalekohled, Hubble


26. vesmírný týden 2026

26. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 6. do 28. 6. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Na večerní obloze už končí viditelnost Jupiteru a výše zůstává jen jasná Venuše. Ráno je vidět Saturn a kometa 10P/Tempel 2. Aktivita Slunce se zvýšila. Očekáváme možný výskyt nočních svítících oblak. Raketa Ariane 64 v silnější variantě vynesla dosud nejtěžší náklad v historii evropských nosičů. Falcon 9 letěl s vojenskou obdobou Starlinků a má vynést testovací návratové pouzdro. Raketa Pegasus-XL by mohla vynést družici LINK k záchraně gama observatoře SWIFT. Před 50 lety byla vynesena vojenská verze sovětských orbitálních stanic známá jako Saljut 5.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (152637) 1997 NC1.

Snímek blízkozemní planetky (152637) 1997 NC1 kratším ohniskem. Slabá stopa planetky je označena šipkou. Dále jsou označeny otevřená hvězdokupa NGC 6791 a hvězda theta Lyr. Měřítko je 6.8"/px. Složeno na pohyb planetky ze 118 jednotlivých expozic po 15 sekundách.

Další informace »