Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  11. srpen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 11. srpen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Arp 87: Srážka galaxií z Hubbla

Uznání: NASA, ESA, Hubble Heritage Team (STScI, AURA)

Toto je smrtící tanec. Jak spolu tyto dvě velké galaxie zápasí, tak se mezi nimi táhne 75 000 světelných let dlouhý kosmický most z hvězd, plynu a prachu. Most samotný je silným důkazem, že tyto oba dva nesmírně velké systémy prošly blízko sebe a zakusily bouřlivé slapy vyvolané vzájemnou gravitací. Dalším důkazem je, že zepředu viděná spirála vpravo, též známá jako NGC 3808A, vykazuje mnoho mladých modrých hvězdokup vzniklých při poryvu vznikání hvězd. Zborcená, z boku viděná spirála vlevo (NGC 3808B) se zdá být zabalená do materiálu spojujícím obě galaxie a je obklopená zvláštním polárním prstencem. Oba systémy se dohromady nazývají Arp 87 a morfologicky se klasifikují jako pekuliární. Takové interakce trvají miliardy let a opakovaná těsná přiblížení nakonec zřejmě vyústí do smrti jedné z těchto galaxií v tom smyslu, že zůstane jen jedna galaxie. I když tento scénář opravdu vypadá zvláštní, pekuliární, tak srážky galaxií se považují za běžné a Arp 87 představuje jedno stadium v tomto nevyhnutelném procesu. Pár galaxií Arp 87 je asi 300 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Lva. Ta z boku viděná, výrazná spirální galaxie zcela vlevo je nejspíš vzdálenější galaxie pozadí a srážky se neúčastní.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: What is a light-year and how is it used?
  2. APOD: 2014-07-15 Modrý most hvězd mezi kupami galaxií
  3. APOD: 2013-05-14 Srážky galaxií: Simulace versus pozorování
  4. Youtube.com: A Galactic Smash Hit: Galaxy Collision Simulation
  5. APOD: 2006-11-11 M51: Kosmický vír
  6. APOD: 2014-11-08 Polární prstencová galaxie NGC 660
  7. STScI.edu: Arp 87
  8. CalTech.edu: ATLAS OF PECULIAR GALAXIES
  9. APOD: 2012-07-17 Simulace: Vznik galaktického disku
  10. Harvard.edu: Galactic Bridges and Tails
  11. NRAO.edu: HI, HII, and R-band Observations of a Galactic Merger Sequence
  12. Wikipedia: Arp_87
  13. HubbleSite.org: 'DANCING WITH THE STARS' TAKES ON A WHOLE NEW TWIST
  14. APOD: 2019-03-29 M104: Galaxie Sombrero

Štítky: Hubble, Arp 87, Galaxy collision


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »