Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  01. květen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 01. květen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mlhovina Kočičí oko opticky a rentgenově

Uznání: NASA, ESA, Hubble Legacy Archive; Chandra X-ray Obs.;
Processing & Copyright: Rudy Pohl

Někomu připadá jako kočičí oko. Jinému zase jako obří kosmická ulita. Ve skutečnosti se jedná o jednu z nejjasnějších a nejpodrobněji známých planetárních mlhovin, které se skládají z plynu vyvrženého v sice slavné, ale krátké fázi ke konci života Slunci podobné hvězdy. Centrální hvězda této mlhoviny vytvořila vnější soustředné obálky odhazováním vnějších vrstev v sérii pravidelných záchvěvů. Vznik těchto krásných, složitý a přitom symetrických vnitřních struktur není ovšem zatím dobře prostudován. Obraz, na který se díváte je kompozitem digitálně zaostřených snímků z Hubblova kosmického dalekohledu s rentgenovým snímkem pořízeným družicovou observatoří Chandra. Nádherný, ve vesmíru se vznášející kosmický útvar, měří přes půl světelného roku. Při pohledu do tohoto Kočíčího oka může lidstvo vidět zánik našeho Slunce, které jednou vstoupí do své vlastní vývojové fáze planetární mlhoviny, ovšem za 5 miliard let.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Conch
  2. Wikipedia: Planetary_nebula
  3. Youtube.com: NGC 6543 Cat's Eye Planetary Nebula, zoom into
  4. Harvard.edu: Rings in the haloes of planetary nebulae
  5. APOD: 2001-10-03 Představení planetárních mlhovin
  6. APOD: 2003-11-01 Halo Kočičího oka
  7. APOD: 2010-05-09 Halo Kočičího oka
  8. Youtube.com: NGC 6543 Cat's Eye Planetary Nebula, creation of (Pt2)
  9. Harvard.edu: Looking Deep into the Cat's Eye: Structure and Rotation in the Fast Wind of the PN Central Star of NGC 6543
  10. Flickr.com: Rudy Pohl: The Cat's Eye Nebula NGC 6543 - Hubble Telescope
  11. STScI.edu: Hubble Space Telescope Overview
  12. NASA: X-Rays
  13. Harvard.edu: Chandra: openFITS - Create Multiwavelength Composite Images
  14. Harvard.edu: About Chandra
  15. NASA: What Is a Light-Year?
  16. APOD: 2003-11-01 Halo Kočičího oka
  17. APOD: Planetary nebulae

Štítky: Cat's eye nebula, Rentgenový, Hubble


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »